„Plochy pro skladování vytěženého dřeva musí být od lesních porostů vzdálené více než deset kilometrů. Takové v regionu bohužel nemáme. Musíme proto vyvinout tlak přímo na ministerstvu zemědělství a životním prostředí, abychom docílili výjimky a mohli dřevo ukládat na zemědělských plochách,“ řekl Okleštěk.
Hejtman se obrátí také na ministerstvo dopravy, kde chce požádat o více vagónů, které by usnadnily převoz vytěženého dřeva ke zpracovatelům. Právě volné přepravní kapacity totiž lesníkům zoufale chybí.
„Situace v Olomouckém kraji je skutečně kalamitní. Kůrovec se tady šíří velmi rychle. Nejvíce jsou zasaženy lesy na Šternbersku, Šumpersku a Jesenicku. Svolal jsem proto kalamitní štáb, abychom si jasně řekli, co v boji s kůrovcem můžeme udělat sami a v čem potřebujeme pomoc,“ dodal hejtman Okleštěk.
V kalamitním štábu zasedli majitelé lesů, zpracovatelé dřeva i zástupci orgánů životního prostředí a ochrany přírody. Kromě skladování a dopravy se zabývali také nedostatkem pracovních sil a řešili i otázku budoucího zalesňování nově vzniklých holin.
Olomoucký kraj se problematice hospodaření v lesích dlouhodobě věnuje. Pro roky 2018 až 2020 vytvořilo hejtmanství Program na podporu lesních ekosystémů. Jen letos v něm bylo deset miliónů korun. O dotaci na výstavbu oplocenek mohli žádat soukromí vlastníci lesů i obce a města.