Během víkendu se rozhořela debata nad výsledkem hlasováním o pozměňovacím návrhu senátora Goláně, kterým chtěl zrušit EET. Při hlasování o tomto návrhu jsem se zdržel hlasování. Pro mnohé to bylo nepříjemné překvapením, od některých jsem se dozvěděl, že jsem zrádce, jiní si mé hlasování vykládali jako podporu Babiše, ANO nebo dokonce komunistů. Děkuji těm, kteří se na mě obrátili a žádali vysvětlení.
Dovolte tedy, abych zde odpověděl těm, kterým jsem v diskusích odpovědět nestihl. Hlasování o EET je navíc hezká kazuistika, která ukazuje, že pohled na hlasování nemusí být vždy tak jednoznačný, jak se na první pohled může zdát. A to i kvůli tomu, že Senát nemá poslední slovo při rozhodování o zákonech. Proto je s výhodou znát celý kontext hlasování o konkrétní otázce.
Při projednávání novely o EET leželo na stole několik pozměňovacích návrhů. Návrh senátora Goláně, který navrhoval kompletní zrušení EET, a další pozměňovací návrhy, které se snažily zmírnit dopady EET především na menší podnikatele, pro které je EET často i likvidační. Hlasování pro návrh senátora Goláně (zrušení EET) by znamenalo automatické odmítnutí všech ostatních návrhů, protože by se o nich již hlasovat nemohlo. Protože jsem chtěl dát některým návrhům šanci, jelikož by možná měly větší pravděpodobnost projít ve sněmovně a ulevit tak těm menším, rozhodl jsem se zdržet hlasování. Návrh senátora Goláně jsem považoval za principiální postoj, se kterým lze souhlasit, ale v současné konstelaci sil nemá šanci na úspěch. Přiklonil jsem se tedy k cestě snažit se dosáhnout aspoň něčeho pro menší podnikatele. Naše současné postavení v Senátu je dnes bohužel často takové, že lze učinit zásadní gesto, které však nemá žádnou šanci na úspěch, nebo se snažit o menší změnu, která by v dolní sněmovně mohla projít.
Chápu, že pro mnohé má i silné gesto velkou cenu, i pro mě to tak často bývá, v tomto případě jsem se ale rozhodl pro cestu jinou. Ve své podstatě nesystémovou, neprincipiální, ale zmírňující.
Myslím, že vnímat to jako zradu nebo snad podporu A. Babiše je redukce reality, z niž se může nakonec radovat pouze a jen A. Babiš.
Jedním z hlavních úkolů státu je usilovat o to, aby poctiví nebyli v nevýhodě před nepoctivými a lotry, aby poctiví neztráceli víru a přesvědčení, že poctivost se vyplácí. Věřím, že o tom panuje většinová shoda. A. Babiš se snaží přesvědčit nás o tom, že EET je nástroj, který má tento cíl naplňovat. Vážný celospolečenský problém, který vede k bolestivému rozkolu společnosti, spočívá v tom, že pravidla zavádí politik, který je sám nejen porušuje, ale je u něj zcela evidentní, že může mít zájem na tom, aby část podnikatelské obce pro svůj vlastní prospěch ničil a omezoval. Nelze požadovat po občanovi, aby pravidla přijal za své, když je vytváří někdo, komu nelze věřit, že jeho úmysly jsou vedeny snahou o spravedlnost. V tom spočívá demoralizující a společnost rozdělující étos EET. Jedni jsou přesvědčeni o tom, že nastolí spravedlivé podnikatelské prostředí a zamezí daňovým únikům, a druzí mají oprávněné obavy, že cílem je likvidace malých a slabších.
Dokud tuto celonárodní diskusi bude moderovat lotr, tak se konsensu nikdy nedobereme. To může být i záměr. Snažme se tedy nejprve eliminovat větší zlo, a s tím se snáze vyřeší i mnoho věcí dalších.
