Navíc
země s vysokou mírou vzdělanosti obyvatel jsou politicky stabilní,
netíhnou tolik k extremismu, mají nižší míru kriminality a pro vysokou
míru tolerance se tam většině žije dobře.
Dvacet let tápání.
Mám
nepříjemný pocit, že jsme se za posledních 20 let příliš v úrovni
průměrné vzdělanosti neposunuli vůbec nikam. Školy stíhá reforma za
reformou. Učitelé jsou po celou dobu mizerně placení, a tak se nikomu
nepodařilo alespoň pomaličku zvyšovat úroveň celé kantorské obce. V
obecných dotaznících si většina lidí učitelů váží, ale doma nezvedené
ratolesti titíž lidé říkají: „ na tu pitomou úču se….“ Bohužel někdy
mají i pravdu, i když je takové sdělení naprosto nevýchovné. Úroveň
vysokého školství jsme si dokonce zlikvidovali, neboť je zaplevelen
obskůrními školami, různými manažérskými, bankovními, právními,
ekonomickými… instituty, které k titulům přistupují jako k
obchodovatelné komoditě a čile prodávají.
Kup si titul.
Tak
máme bakaláře a magistry, kteří se nic nenaučili, neboť vzdělání pro ně
nemá žádnou hodnotu. Hodnotou je pro ně koupený titul. Částečně si za to
může celé školství samo, neboť z 80% učí naprosto nepotřené věci, na
kterých umanutě a formalisticky trvá. Hodně lidí pak reaguje zcela
logicky, když se ptá, proč se učí to či ono, když to nikdy ani
teoreticky nemůže potřebovat, navíc to za měsíc spolehlivě zapomene.
Navíc školství má pocit, že se plně vyčerpá v dopoledních hodinách a
odpoledne vyvrhne děti k rodičům s návalem úkolů se kterými si neví ani
ratolesti, a většinou ani rodiče, rady. Jaké pak mohou být výsledky.
Celodenní škola.
Byl
jsem v německé spolkové zemi Porýní-Falc, kde mi tamní předseda vlády
Kurt Beck líčil, že z výše popsaných důvodů zavedli projekt celodenní
školy, kdy i v odpoledních hodinách probíhá výuka odlehčenou formou, kde
si děti s dopomocí učitelů udělají i všechny úkoly a vysvětlí si to, co
nepochopili při běžné výuce. Vše prokládáno sportem a zábavou formou
různých uměleckých aktivit. Nechápu, proč už s něčím podobným nepřišel
někdo u nás na ministerstvu školství? Místo toho se u nás buduje sevřený
formalistický systém, kdy se třeba kontroluje zda má žák zápis ve
čtenářském deníku, ale už nikoho nezajímá jak vznikl. Přitom četbu
zásadních knih a přemýšlení nad jejich obsahem považuji za jednu z
nejdůležitějších věcí při budování vzdělanostní společnosti.
Výuka je diskuse.
Nedávno
v Belgii jsem se seznámil s tím, jak tam probíhá výuka. Učitel se
studenty o knize diskutuje, ptá se na různé aspekty, polemizuje s nimi.
Rychle pak pozná, kdo to četl a kdo si jen stáhl obsah z internetu.
Studenti píší eseje na náhodné knižní téma, třeba na vztahy hlavních
hrdinů, či na některé epizody. Opět nemožné bez přečtení. U nás se s
tímto setkáte skutečně jen výjimečně. Odškrtne se zápis a běží se dle
osnov, studijního plánu dál, aby se ještě stihli probrat Lumírovci…Naše
školství vůbec neumí vystihnout to co je důležité pro rozvoj myšlení a
vzdělanosti. Prostě výčet minerálů, seznam hlavonožců či komplikovaný
zlomek jsou alfou a omegou snažení naší vzdělávací soustavy. Samozřejmě
takový způsob výuky je hodně náročný na samého učitele.
Kdo je dobrý učitel?
Na
základní a střední škole jsem vlastně potkal jen asi čtyři dobré
učitelky, z toho jedna byla skutečně excelentní. Měla nás na dějepis a
češtinu. Vlastně díky ní umím trochu něco veřejně říci, napsat a naučil
jsem se hodně z reálné učebnice politiky, tedy z historie. Lidé se totiž
stále po staletí chovají podle podobných vzorců. Kdo zná dějiny, dokáže
i odhadovat blízkou budoucnost. V hodinách jsme diskutovali, četla nám
ukázky těch nejlepších knih a nejzajímavějších pasáží, promítala nám
diapozitivy historických památek a zkoušela nás z jejich vztahů k reálné
době vzniku. Z mých dnešních zkušeností opět věc nevídaná. Dokázala
vzbudit zájem a podnítit fantazii a myšlení. Tak si dodnes představuji
ideálního učitele a užitečnou školu.
Zase nejsou peníze.
Obávám
se, že současná vláda jde zase obráceně. Školám se seberou peníze,
zavedou se univerzální testy obhospodařované za stamiliony soukromou
firmou a lidem se namluví, že tyto testíky encyklopedických informací
zvýší vzdělanost generací příštích. Honosně se tomuto tunelu říká státní
maturita. Vzdělanost společnosti to nezvýší ani o milimetr, studenty to
ještě více utvrdí v představě, že škola je úplně k ničemu neb je učí
nepotřebný balast, respektive je fajn si koupit následně diplom, ten se v
tržní společnosti určitě jednou hodí a o miliardy se podojí daňoví
poplatníci. Touto cestou se k vyšší vzdělanosti a bohatnutí společnosti
skutečně nedostaneme.
22.09.2010 11:52:43
Vzdělanost zajistí bohatství
Země, které dokázaly budovat kvalitní a všeobecně dostupnou vzdělávací soustavu, se postupně stávaly těmi nejbohatšími na světě.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout