já už nebudu opakovat ty technikálie, které tady přede mnou moji předřečníci všichni předvedli a zmínili a spíš se budu věnovat takové jakési filozofické úvaze ohledně této novely, která se dotýká zdravotní péče, a nejen zdravotní péče jako takové, ale celého systému zdravotnictví, jehož součástí je pochopitelně starost nebo péče o přestárlé občany.

Bohužel nám zdravotnictví přestává fungovat, to vidíme všichni, vzhledem ke špatné dostupnosti různých specialistů, dlouhodobým čekáním na operace a tak dál, mohl bych tady jmenovat všecky ty problémy zdravotnictví. Já si myslím, že zatím žádná vláda otevřeně nepředstavila komplexní vizi zdravotnického systému jako celku, včetně péče o seniory. Nebyli jsme se zatím schopni dohodnout na jakémsi společném postupu napříč politickým spektrem. Pokud nebude předložena představa obyvatelům této země, zásadní vize zdravotnictví, pak Česká republika se nedočká novely zdravotnických zákonů a tyto se stávají jen hrou politických marketérů pro tu či onu stranu lobbistů a podnikavců se zdravím na téma, jak doslova zase obalamutit voliče bez konkrétního smysluplného a dlouhodobého programu.

Tato země potřebuje ve zdravotnictví základní vizi neboli cíl, ke kterému budeme chtít směřovat v průběhu dalších třiceti let, to za prvé. Cílem zdravotnického systému musí být co nejdelší doba dožití v plnohodnotném zdraví s co nejpozdějším nástupem zdravotních potíží a pokud nastanou, udržet jejich závažnost na co nejnižší úrovni, se kterou si poradí péče v rodinách, a to je ze všeho nejdůležitější, a když už to nepůjde, tak potom domácí péče pod kontrolou praktického lékaře.

Zdravotní potíže spojené s opotřebením lidského organismu a degeneraci různých tělesných orgánů, kdy se zdravý člověk změní v pacienta, nelze zatím odvrátit. Ono pořád platí proti věku, není léku. Existuje však prokazatelná možnost, jak jej oddálit do pozdějšího věku. Tato země potřebuje vytyčit strategii neboli cesty, jak toho dosáhnout, to znamená shodnout se a určit způsob fungování a financování nejen zdravotní péče jako takové, ale celého zdravotního systému jako složitého komplexu služeb zajišťující fyzické i duševně zdraví obyvatel naší země, ale také péči o přestárlé spoluobčany.

Pokrok v medicíně přináší nové možnosti léčby a záchranu životů, která by dřív byla nemyslitelná, ale tato snaha je stále bohužel nákladnější. Podle filozofie PR makerů vlády je hlavním argumentem zvyšování spoluúčasti pacientů, přeloženo do lidštiny - nutnost přesvědčit lidi, aby si zdravotní péči platili dobrovolně stále více, čili fakt, že je financování systému jasně neudržitelné, a proto nestačí současné zdravotní pojištění, které musíme každý povinně platit.

Začalo se v devadesátých letech stomatologií a nyní se již bude připlácet za hotelové služby a následně stále na větší a větší díl poskytované skutečné péče. Mimochodem, záměrně říkám zdravotní péče, protože změna tohoto termínu na zdravotní službu byla zavedena v zákoně 372 proto, aby mohla být zdravotní péče zařazena mezi komerční služby jako kadeřnictví, pedikúru nebo autoopravárenství. Je zajímavým fenoménem, který by stál za analýzu, proč ceny medicínských technologií strmě rostou geometrickou řadou. Pro celý civilizovaný svět platí, že všechny výrobky, které jsou na celém světě vyráběny, modernizovány, inovovány, přičemž jsou aplikované nové technologie, robotizace, digitalizace a tak dál, jsou vždy ty nové výrobky zdraženy pouze o malý kousek nad inflací, recentní inflací.

Proč podle filozofie myslitelů a různých poradců vlád ODS a TOP 09 dražší metody inovace, robotizace a digitalizace v medicínských technologiích také neznamenají zdražení pouze o malou částku na inflaci? Nabízí se Occamova břitva. Volně řečeno, ta nejjednodušší hypotéza je ta nejpravděpodobnější. A nabídnu vysvětlení. Zdraví je ten nejcennější poklad, který každý z nás dostane do vínku, protože zdraví je základní předpoklad šťastného života. Jak praví klasik...

Děkuju. Zdravý chudák je šťastnější než bohatý nemocný král. A zde nacházíme zdůvodnění nepřiměřeného zvyšování a na celém světě neufinancovatelného růstu cen medicínských technologií, léků, péče a tak dál. PR makeři, výrobci a podnikatelé se zdravím tuto premisu nejen znají, ale důsledně ji zneužívají. Navíc dobře vědí, že zdravotnictví je silné politikum a v případě problémů s vysokými cenami pomůže vždy ta která vláda, pokud chce přežít. Dostáváme se do velkého problému, a tím je demografický vývoj, snižování porodnosti a zvyšování průměrného věku dožití, stárnutí populace. Situace bude gradovat a za deset let...

Situace bude gradovat a za deset let začnou ty největší problémy, protože demografii neobelžeme. Právě Bismarck v osmdesátých letech 19. století zavedl povinné sociální..

Děkuju. Průběžný systém financování důchodů se rozhodně nehroutí. Bude fungovat za jakéhokoliv stavu ekonomiky, to je jeho výhoda. Bohužel důchodový fond není oddělen od státního rozpočtu, takže přebytky stát spotřebuje a deficity dotuje. Ovšem drobná nevýhoda zde taky existuje, že výše důchodů je silně závislá na ekonomice a výkonnosti té které ekonomiky a hlavně na demografii.

Dnes projednáváme novelu systému zajištění péče o tu nejzranitelnější část našich obyvatel, seniorů, zákon o sociálně-zdravotním pomezí, který má řešit aktuální problémy spojené s oddělenými systémy péče pro jednotlivé pacienty. Počítá s propojením sociálně-zdravotnických služeb, což má umožnit poskytování komplexní péče v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory, centrech duševního zdraví. Má napravit dlouhé roky neřešenou situaci spolupráce agend dvou sousedních a pod programem velmi blízkých ministerstev. Legislativní změna má propojit a vzájemně koordinovat sféry sociální a zdravotní péče, které dosud byly vždy oddělené. K poskytování sociální péče se bude moci přihlásit jak zcela nový poskytovatel, tak i dosavadní poskytovatel sociálních služeb či dosavadní poskytovatel pouze zdravotních služeb. Ale přitom se zvýšily možné ceny za pobyt v domovech, týdenních stacionářích, azylových domech a také za stravu.

Náklady na provoz rostou a do financování se budou více zapojovat také rodiny potřebných. Před bohulibým představením této novely se však skrývá byznys se stářím a demencí, který čekají dobré časy. Nejde přitom o žádnou dobročinnost. Rodina za péči o své příbuzné v těchto centrech platí značné částky měsíčně. Podle expertů jsou Alzheimercentra ideálním způsobem, jak zhodnotit už vydělané peníze, a stát by na příspěvcích vydal také minimálně o 7 miliard korun ročně, jak jsem si dohledal. Je to podnikání, které je odolné hospodářským krizím. Není příliš pravděpodobné, že by vědci v dohledné době na stáří či demenci nalezli lék. Zároveň je pro rodinu mimořádně obtížné se postarat o nemocného v určitém stadiu, protože člověk pak vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči. Stále více podnikatelů zvažuje, jak se do tohoto byznysu také vložit.

SPD považuje péči o přestáralé osoby jako základní povinnost v prvé řadě rodiny a dále státu. Stát předloženou novelou řeší problematiku stárnoucí populace komerčním způsobem...

Mám vůbec pokračovat?

Děkuji. Stát předloženou novelou řeší problematiku stárnoucí populace komerčním způsobem, což v konečném důsledku bude přínosem pouze pro bohaté, kteří budou mít na zaplacení nestandardně vybavených domovů seniorů, a hlavně bohatý zisk pro podnikatele se zdravím. Jde totiž o další krok ke komercionalizaci zdravotní péče, ve které opět pokračují vlády ODS a TOP 09. Rozdělení kvality péče o nemohoucí seniory na pro bohaté a ty, co na to nemají. Z těchto důvodů pro tuto novelu nemůžu zvednout ruku.

Děkuji za pozornost, nebo spíš za nepozornost.