Ale volby jsou přece hlavně o slibech. O tom, že někdo bude pracovat na plný výkon a podobně. Nevymykáte se tím nějak?
Slíbit mohu cokoliv, se splněním to je již těžší. Přesto bych ale chtěl pomocí politického vlivu prosadit to, aby vzdělání nebylo samoúčelné, ale aby bylo provázané s další praxí. Znamená to, že vzdělání bude již na školách provázané s budoucím praktickým uplatněním, vlastně to tak již v minulosti bylo. Studenti budou cítit důležitost svého vzdělávání a budoucí zaměstnavatelé budou mocí ovlivňovat jejich zaměření. Toto je možno uskutečnit již přímo během studií ve škole anebo pomocí podnikatelských center mimo školní výuku. K tomu můžu jako zákonodárce podat návrhy na příslušné změny legislativy a jako vlivný člověk založit nadaci, která bude v tomto duchu pracovat. Dnes máme studijní obory typu „Sociální komunikace v neziskovém sektoru, Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání, Transkulturní komunikace či Hra na nástroj a sólový zpěv“. A to se studuje na univerzitě pět let.  Přestaneme-li vytvářet vzdělané nezaměstnané, ale budeme-li vytvářet zaměstnavatele, budeme samozřejmě vytvářet i pracovní místa. A tím se zvýší blahobyt nás všech. A tím se i sníží kriminalita.

Co je podle vás největším problémem senátního obvodu, ve kterém kandidujete?
Největší problém je dle mého názoru supermarketový životní styl. Navštívím velkou budovu, která mi nabízí od jídla po zábavu vše, na mně je to jen zaplatit. Jenže se vylidnila centra měst. Jdu-li dnes centrem jakéhokoliv města, a Hradcem Králové obzvlášť, tak místo obchodů, bister a živých ulic vidím jen zprostředkovatele pojištění, banky a zboží z druhé ruky. A večer kromě policejních aut již nepotkám živáčka. Přitom kdekoli za hranicemi České republiky je život v centrech měst velmi živý, centrum města je vizitkou města. A u nás…

Jak byste z pozice senátora chtěl pomoci tento problém vyřešit?
To je velmi těžké. Snažil bych se vhodným doplněním legislativy, to znamená daňovými úlevami, případně dotací, vrátit podnikatele do centra města. Je to těžké, začít podnikat v obchodě, když kolem neprojde žádný zákazník. Proto je nutná počáteční kompenzace. Města na to mají. Nemusí dělat žádné megaloprojekty, žádné pomníky, podpora živnostníků se jim vrátí do rozpočtu. Zatím města chtějí po podnikatelích jen poplatky: zábor chodníků, odpady, parkování a podobně. Tento projekt samozřejmě zvyšuje zaměstnanost.

Budete se v případě zvolení věnovat senátorské práci naplno, nebo se budete chtít souběžně věnovat i jiným zaměstnaneckým, podnikatelským, politickým nebo dalším aktivitám?
V případě zvolení se budu věnovat jen senátorské práci, nebudu sedět na dvou židlích. Jediné, čemu bych se chtěl mimo senátorské práce věnovat, je nadace, jak jsem již zmínil dříve. Nadace, která se bude snažit sblížit vzdělání s následným praktickým uplatněním. Je celkem hloupé, když studenti vystudují nějaký obor, ze kterého pak nemají žádné uplatnění. Kdyby se mi toto podařilo, tak jsem pro budoucí generaci dle mého názoru udělal dost.

Jaká vaše původní profese? 
Mám vzdělání v pivovarství - výroba alkoholu kvasnou cestou. Pracoval jsem v královéhradeckém pivovaru a oboru se věnoval až do roku 1989. Potom jsem opustil pivovarnictví a začal jsem úplně znova. Hledal jsem, v čem bych mohl podnikat, a zvolil si účetnictví a daňové poradenství, čemuž se věnuji dodnes.

Proč jste po roce 1989 nenastoupil do nějaké nové firmy a nečekal na sociální jistoty a blahobyt, které přinesl nový režim a dal se raději do podnikání?
(smích). Proč bych měl čekat na to, až to někdo vymyslí za mě. Já jsem to chtěl udělat sám a využít možnost to zkusit. Vyšlo mi to, a vychází to dodnes. 

Jaké byly začátky vašeho podnikání? 
Nebylo to snadné. Jsem vzděláním chemik a vše, co jsem potřeboval k práci účetního a daňového poradce, jsem musel načerpat. Když se mě klient na něco zeptal a neuměl jsem odpovědět hned, musel jsem si to nějak zjistit a tak to šlo dokola. V roce 1993 jsem ale složil státní zkoušku jako daňový poradce.

Jak shání začínající poradce klienty? 
No, nejlépe ústní tradicí. Klienti, které mám, mě doporučí těm, co jsou jinde nespokojeni, třeba s podnikáním začínají nebo jsou v nějakých potížích. Moje práce je vyvést je z nich.

Do jakých problémů se podnikatelé nejčastěji dostávají? 
Je to všude stejné. Každý podnikatel se snaží podnikat ve svém oboru, aby obstál. Jednoho dne ale přijde finanční úřad a podnikatel zjistí, že si dostatečně nekryl záda. I když podnikal poctivě, může mít potíže s úřady provádějícími kontrolu. V tu chvíli nastupuji já a předkládám úřadu vše, aby bylo jasné, že bylo podnikáno poctivě a daňové tvrzení bylo přesně tak, jak bylo podáno.

To vyžaduje absolutní důvěru ke klientovi.
Ano. Musí to být vzájemné.

Přesto se ale můžete spálit. 
Ano a často se to také stává. Stejně jako advokáti hájí třeba zloděje a vrahy, snažím se i já svému klientovi , v rámci zákona, co nejvíce pomoct.  Z toho, co mám na stole, se snažím dokázat, že to tak, jak klient prezentoval, bylo a že je to tak správně. Musím se držet smluv, faktur, dodacích listů, obecně účetnictví. To je moje práce. 

Kolik máte klientů? 
Zpracovávám daňová přiznání asi pro tři sta fyzických osob a padesátku právnických osob. Běžné daňové poradenství konkrétně neeviduju. Momentálně pak zastupuji pět firem ve sporech s finančním úřadem.  Mám rád drobné podnikatele. Jsou to lidé, kteří často nenašli vhodné zaměstnání a nějakým způsobem se chtějí o sebe postarat. Jsou to většinou čestní lidé. 

Co je podle vás největší problém české legislativy v oboru, ve kterém působíte? 
Legislativa, s níž se setkávám ve své práci, je velmi nejasná. Často ani finanční úřad jako kontrolor neví, jak si mají některé zákony a vyhlášky vysvětlit. Přesto, že mají školení přímo od zákonodárce, tak dostávají výklady často i za dva či dva a půl roku, ale podnikatelé se jimi musí řídit již od prvního dne, kdy nařízení platí. Někdy se to dostává do takové situace, že podle pozdějších postihů  bychom se jimi měli začít řídit ještě před tím, než začnou platit. Máme si jimi řídit od 1. ledna ale ještě 31. prosince nejsou známy. To je skutečnost, kterou bych chtěl svou prací v senátu změnit.

Jakým způsobem to chcete prosadit?
Je třeba dbát na to, aby připravované a schvalované zákony měly nějakou životnost a neměnili se během roku dvakrát až třikrát. Některé zákony jsou tak prolobbovány, že nedávají smysl.  Každý zákon má nějakou základní filozofii. To, proč vznikl.  Postupně ale přicházejí nejrůznější úpravy, opravy na žádosti různých skupin, po tom všem zákon postrádá svůj základní smysl.  Úkolem Senátu je tomuto zabránit a na lepší přípravu zákonů vztahujících se k podnikání se chci také po svém zvolení zaměřit.

Jiří Hladík – předseda hnutí DOMA a kandidát na senátora - tel. 604 232 210

Další informace na webu www.domav.cz či www.domavhradci.eu nebo emailu info@domavhradci.cz.