Paní ministryně myslím, že poměrně věrně okomentovala věcně předmět tohoto tisku. To znamená, o co vlastně jde i s pozicí vlády. Evropský výbor se těmito tisky zabýval. Nejenom těmito, ale všemi tisky, které do té oblasti Fit for 55 patří. Myslím, že poměrně detailně. A diskutoval hlavně o tom, jestli ta jednotlivá opatření jsou skutečně oddělena od těch druhých. Anebo jestli se máme na ta jednotlivá opatření dívat z pozice Green Dealu jako takového. A zdá se, že většinově přijal usnesení, kdy jsme přesvědčeni, že Green Deal jako takový je zcela jistě správný směr a dobrá myšlenka, nicméně jednotlivá opatření, tedy jednotlivé cíle nejsou rozpracovány do jednotlivých opatření, která mají plnit jednotlivé státy v daných letech. A především nejsou ani žádné dopady případové studie s ekonomickým vyčíslením v jednotlivých letech do splnění těchto cílů. Ty nejsou vůbec hotovy.
To, že to je zpracováno z pozice Evropské unie je jedna věc, nicméně každý ze států má jiné podmínky. To budeme probírat v jednotlivých tiscích ještě dnes. Mají zcela jiné podmínky. A tady, jak jsme slyšeli z úst paní ministryně, vláda si nechce vzít nástroj, který každá vláda má. A to, že v daňové oblasti chceme, aby také naše země, tzn. Česká republika, měla svou flexibilitu a nebyla svázána jednotným systémem.
Je tady pak ještě jedna záležitost, kdy daňovým systémem tady je navrhováno řešit také sociálně řekněme slabé občany. Což výbor konstatuje, že to není vhodná záležitost, protože když si vezmete, že Česká republika má svoji sociální politiku, má k tomu vybudované struktury, s tím, že tady by vlastně některé záležitosti přešly v té sociální oblasti do té daňové. To znamená, že ve chvíli, kdyby někteří občané dostávali z titulu svého sociálního postavení jinou daň, tak se dostáváme mimo systém, který je zavedený v České republice.
A tady se domníváme – a proto bylo také přijato usnesení, že je nevhodné řešit dopady na různé sociální skupiny různou mírou zdanění. A že tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu. Mluvíme samozřejmě za sebe, za Senát a za Českou republiku. Nechť se k tomu postaví jednotlivé státy samy, ale s ohledem na naše podmínky se nám zdá, že toto je také důležité.
Když se vrátím k tomu celkovému pojetí Green Dealu, tak ve chvíli, kdy dojde k rozpracování jednotlivých cílů na etapy, co má být splněno, aby se ukázalo, zda tyto cíle jsou reálné nebo nereálné, tak jsme přesvědčeni, že každý stát uvidí ten pravý obraz dopadů, které bude muset udělat.
Vyberu si tedy nejen ten daňový, ale týká se to přeneseně všech balíčků. Jestliže máme do roku 2035 přestat jezdit se spalovacími motory a má nastat elektrifikace, tak pro Českou republiku není vůbec zpracován postup, jak musíme posílit přenosovou soustavu, kde vezmeme zdroje, které vyrobí elektrickou energii, když do roku 2038 máme začít utlumovat uhlí. To znamená velký zdroj elektrické energie, který takto získáváme. Zároveň ještě není vyjednána pozice o plynu a není vyjednána pozice o atomové, jaderné energii, tzn., že i tato záležitost není vyjasněna. V tuto chvíli máme tady sérii balíčků, toto je jeden z nich. Kdybychom měli per partes řešit věci, které celkově nedávají logiku pro splnění jednotlivých cílů.
Takže já jsem teď uvedl asi nejen tento balíček, ale i ty ostatní, protože ta usnesení se opakují. A ten důvod je jeden. Až každý stát uvidí, co bude muset do roku 2035 splnit, pak zjistí, zda je, nebo není to možné. Když se podíváte, jak dlouho trvá příprava přenosové infrastruktury pro přenos energie, tzn. vysoké napětí apod., nebo velmi vysoké napětí, jeho umísťování do krajiny atd., kolik let je to práce, tak je naprosto zřejmé, že se budou muset změnit mnohé věci v České republice, i zákonné, abychom tímto směrem mohli jít.
Takže proto tedy máte před sebou doporučení k návrhu směrnice Rady, který byl schválen evropským výborem Senátu PČR. A to zní takto: Navrhuje se, aby Senát konstatoval, že přijetí takto ambiciózního plánu European Green Dealu v situaci, kdy není znám způsob náhrady stávajících energetických zdrojů, je nezodpovědné. Podporuje pozici vlády, která odmítá jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Upozorňuje na nevhodnost řešení dopadů na různé sociální skupiny různou měrou zdanění. Tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.
Žádá vládu, aby Senát do 31. března 2022 informovala, jakým způsobem zohlednila toto usnesení a o dalším vývoji projednávání návrhu. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji za pozornost.