Od ledna 2022 stát odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění pojišťovnám 1 967 korun měsíčně za státního pojištěnce. Předložený návrh snižuje platbu za státního pojištěnce na 1 567 korun měsíčně, tedy o 400 korun a ne 200, jak je často předkládáno. Snížení platby bude platné od 1. července 2022. Stát platí zdravotní pojištění např. za důchodce, děti, studenty, nezaměstnané, ženy na mateřské dovolené, vězně, ale nyní také za uprchlíky z Ukrajiny. Do veřejného zdravotního pojištění letos mělo z rozpočtu putovat přibližně 125 miliard korun.
Úsporu Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu vyčíslilo na 14 miliard korun. K tomuto kroku se nestaví negativně jen opozice, jak to tady je předkládáno, ale i řada odborníků. Také prezident České lékařské komory, anebo také ambulantní specialisté. Podle pana prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je snížení platby za státní pojištěnce bezprecedentní a žádný kabinet k takovému kroku doposud nepřistoupil. Kubek také řekl, že je to políček do tváře zdravotníkům, kteří prokázali obrovské nasazení během epidemie covidu v posledních dvou letech, uvedl pro ČTK.
Pro web Naše zdravotnictví uvedl, že si dovoluje připomenout, že právě zdravotnictví neslo největší tíhu zvládání epidemie nemoci covid-19 a díky nasazení zdravotníků nemuselo dojít k úplnému zastavení ekonomiky. Českému hospodářství a státu tak zdravotnictví ušetřilo minimálně desítky miliard korun. Přesto má být paradoxně právě zdravotnictví tím resortem, na který vládní škrty dopadnou nejtvrději. To není spravedlivé, říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. A právě nedostatečná výše této zástupné platby státu je hlavní příčinou dlouhodobých ekonomických problémů z chronicky podfinancovaného českého zdravotnictví. Ke zlepšení došlo teprve poté, co minulá vláda začala postupně tuto platbu navyšovat, a to z účinnosti od 1. července 2020 o 500 korun měsíčně, z účinností od 1. ledna 2021 o 200 korun měsíčně a z účinností od 1. ledna 2022 pak o dalších 200 korun.
Ambulantní specialisté jsou tímto krokem velmi rozhořčeni. A proto napsali otevřený dopis jak premiérovi, tak ministrům zdravotnictví a financí. Ale neslyšíme tady ani od jednoho ministra ani od pana premiéra, že by se o tom vůbec zmínili. Lékaři varují, že pokud bude vláda na škrtech trvat, bude to mít dopad také na pacienty, jak uvedl zdravotnický deník. Ambulantním specialistům se navíc od druhé poloviny roku 2021 změnilo spektrum pacientů. Přibývá totiž lidí s chronickými postcovidovými potížemi, mnozí navíc odkládali návštěvu lékaři kvůli strachu z pandemie.
Zdražování režijních položek a změna spektra pacientů bude zcela jistě pokračovat v roce 2023, a to i tehdy, pokud pandemie skončí. Neskončí-li, bude situace spíše gradovat, píší specialisté ve svém otevřeném dopise. Ve zmíněném dopise uvedli konkrétně čtyři důvody, podle kterých snížení plateb za státní pojištěnce je neuvážené, na které upozornil právě web Naše zdravotnictví.
Prvním důvodem je vysoká míra inflace, kvůli které rostou ceny energií, pohonných hmot, potravin, což podle České lékařské komory povede také ke tlaku zaměstnanců na zvyšování plateb platů a mezd. V této souvislosti je třeba připomenout, že zdravotnictví je personálně zdevastované a pokud nebudou zdravotnická zařízení schopna nabízet atraktivní mzdy, bude se tato krize dále prohlubovat, varuje opět prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Druhým důvodem je epidemie onemocnění covid-19, která podle prezidenta České lékařské komory ještě neskončila. Cituji: "Zdaleka nejde jen o současnou začínající takzvanou sekundární vlnu omikronu, mnohem horší je to, že nikdo neví, co nás čeká na podzim." S epidemií souvisí i odložená zdravotní péče, kterou přesto pacienti potřebují a v ní se bude muset hodně dohánět. Šlo nejenom o preventivní vyšetření, ale např. také o operace, jejichž opakované odkládání způsobuje pacientům zbytečné utrpení a zhoršuje kvalitu jejich života. Vůči těmto lidem, kteří rovněž patří mezi oběti epidemie, máme dluh, kterým bychom jim měli splatit tím, že jim potřebnou zdravotní péči co nejdříve poskytneme.
Zdravotníci se pochopitelně budou snažit skluz dohánět, ale tyto výkony budou muset zdravotní pojišťovny zaplatit, upozorňuje opět prezident lékařské komory Milan Kubek. Do toho si ještě přidal čtvrtý a důležitý důvod, a to je migrační vlna vyvolaná válkou na Ukrajině. Statisíce uprchlíků budou potřebovat zdravotní péči, a i tuto péči musí někdo zaplatit. Vzhledem k tomu, že většina uprchlíků, kterým chceme pomáhat tvoří ženy a děti, ale také nemocní lidé, bude potřeba zdravotní péče z jejich strany obrovská. Naše zdravotnictví čeká enormní zátěž, uzavírá tímto výrokem prezident České lékařské komory Milan Kubek svůj rozhovor pro web Naše zdravotnictví. Že doposud žádná vláda nepřistoupila ke snižování platby za státní pojištěnce, a i když státní rozpočet bez vážných by se neměl prohlubovat svůj deficit, šetřit zrovna na zdravotnictví, nepovažuje Kubek v současné krizové době za příliš prozíravé.
Já už jsem se zmínila, že také právě uprchlíci z Ukrajiny se stanou státními pojištěnci a nepochybně budou potřebovat zdravotní péči. Česká republika uděluje uprchlíkům vízum za účelem strpění, po jehož získání se uprchlíci řadí mezi takzvané státní pojištěnce a budou mít nárok na plnohodnotné čerpání péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. Jde o několik set tisíc lidí, což se do výdajů pojišťoven také promítne.
Pokud se množství uprchlíků v Česku přiblíží půl milionu, bude to znamenat nárůst výdajů veřejného zdravotního pojištění o 16 až 17 miliard korun a upozornil na to na Twitteru dokonce bývalý ministr financí za TOP 09, tedy za jednu z vládních stran, a současný místopředseda správní rady VZP Miroslav Kalousek. Přístup vlády, která se rozhodla šetřit na systému veřejného zdravotního pojištění, kritizoval také prezident Miloš Zeman: Tady se říká, že pojišťovny mají rezervy ve výši zhruba 50 miliard. To, co nevíme, je, že tyto rezervy mohou být vyčerpány v průběhu měsíce a půl. To je expertní stanovisko ze zdrojů pojišťoven, poukázal prezident Miloš Zeman.
Zdravotní pojišťovny letos plánovaly s deficitem ve výši 9,5 miliard korun, počítaly s příjmem ve výši 431,2 miliard korun a výdaje ve výši 440,7 miliard korun. Zdravotní pojišťovny měly ke konci roku 2021 celkové zůstatky na bankovních účtech ve výši přibližně 51,8 miliard korun, z čehož přibližně 23,6 miliard korun na tak zvaném základním fondu zdravotního pojištění, ze kterého se hradí zdravotní péče. Loni se počítalo s deficitem ve výši 50 miliard, kvůli pandemii koronaviru nicméně se predikce nenaplnila a deficit činil přibližně 13 miliard.
Naše zdravotnictví bylo v minulosti velmi podfinancované, nyní je však srovnatelné s úrovní běžnou ve vyspělých zemích na západ našich hranic. Výše výdajů na zdravotnictví v poměru k velikosti hospodářství neboli HDP se za poslední čtyři roky přibližovala úrovni nejvyspělejších evropských států a díky tomu se zlepšilo hospodaření nemocnic, platy zdravotníků a dostupnost zdravotní péče. Snížení plateb za státní pojištěnce zásadně ohrožuje dosavadní pozitivní trend financování nejlepší, ale také nejnákladnější zdravotní péče. Více peněz, které stát zaplatí za státní pojištěnce, umožňuje např. zvýšit platy anebo mzdy ve zdravotnictví. Rozhodnutí vlády zmrazit pro rok 2022 platby za státní pojištěnce je velkou chybou, na kterou doplatí samotní pacienti, a to snížením kvality a dostupnosti zdravotní péče. A je to historicky poprvé, co nějaká polistopadová reprezentace se odhodlala ke škrtům plateb za státní pojištěnce a fakticky zmenšila objem peněz na zdravotní péči. Vládní škrty ohrožují finanční stabilitu zdravotních pojišťoven a ekonomiku poskytovatelů zdravotních služeb. Z toho důvodu dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení.
Děkuji.
