John zopakoval, že Věci veřejné
neutvoří vládní koalici s politickými dinosaury. K nim nově
přidal také prvního místopředsedu TOP 09 Kalouska. Ze dne 4. 5.
2010.
Takže vidíme, že dnes Věci veřejné sedí a
objímají se s politickými dinosaury. Dobře. Pokračujme dál. Pan
premiér za mými zády, já bych vám to sdělil, co zde říká, to
považuje za roztomilé. Věc názoru. Pojďme ale dál.
Asi
pana Johna nechtějí nechat nic podepisovat po zkušenostech z jeho
působení ve firmě Ora Print. Zlatá slova. Nepronesl je David Rath
nebo někdo jiný, pronesl je pan Miroslav Kalousek na adresu Radka
Johna dne 4. 5. 2010. Takže podpisy Radka Johna pod smlouvami s Ora
Printem, zdá se, byly vadné a jeho podpisy jako ministra jsou
zjevně v pořádku. A pan Kalousek je plně podporuje. Zvláštní
změna názoru. Budiž, mýlit se může každý.
Pojďme ale
dál. Nevím, kdo to vůbec je, dokonce u komunistů vím, kdo to je.
Nevím, kdo je majitelem strany Věci veřejné. Je to pan Bárta,
pan Škárka, pan Hrdlička, nevím, co chtějí. John říká velmi
jasný populistický program, nic proti tomu, ale když chci s někým
jednat, tak chci vědět, kdo má opravdovou moc. Žádná slova
opozice. Prosím slova Karla Schwarzenberga z 26. 6. 2010. (Potlesk z
řad sociální demokracie.)
Rád bych se zeptal pana ministra
zahraničí, zda dneska už ví, kdo je jeho koaliční partner, s
kterým bude čtyři roky vládnout v této zemi, zda už ví a
sdělili mu, komu patří Věci veřejné a zda o nich má alespoň
tolik informací jako o komunistech. Ale pojďme dál.
TOP 09
v některých úsporných opatřeních jde až příliš po krku
lidem. To řekl Radek John 26.5.2010. Zajímavé, takže sedím v
koalici s někým, kdo rdousí naše občany a já mu dokonce
pomáhám, to jsou vlastně slova pana kolegy Johna. Takže on bude
pomáhat teď rdousit občany spolu s TOP 09. Budiž, proti gustu
žádný dišputát. (Potlesk z levé části Sněmovny.)
Pochopili-li Věci veřejné, že občané potřebují trochu
přirdousit, jejich názor, a myslím si, proč nepodpořit TOP 09 v
jejich programu.
Ale máme tady další zajímavé výroky. Věci
veřejné svá stanoviska často mění. Proto o jejich stanovisku
budeme informovat náš výkonný výbor až po jednání, abychom
nemuseli svolávat výkonný výbor každý den - Karel Schwarzenberg
2.6.2010 (Potlesk z levé části Sněmovny.) No, nezávidím
ministru zahraničí, protože zdá se, že bude svolávat výkonný
výbor i několikrát denně. V té koalici to nebudete mít
snadné.
Další zajímavý výrok. Ale již z toho co víme,
tak si nemyslíme, že by měli nějaký morální pouvoir zrovna ze
sebe dělat strážce a největší garanty boje proti korupci a
klientelismu. Slova Petra Nečase o Věcech veřejných 12.6.2010.
Chápu z toho snad správně, že pan premiér si myslí, že jeho
člen v koalici je tedy korupčník a klientelista. Jinak si to
vysvětlit nemohu. Doufám, že jste se s tím, pane premiére, buď
smířil, nebo dokonce to dnes již podporujete.
A pak je tady
další zajímavý výrok pana premiéra. Provázání mezi resortem
vnitra a firmou podnikající ve stejném oboru je nepřijatelné.
Mohl by pak vzniknout potenciální konflikt zájmů, a to je zjevné,
jako když po čtvrtku následuje pátek. Petr Nečas o ABL. (Potlesk
z levé části Sněmovny.)
Chápu, kdyby tady hřímala
opozice a říkala, jak je možné nechat zprivatizovat vnitro, jak
je možné celé ministerstvo vnitra svěřit nějaké soukromé
bezpečnostní agentuře. Chápal bych to, je to opozice, je to naše
povinnost. Ale že i premiér? A vzápětí toho člověka jmenuje na
ministerstvo vnitra a svěří ministerstvo vnitra té firmě ABL, o
které prohlásil, že je to nepřijatelné? Pane premiére, jeden
den je to pro vás nepřijatelné, druhý den je to pro vás zase
přijatelné. Zvláštní. Mohl byste možná této Sněmovně
vysvětlit svoje názorové salto. Třeba vy víte něco, co my
nevíme a bylo by dobře, aby ta Sněmovna to slyšela.
Dále
pan premiér řekl, že byl jednoznačně ujištěn, že firma ABL se
neúčastní žádných transakcí s vnitrem a zrovna tak, že nebude
existovat přechod lidí z této firmy do resortu vnitra. Obávám
se, že to už nastalo, pane premiére, takže očekávám vaši
ráznou reakci. Ale vaše reakce bohužel pak nebyla tak rázná,
protože, když ti lidé tam doputovali, tak už jste stáhl kalhoty
a už jste jenom tiše podotkl: Je velmi neobvyklé, nebudu se
tvářit, že nad tím lze pokrčit rameny. Myslím tím, nad těmi
lidmi, kteří přišli do resortu vnitra. Takže od nepřijatelného
až po to, že jste nepokrčil rameny. Skutečně, silné gesto hodné
státníka a prvního muže této země, prostě nepokrčil jste nad
tím rameny, buďme šťastni.
Zajímavé je, to je trošku z
jiného soudku, ale také to stojí za úvahu, vyjádření pana
ministra dopravy, který se nevyjadřoval k dopravě, ale vyjadřoval
se k politice obecně, svým dopisem pro své zaměstnance firmy ABL
z ledna 2010. (Smích ministra Bárty.) Pana ministra to zjevně
pobavilo, snaží se mne rozesmát svým mužným smíchem. Pane
ministře, to se Vám nezdaří, já se dovedu ovládat. Vy jste svým
zaměstnancům firmy sdělil.... to připomíná silvestrovský
pořad, pane ministře.
Prosím, co pan ministr sděloval svým
zaměstnancům firmy ABL - s politikou přichází do styku každý z
nás. Já tím více, že se snažím získat i státní zakázky.
Abychom zajistili stabilitu naší společnosti a tím jistotu pro
vás, naše zaměstnance. Já věřím, pane ministře, že se Vám
to příští čtyři roky bude velmi dařit a že Vaše firma bude
velmi prosperovat. (Potlesk v levé části sálu.) Myslím si, že
daňoví poplatníci rádi přispějí na prosperitu Vaší firmy a
že jistě nezůstanete jen u jednoho Masserati a u takových
maličkostí a že po čtyřech letech budete odcházet jako
nejbohatší muž České republiky. Upřímně Vám to přeji a jsem
tomu rád. Myslím si, že dobrá firma má dostávat dobré státní
zakázky a jejich manažer co nejlepší. Proč se zabývat nějakým
lobbingem, obcházet nějaké politiky, někde čekat v nějakých
kuloárech nebo předpokojích. Přece daleko lepší je tu politiku
přímo řídit. Co se obtěžovat s nějakým lobbováním, když si
to můžu rozhodnout sám. Já myslím, že Vaše logika je jasná,
přímá a přináší docela inovativní prvek do celosvětové
politiky. Já doufám, že si toho politologové všimnou, že to
dají do učebnic a že spousta podnikatelů přestane ztrácet čas
nějakými prostředníky, kupováním lobbistů, sami vstoupí do
politiky a přihrají si ty státní zakázky rovnou. Myslím, že se
ve finále ušetří, protože proč plýtvat časem a penězi na
nějaké mezičlánky. Čili děkuji. Myslím si, že je to velmi
inovativní přístup. Já bych Vám sám za sebe chtěl poděkovat,
že nic neskrýváte a že jste to občanům řekl rovnou. Prostě,
jsem v politice proto, abych své firmě dohrál státní zakázky.
Děkuji.
Takže, dámy a pánové, tolik jednotlivé výroky
jednotlivých členů vlády na svoji adresu. Jak, dámy a pánové,
po nás můžete chtít důvěru, když vy si nevěříte jeden mezi
druhým? Vy dokonce, zdá se, o sobě máte příšerné mínění.
Možná teď to vládnutí a ta moc vás stmelila ale ve skutečnosti
vy se vlastně mezi sebou extrémně nemáte rádi, vůbec si
nedůvěřujete. Předstupujete před nás a říkáte: vy nám
věřte, my si sami nevěříme, my se sami nesnášíme. To je
zvláštní protimluv. Budiž. Je to zase docela novinka v České
republice i ve světové politice poměrně nevšední. Ale Česká
republika může být průkopníkem.
Ještě, dámy a pánové,
je mojí povinností upozornit, že i tyto věci může někdo
považovat za úsměvné, někdo za děsivé. Pak mám ještě
povinnost říci určitě pár slov k tomu co chystáte ve
zdravotnictví, protože to je taky docela zajímavé. Aspoň k těm
některým zásadním bodům.
Poplatek u ambulantního
specialisty z 30 na 200 Kč. Přemýšleli jste o tom, že tím
segregujete spoustu lidí, že je odříznete od péče ambulantních
specialistů? Tito lidé, kteří dnes mají volný pohyb po systému,
když nejsou spokojeni se svým lékařem, tak mohou vyhledat jiného.
Tak to budete mít problém s uchem a budete muset čekat v ordinaci
praktického lékaře tři hodiny, než vás pošle ten praktický
lékař k tomu ušnímu lékaři. Nebo třeba s okem. Jistě si
dovedete představit, jak ten pacient se šroubovákem v oku bude
sedět tři hodiny v ordinaci praktického lékaře, než ten ho
prohlédne a řekne: áááá, to bude asi pro oční.
Samozřejmě
toto je nadsázka, ale vyjmenujeme desítky různých případů,
které mohou být velmi podobné a méně samozřejmě spektakulární.
Čili není to rozumné a není dobře lidem, pro které 200 korun
jsou velké peníze - a není jich málo - tak tyto lidi odsoudit k
tomu, že musí čekat u praktického lékaře než na ně dojde řada
a pak teprve mají právo jít k ambulantnímu specialistovi. Děláme
tady medicínu pro ty, co peníze mají a pro ty, co peníze
nemají.
Dále zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici. Sto
korun. Vynásobte si sto korun třiceti dny a dostanete poměrně
značnou částku. Opět, rozdíl mezi rozumným příspěvkem na
stravu v nemocnici a už prostě poměrně velkým poplatkem, který
si mnoho lidí nebude moci dovolit. Protože 3000 pro někoho, kdo má
důchod 6000, není málo. Je to mimochodem, pokud byste nevěděli,
páni ministři, když vy máte třeba 120 000, jako vy kdybyste v té
nemocnici zaplatili 60 000 za pobyt v nemocnici. To už by se vám
asi nelíbilo! Jistě, pro vás nějaké 3000 za pobyt v nemocnici -
co to je? To přece není nic! Ale kdybyste měli zaplatit 60 000?
Nebo zdejší poslanci se svým příjmem, kdyby měli zaplatit 30
000 za měsíční pobyt v nemocnici, to by se vám asi nelíbilo! To
už byste říkali, no 30 000 nebo 60 000 je hodně! Ale pro ty lidi,
kteří mají 6000 důchodu, je to stejný poměr. Takže na to
prosím nezapomínejte.
Dále debata - neplatit levné léky.
Vypadá to sympaticky, přece každý to ví - proč platit Aspirin,
proč platit Paralen? Dámy a pánové, možná jsme si nevšimli, že
řada těchto léků už dávno placená není. Takže to je první
bod. Druhý bod - ty, které jsou placené, tak to má nějaký
význam. A víte jaký? Jednoduchý. Protože řada těchto levných
léků mají dražší alternativy. A ty dražší alternativy,
mnohonásobně dražší, jsou na předpis. Čili vy chytře
vyloučíte ty laciné léky z předpisu, ale ti pacienti budou
chodit za svým lékařem a budou říkat: Pane doktore, nenašel
byste něco podobného ale na předpis? A pan doktor něco takového
podobného najde a bude to stát ten zdravotní systém třeba
třikrát čtyřikrát tolik. Takže ve finále zdravotní pojištění
zaplatí daleko víc. A ti lidé, kteří neumluví svého lékaře,
ti budou muset zaplatit zase víc. Takže opět, není to moc chytré,
není to moc rozumné.
Poslední věc. Vláda říká - ve
zdravotnictví zavedeme standardy, nadstandardy. Novináři pravicoví
jásají, říkají, báječné, teď si budeme moci zaplatit novou
endoprotézu, nové lepší koleno, novou lepší kyčel. Pryč s tou
hnusnou nadvládou lékařů, kteří sami velkopansky rozhodují,
zda dostanou endoprotézu za deset tisíc, dvacet, třicet nebo sto
tisíc. Každý si přece rozhodne sám podle své peněženky.
Ono
to vypadá hezky, ale skutečnost je zase trošku jiná. Víte, ono
mezi těmi endoprotézami je skutečně docela rozdíl. Samozřejmě
pro člověka, kterému je nějakých 70, 80 a více let, v podstatě
jsou všechny typy dostačující, protože není aktivní sportovec
a nepočítáme, byť takové výjimky jsou, že třeba bude žít 50
let. A je-li někomu 20 a způsobí si třeba úraz na lyžích, v
autě nebo někde jinde, tak dneska lékař bez problému řekne: Je
to mladý člověk, sportuje, tak jemu dáme tu endoprotézu, která
stojí třeba 150 000. Ale tato endoprotéza mu umožní prakticky
normální plnohodnotný život včetně třeba i vrcholového
sportu. Ano, stojí 150 tisíc, ta takzvaně běžná standardní,
která stačí 90, 80 procentům lidem, stojí třeba 15 nebo 20 000.
Co vy s tím systémem změníte? Dneska může rozhodnout lékař a
vzít v úvahu stav toho pacienta, věk toho pacienta, jeho zapojení
do společnosti. Vy jenom způsobíte to, že všichni budou mít
nárok na tu 20tisícovou nebo na tu 15tisícovou. Takže ten 20letý,
18letý, 15letý, který třeba bude sražen autem, bude mít smůlu!
Prostě podle vás dostane jen tu 20tisícovou, tím pádem ona mu
bude stačit. Dojde do školy, dojde ze školy, dojde si na záchod,
ale může zapomenout třeba na to si sednout na kolo nebo si zahrát
tenis nebo si zaběhat nebo si jít zalyžovat. To mu třeba
neumožní.
Jistě, vy mu řeknete: Milánku, klidně si
zaplať těch dalších 130 tisíc a budeš si moci zaplavat, budeš
si moci zaběhat, budeš si moci zajezdit na kole. Asi vám to
připadá správné, protože jistě, člověk může žít bez toho,
že lyžuje, může žít bez toho, že běhá, může žít bez
toho, že třeba si jde zahrát fotbal, to jistě. Ale pro toho
15letého, 20letého to není úplně asi to nejlepší. To se snad
shodneme.
Takže víte, ono něčemu, čemu tleskají naši
často nedovzdělaní novináři, kteří jsou nadšeni, když někdo
řekne: Umožníme si zaplatit něco lepšího, tak možná v
situaci, kdy oni budou v pozici toho hocha nebo té dívky, jak jsem
tady říkal, tak najednou zjistí, že tleskali něčemu, co je
velmi problematické.
Dámy a pánové, své vystoupení
zakončím tím, že tato vláda je podivný slepenec lidí, kteří
nedůvěřují sami sobě. A dokonce i ty plány, se kterými
přicházíte, tak nic dobrého pro většinu občanů České
republiky neskýtají. Děkuji za pozornost.
Projev v
Poslanecké sněmovně k hlasování o důvěře vládě (10.srpna
2010).