Děkuji vám, paní předsedkyně, za udělení slova. Dovolte mi, abych se na vás obrátil a vyjádřil poděkování za váš úvodní proslov a já mu chci věřit. Já jsem takový, vždycky věřím lidem, když něco říkají. Váš proslov byl brilantní a naznačil nám, jak byste chtěla vést Sněmovnu. A já s tím nemám problém. Ač jsem vás nevolil, s vaším proslovem naprosto souhlasím.
Vy jste označila stranu SPD za extrémistickou a tudíž ti členové, co jsou v této straně, by měli být extremisty. Dámy a pánové, jaký já jsem extremista? Co to je za ty extremisty? Někdo mi připomíná nějaký lidi, kteří hajlují na nějaké demonstraci nebo prý takzvaní příznivci SPD. Osobně jsem nestál dost blízko toho člověka, abych to vyřešil hned. Nesnáším lidi, kteří se vyjadřují tím, že hajlují, nebo vykřikují nějaké věci a hesla, které jsou součástí té doby nejhorší, 2. světové války. Dneska je 10. listopadu. Mohli jsme vzpomenout, že dneska je poslední den Křišťálové noci. Dneska je to neslavné výročí.
Víte, jak mohu být já extremista, když moji rodiče prošli koncentračním táborem? Extremista, který je přiřazován k nějakým fašistům nebo nacistům. Moji rodiče oba byli ve Wiener Neustadtu v lágru na tritol a skončili po útěku v Břeclavi ve věznici Gestapa. Tam je osvobodila Rudá armáda. A asi proto jsem tím ruským švábem, jak mi říkají. Ale současně také jsem synem člověka, kterého v 71. roce vyhodili ze strany a z úředníka se stal uklizeč v kině. Já jsem ani nejel na školní výlet.
Já tady nenaříkám, ale nejsem žádnej - a nenechám si nikdy říkat do žádných extremistů, nikým. Jsem ve straně, kde je můj stranický kolega Jarda Bašta, který prošel komunistickým lágrem. Vy jste prošli komunistickým lágrem někdo, nebo vaši rodiče? Vy jste byli ti hrdinové? Já jsem potkal spoustu hrdinů v tom listopadu 89. Hlavně pět dnů potom. To bylo hrdinů, to bylo dokonce... ale, nechci na to vzpomínat.
Já se prostě domnívám, že musíme udělat všechno pro to, proč jsme tady. My jsme tady kvůli našim voličům, kvůli lidem této země. Já se nechci zabývat politologickými otázkami. Víte, vy často říkáte, my jsme liberální demokraté. Liberální demokraté zpochybňují všechny tradiční formy života, zpochybňují rodinu, zpochybňují národní cítění. A všechny, kdo zpochybňují jejich zpochybňování, označují za extremisty. Přátelé, to je podivuhodné, že liberální demokrat označuje někoho, kdo zpochybňuje jejich zpochybňování buď národní identity, či biologické identity za to, že to je něco extrémního.
Co to SPD chce tak extrémního, že chce referendum? Jo referendum. My jsme vstupovali do Evropské unie na základě referenda. To vám nevadilo, to bylo OK. Já chápu, že to bylo v roce 2004. Byla jiná doba a byla to jiná Evropská unie. My dneska říkáme, my chceme referendum o možnosti, o možnosti, vystoupit z Evropské unie. Protože se změnila doba a bohužel pro nás pro všechny, změnila se i ta Evropská unie. Lisabonskou smlouvou se významně změnila.
A já jsem kvůli tomu extremista? Že chci demokracii, že chci lidem dát právo svobodně se rozhodnout a jít k urně, aby tam hodili svůj hlas a vyjádřili se. Že ten elektrikář... jo, jo, vlastně vy jste někteří vystudovaní politologové a máte ty vysoké školy, ale ten blbej elektrikář by tomu nerozuměl. Já to takhle čtu. Já to takhle čtu na Twitteru. Já čtu ty urážky na tom Twitteru.
Snažím se na ně neodpovídat, snažím. Někdy na ně odpovím úplně stejně. Nenechám si od nikoho nadávat, urážet. Já se domnívám, že jestli je někdo zodpovědný za napětí ve společnosti, ať je to kvůli hospodářské situaci, či politice, či covidu, tak odpovědnost je tady v téhle místnosti, tady, kde nás je těch dvě stě, protože tady odsud jdou někdy neskutečný hámotiny, ať je to o covidu, ať je to o sudetských Němcích. Můžu říct svůj názor? Pánové a dámy, sudetští Němci, pusťme to z hlavy. Válka skončila. My už nikdy neprohrajeme bitvu u Stalingradu a oni nikdy nevyhrajou. Víte co společně můžeme prohrát? Bitvu o dnešek a zítřek. My všichni budeme bojovat o identitu Evropy. Evropa vymírá. Koeficient porodnosti v Evropě je 1,6. My vymíráme. Původní obyvatel Evropy vymírá. A já, že o tom mluvím, že mluvím o tom, že vymírá původní obyvatel Evropy, tak mám být extremista? A nebo ruský šváb? Co já mám s Putinem?
Dámy a pánové, já se musím smát. Pojďme se dohodnout, že budeme řešit konkrétní věci. Pojďme řešit porodnost. Porodnost bez bydlení není možná, aby tady existovala. Ono se o tom vůbec v tomhlentom sále nemluvilo. Já jsem tady dlouho. Ono se o tom fakt vůbec nemluvilo. My furt mluvíme o nějakých nepřizpůsobivých, ale nikdy jsme jim nedali šanci, aby chodili do práce. Byli tady dřív. Pro ty mladší z vás, ta komunistická doba byla strašná, v něčem strašná, v něčem tak strašná nebyla. Existovaly oblastní podniky služeb a tam byli zaměstnáni lidé, kteří měli nulovou kvalifikaci nebo nízkou kvalifikaci a jejich produktivita práce byla 30 %, ale chodili do práce. Dneska? Dneska je to postavené tak... Víte, proč tady není sociální demokracie a komunistická strana? Oni de facto splnili svůj program. Evropa je socializovaná až až. A oni se otočili k tomu původnímu voliči, k té původní ideji, která je přivedla až sem. A já jsem tady byl, když sociální demokracie, nemyslím jako tady v té místnosti, měla 32 %, když zastupovala lidi práce, když se otočila k lidem práce zády a začala zastupovat jakési podivné menšiny, které si sama vydefinovala. A toho člověka práce potřebovala jenom k tomu, aby platil daně a z jeho peněz aby platila ty sociální nesmysly. Ne ten sociální podnik služeb, který by tady měl vzniknout, aby ten člověk s nízkou kvalifikací nebo nulovou kvalifikací mohl jít do práce, nebo musel jít do práce, protože když nebude pracovat, tak ho čeká 2 400 životní minimum.
Já bydlím v té vyloučené lokalitě. Já se tam nejezdím dívat autobusem nebo jako nějaký ministr nějakým autem, nebo tam přespat jeden den. Já tam bydlím. Já jsem si koupil sto padesát metrů od Městského úřadu v Děčíně byt, v krásném městském baráku a dneska bydlím téměř ve vyloučené lokalitě. Každý den to potkávám, ty lidi potřebujou práci, systém a my jsme to nedokázali nikdy nabídnout. Nikdy tady žádný Rom, ani žádný nepřizpůsobivý nedělal žádný zákon. Oni tady nebyli. Za to neseme odpovědnost my. My jsme jim nedali šanci, aby chodili do práce. My jsme nenastavili ani ta pravidla. Když mají být nějaké volby, někdo přijdou s nějakou nulovou tolerancí. Takový bláboly. A já jsem extremista, když o těchhle věcech začnu mluvit. Já jsem extremista, když začnu mluvit o tom, že dva chlapi a veverka nemůžou mít dítě. No, tak jsem extremista, protože nějaká LGBTQIA komunita, co písmeno, to jiný rozdílný postoj, tak jsem extremista.
Ale víte co ubližuje nejvíc našim spoluobčanům, kteří mají jinou sexuální orientaci? Víte, co jim ubližuje nejvíc, těm lesbám a homosexuálům? No politizace, politizace tý debility - ježíšmarjá, omlouvám se za to slovo - tý hlouposti, která se k nám dostala ze Spojených států a přichází k nám LGBTQIA komunita, nebinární lidi. Ježíšmarjá. Ale pozor, vymysleli jsme tady v tom baráku jednu věc. Vymysleli jsme předsudečnou nenávist. Myslíte si, že to je paragraf? Ne, to je směrnice jak za minulého režimu nebo za předchozího režimu, který říká: trestejte, hledejte paragraf na každého, kdo přemýšlí jinak, než je oficiální politika. Nesmíte takhle přemýšlet. A já chci, abychom měli právo říkat svůj názor. Ač s vámi nesouhlasím, tak já jsem přesvědčen jak ten Voltaire, který říká, že chce, abyste měli právo říkat svoje názory, tak ho můžu mít i já. A stejně je to i s tím zastoupením ve vedení této Sněmovny. Je to součást demokracie. To není pravidlo, které je povinností. To je slušnost. A já bych si od vás přál, abychom začali tu novou Sněmovnu touto slušností. Hele, děkuju vám za to, že jste mě nevypískali. Dík moc.
