„Místo vybudování onkologického institutu by měly finance putovat do každého komplexního onkologického centra, které se až na Karlovarsko nachází v každém kraji. Jednotlivá centra by se za půl miliardy korun mohla dostatečně dovybavit potřebnými přístroji jako je např. CT přístroj na screening nádorů plic. Rozhodně by bylo i lépe kontrolovatelné, kam peníze skutečně putují. V případě budování institutu se může stát, že peníze skončí pouze v betonu a péče nebude žádná. Pro onkologicky nemocné pacienty je navíc zásadní dostupná péče přímo v regionech. Takto těžce nemocní lidé nemohou cestovat za péčí do Prahy,“ upozorňuje lékařka a senátorka Alena Dernerová.

„Z pohledu lékaře vidím i velký problém v tom, že by v institutu měli dle ministra zdravotnictví pracovat externisté. To v případě onkologických onemocnění není šťastné řešení, takováto pracoviště musí stát na kmenových zaměstnancích podobně jako je tomu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně,“ říká Alena Dernerová, dle které by část financí měla putovat také k dovybavení ordinací praktických lékařů či farmaceutickému průmyslu, abychom nebyli s léčivy tolik závislí na třetích zemích.

Centralizaci využití finančních prostředků z Národního plánu obnovy již v minulosti kritizoval celý Senát. Ten ve svém usnesení ze 7. schůze vyzval vládu, aby ve zdravotnictví podpořila zásadní posílení a rozvoj primární péče a zvýšení dostupnosti zdravotní péče v regionech a příhraničních oblastech.

“Tento záměr považuji za absolutní nesmysl, který na první pohled vypadá jako sólo akce premiéra Babiše. Nelíbí se mi, že premiér, který je kvůli svému byznysu s onkologickou péčí ve střetu zájmů, nekonzultuje investiční záměr za takovou ohromnou sumu s odborníky, kteří mají onkologickou péči na starost. Sedmimiliardový záměr má celou řadu otazníků a rozhodně chci tuto záležitost řešit na půdě Parlamentu,” dodává předseda STAN Vít Rakušan.