Není jednoduché pro nového ministra „naskočit“ do úkolu svého předchůdce, zvláště když tento projekt provázel od počátku vlivový souboj mezi Ministerstvem vnitra, které v projektu hledalo práci pro Českou poštu a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tyto spory zapříčinily výrazné zpoždění projektu a ohrozily čerpání evropské dotace v miliardách korun. Snad se tedy již blýská na lepší časy, když je vyjasněna kompetence. Nyní tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad a koordinátor digitální agendy České republiky společně s Platformou odborné veřejnosti (tj. s profesními sdruženími, resp. asociacemi zastřešujícími operátory sítí elektronických komunikací) zahájilo realizaci jednotlivých úkolů. V první řadě na vypracování metodické pracovní pomůcky, která bude podrobněji specifikovat vztah mezi zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, zákonem č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zákonem č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem. Novelizovaný stavební zákon by měl být komplementárně doplněn do funkčních, územně plánovaných a stavebně montážních procesů pro liniové stavby elektronických komunikací.
Bohužel již nyní ministr v materiálu přiznává časový skluz oproti původně stanoveným časovým horizontům zpracování!
Snad druhá část opatření akčního plánu bude svižnější. Pracuje na něm Český telekomunikační úřad a jedná se o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel. Tento návrh nařízení vlády již prošel připomínkovým řízením.
Je také zarážející, že až nyní se řeší úprava technických norem nezbytných při výstavbě vysokorychlostních sítí elektronických komunikací s primárním zaměřením na fyzickou infrastrukturu uvnitř budov a zoufalá nekoncepčnost v této přípravě se projevuje i snahou o přezkoumání možnosti zavedení (překladem do českého jazyka) dosud nezavedeného technického reportu „CLC/TR 50510 Fibre optic access...network“ do soustavy norem ČSN. Člověka by napadlo, že touto aplikací norem měli začít, a ne ji teprve přezkoumávat. Co však je opravdu tragédie, je neexistující informace o vysokokapacitní přípojné infrastruktuře a zatím je na stole pouze hledání kompromisního řešení. Zato asi nejlépe jde mediální část projektu, jinými slovy propagace, jak makáme a jak to bude krásné, až to bude. Otázkou je pouze to, kdy to bude a zda se podaří utratit alokované prostředky! A to, co již určitě úsměvně nepůsobí, je druhý pokus o výzvu na poskytnutí dotace na výstavbu sítí vysokorychlostního přístupu k internetu a stále se objevující neschopnost realizovat tento projekt na podporu zpřístupnění rychlého internetu pro občany. Pane ministře, jestli nějaký projekt potřebuje rázné řešení, tak tento.
Rozhodněte se!
Leo Luzar, poslanec PS PČR za KSČM
