Afghánistán: Katastrofa, na kterou se zapomíná
Koronavirus táhne planetou, vše ostatní jde stranou. Zapomíná se na Afghánistán. Přitom tam probíhá cosi fantastického, co totálně suspenduje 19 let angažmá USA v této zemi na nepovedené dobrodružství idiotů.
Zároveň nám současná situace v Afghánistánu připomíná, že předvídání a futuristické vize hrají z hlediska praktických důsledků v politickém páření minimální roli. Realita dneška je daleka překvapivější, než bychom si dokázali představit.
V Afghánistánu se jasně ukazuje, že je úplně jedno co si lidé myslí, i ti co si myslí, že jsou nejmocnější. V praxi vítězí vždy rozsáhlé souvislosti.
Neuvěřitelné zhroucení
Odhlédneme-li od celkové historie americko - talibanské války v Afghánistánu, dnešní tragická situace vyplývá
především z nepředvídatelných událostí let 2019 – 2020.
Pro nastolení míru v Afghánistánu byly potřeba dva předpoklady:
a) Prezidentské volby v roce 2019 měly potvrdit silný mandát nového prezidenta, aby jako lídr vlády jednal s islamistickým Talibanem o ukončení občanské války.
b) Dohoda Talibanu s USA o ukončení islamisticko – americké války v Afghánistánu měla poskytnout východisko pro vyjednávání Talibanu s kábulskou vládou o ukončení občanské války.
Jenže, nikdo nepočítal s devastujícími faktory:
a) Souboj prezidentských kandidátů z voleb v září 2019 skončil patem. Dva největší rivalové rvačkou o prezidentský úřad vyšachovali z afghánské politiky úřad prezidenta jako zcela bezvýznamný. Dr. Ashraf Ghani byl vyhlášen vítězem a zvoleným prezidentem Afghánistánu a Dr. Abdullah Abdullah, bývalý premiér, který Ghaniho vítězství neuznává a prohlásil se též prezidentem. Oba uspořádali svou slavnostní inauguraci v hlavním městě Kábulu. Nastalo dvojvládí dvou mocenských skupin:
aa) Ghani musí prosazovat proamerickou linii, protože na tom je jeho politika dlouhodobě nastavena, bb) Abdullah bude ochoten k jakémukoliv pragmatickému kompromisu, který upevní a potvrdí jeho moc, a tím i moc jeho politických a vojenských spolupracovníků a sponzorů.
Jedná se o signál politického rozkladu tzv. demokratických protivníků Talibanu. Proti Talibanu nestojí jednotná fronta, ale řada konkurentů, kteří spolupracují jen podmínečně.
b) Objevil se koronavirus: Devastuje omezené zdroje komunálních správ a afghánského zdravotnictví. Koronavirová infekce ukazuje slabost afghánského zdravotnictví a nedostatek prostředků, které jsou potřeba k boji s infekcí. Afghánskou společnost bude devastovat i nedostatek prostředků pro ekonomickou pomoc obyvatelstvu při karanténních a dalších sanitárních opatřeních.
Tři války v jednom čase
Afghánistán má privilegium, že lidé v něm strádají skrze tři, ne jenom jednu, občanskou válku:
a) Klasická občanská válka mezi tzv. prozápadní vládou a Talibanem.
b) Souboj mezi příznivci Ghaniho a Abdullaha.
c) Epidemická válka s koronavirovou infekcí a k tomu devastace zbytkových vládních zdrojů pro sociální podporu obyvatelstva.
Žádný politolog, ani jinak klonovaný chytrolín, v polovině roku 2019 neměl vizi, že v Afghánistánu se vyjednávací a silové možnosti prozápadní vlády budou hroutit i bez zásahu Talibanu: Prezidentským dvojvládím a koronavirovou pandemií.
Tím se dostal Taliban „zadarmo“ do výhodné pozice. Režim sám sebe politicko – mocensky oslabuje a ekonomicko – sociální ránu z milosti se rozhodl učinit externí činitel - koronavirus.
Neexistující východiska existují
Současná situace pomůže Talibanu, v čas, kdy vláda nechce jednat s Talibanem bez jakési nadvlády, našel nakonec Taliban:
a) Umožní mu postupně získat mocenskou převahu v Afghánistánu,
b) domluví se lépe s USA na neviditelné americké přítomnosti v teritoriu pro potřeby amerických strategických výzvědných aktivit, prostě obchod,
c) Taliban se domluví s dalšími silovými aktéry na počátečním rozdělení moci v Afghánistánu na 2 až 4 mocensky relativně nezávislá teritoria. Taliban přijme dohodu o tolerování relativně samostatných enkláv bez talibanské kontroly. A bude číhat na okamžik, kdy některá relativně nezávislá teritoria spolkne.
Bohužel přes veškerou západní „demokratizaci“ afghánské politiky nastává v Afghánistánu rozklad vládní (teoreticky prozápadní) moci. Co to znamená pro nás? Že smrt a zmrzačení českých vojáků v Afghánistánu byly zbytečné oběti a promarněné peníze.
Jaroslav Doubrava