Město hradí dobrovolným hasičům například ochranné pomůcky, poskytlo v minulosti dotaci ve výši 150 tisíc korun na pořízení nového čerpadla pro mládež, ale to vše by měla být samozřejmost, nikdo určitě nechce, aby si pomůcky kupovali hasiči „z vlastní kapsy“. V minulosti byla vždy samozřejmost, že město platilo provozní náklady. Co se tedy nyní stalo, že žádají po Sboru dobrovolných hasičů ve Staré Roli úhradu energie? Je na tom snad město Karlovy Vary finančně tak špatně, že se snaží vedení najít korunu kde se dá? Uvědomuje si vůbec vedení města, že členi Sboru dobrovolných hasičů Stará Role, kteří jsou zaměstnanci dostávají od města pár drobných ročně a všichni ostatní to dělají zdarma proto, aby byli prospěšní? Napadá mě jediná myšlenka, buďto vedení Karlových Varů neumí hospodařit a snaží se najít každou korunu, ale v tomto případě na špatném místě nebo politici ve vedení města jsou prostě asociální.
Dobrovolní hasiči se nad rámec své činnosti ve svém volném čase věnují mládeži, celkem jde o 20 dětí jak mi sdělila paní primátorka. Na tyto aktivity přispívají rodiče dětí a to ve výši 166 korun měsíčního příspěvku. Vedení města došlo k závěru, že právě z těchto peněz by si měl Sbor dobrovolných hasičů ve Staré Roli hradit energii. Paní primátorka toto obhájila slovy: „Myslím si, že je potřebné, aby i dobrovolní hasiči, jejichž práce si velmi vážíme si uvědomovali zodpovědnost za svěřený majetek, ale i hospodaření s ním.“ Tak nějak nevím, ale není to spíš vedení města, které by si mělo uvědomit, že finanční prostředky z této prospěšné činnosti jdou znovu na další tuto prospěšnou aktivitu a mělo by si spíše těchto lidí, kteří to dělají jen z dobrého úmyslu vážit. Díky jejich aktivitě mohou mladí „hasiči“ soutěžit v hasičských dovednostech a jednou se díky prospěšné aktivitě dobrovolníků z nich stanou třeba dobrovolní hasiči.
Dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů, kromě hašení požárů zasahují hasiči včetně těch dobrovolných obvykle také při povodních, jiných živelních pohromách, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách a jiných mimořádných událostech, poskytují jinou technickou pomoc. Tuto dobrovolnou činnost vykonávají lidé, kteří ji dělají zdarma nebo jen za opravdu malou částku jen z dobrého úmyslu, proto není na místě žádat, aby si hradili jakékoliv provozní náklady. Můžeme pevně doufat, že si to vedení města Karlovy Vary uvědomí, protože to může být i paní primátorka, která bude jednou potřebovat jejich pomoc. A byli bychom historicky první kraj, kdy by museli dobrovolní hasiči třeba žádat veřejnost o finanční pomoc na provozní náklady, hledat sponzora nebo si je v nejhorším případě museli hradit sami ze svých vlastních úspor. Větší ostudu by snad ani náš kraj nemohl zažít a poděkovat by za to mohl vedení Města Karlovy Vary.
