Hloupost neomlouvá
Když jsem ve střední den čili ve středu v 11. březnový den se dozvěděl o případu, kdy přišel šuhaj do práce, ačkoliv měl nařízenou karanténu, protože dýchal a chodil na prokletém italském území. Přiznám se, že mne překvapilo, že někdo skutečně může být tak hloupý až debilní. Hloupost a debilita tohoto člověka vyvolává řadu znepokojivých otázek.
Pokud člověk přijel z oblasti, kde je vysoké riziko nákazu koronavirem v Itálii, a v klídku šel do práce, nejen, že je hloupý darebák, ale je i, jak víme, svým spolupracovníkům a spoluobčanům svou hloupostí nebezpečný. Samozřejmě, že mu hrozí flastr, čili velmi vysoká pokuta. Já bych to ale hodnotil jako trestní čin obecného ohrožení se všemi důsledky z toho plynoucími! Ten a jemu podobní darebáci se ale bát nemusí. Chtěl bych vidět toho, kdo takovým lumpům vyměří třímilionovou pokutu.
Jak říkám, kdyby se prokázalo, že tento muž nakazil spolupracovníky, a nedej bože, někdo onemocněl a onemocnění by mělo fatální průběh, musí to být trestný čin. Jednalo by se o úmyslné šíření infekčního onemocnění a ještě k tomu s následkem smrti. Byl by to nejhorší možný scénář, ale můžeme to vyloučit? Ministerstvo vnitra by mělo policií důrazně a ze všeho nejdříve provádět kontroly doržování podmínek karantény‘
Jsem na světě již 70 let, takže snad mám právo na jednu moudrost z praktického života: Jsou chvíle, kdy se nemusíme stydět za to, že máme strach, protože nevíme, co bude zítra. Stává se to jenom párkrát za život. A dneska k tomu důvod je. Nemyslíte? Jaroslav Doubrava