Cena na energetických burzách nadále atakuje astronomickou úroveň. Zatímco evropský plyn už pokořil u úterý 300 euro za MWh, elektřina se pohybovala na 600, tak ve středu už to bylo přes 700. Čili to je zhruba 17,5 tisíce korun za jednu MWh elektrické energie. Jen pro porovnání a dokreslení a určité srovnání s minulostí, za uplynulou dekádu průměrná cena plynu byla pod 20 euro za MWh a v případě elektřiny kolem 40 euro za MWh.
Proč nepodáváte návrhy řešení na centrální úrovni v rámci Evropské unie, když jí předsedáme jako vláda? Je to na vás. Máte ohromnou příležitost pro to něco udělat. Do existenčních problémů tím nicneděláním se dostaly nejen domácnosti, ale zejména zhruba polovina našeho energeticky náročného průmyslu. Za celou tuto ekonomickou katastrofu jste odpovědní vy, vaše vláda.
Ne všechny události byly takové, že by se na ně dalo včas reagovat, ale reakci bychom očekávali podstatně rychlejší. Bohužel jste se na to ale jako vláda téměř vykašlali a upřednostnili jste v rámci Evropy zájmy Německa a Evropské unie a také mimo jiné zájmy minoritních akcionářů ČEZ nad zájmy českého národa. Dosavadní opatření české vlády mají za cíl kompenzovat vyšší náklady na energie domácnostem a v menší míře také firmám. Otázka je, zda to pomůže. V tuto chvíli jsem přesvědčen, že už příliš ne.
Při současných cenách energií je zjevné, že adekvátní pomoc by musela být o řády vyšší a na to tahle republika nemá. Jinými slovy energetická krize v čase nabírá na obrátkách a pokud nevěříme v její rychlý konec, je potřeba začít zabývat komplexnějšími návrhy, jak přenastavit celou energetickou koncepci. Těch variant je samozřejmě několik. Ta, ke které se nyní začíná vláda přibližovat a začíná o ní vůbec mluvit, je zastropování energií.
Tady bych chtěl připomenout, že návrh na zastropování ceny energií jsme navrhovali již brzy na jaře, kdy jsme se dostávali do té krize. Připomínám také možnost snížení DPH, což naše vláda v minulém období na konci roku učinila u ceny paliv a plynu. Je zajímavé, že některé státy to zastropování udělaly už nyní. Jsou to například naši sousedé na Slovensku, kteří se tam s dominantními vlastníky energetických závodů dokázali domluvit a pod určitou hrozbou sektorové daně tam dospěli k zastropování na úrovni asi 61 euro za MWh.
Obdobným způsobem postupuje Francie, Španělsko, Portugalsko a další státy. Omezení trhu s elektřinou, kde by významnou roli mohl sehrát institut státního obchodníka, i to by bylo řešení. Konečně poslední často skloňovanou možností je reforma trhu s emisními povolenkami. Ta ale už v současné době tuto situaci řeší z relativně malé části. Takže prosím, začněte něco opravdu dělat.
V českých podmínkách bychom mohli využít toho, že jsme čistým vývozcem elektřiny, čili že jsme plně soběstační a že něco nad tu soběstačnost prodáváme do zahraničí.
Kupodivu z velké části právě i na Slovensko.
Jedna z možností, o které lze uvažovat, a měli bychom o ní uvažovat, je tedy ČEZ získat plně do rukou státu. V ČEZu v současné době máme 70 % jako akcionáři, jako stát. A v běžné akciové společnosti většinou stačí mít 51 %, dominovat tam, a potom i o tom rozhodovat. Samozřejmě chápu, že minoritní vlastníci, kterých je 30 %, tak mají nějaká svá práva, a že to není úplně jednoduché od nich ty akcie vykoupit. Odborníci odhadují, že v současnosti by to znamenalo náklad zhruba 200 miliard korun. A my s tím stále otálíme. Tady bych připomenul, že dnes se vláda chlubí tím, že vlastně na sanaci inflace už dala zhruba 177 miliard korun, chlubí se tím, že na kompenzaci energií dala asi 66 miliard korun, což jsou ohromné částky, a přitom neřeší ten základní problém, to je to zastropování ceny energií, které se, jak všichni víme, propisují do cen všeho, co se vyrábí v této republice a zvyšují inflaci. Všimněme si, že v těch státech, kde nějakým způsobem ty energie dokázali cenově ovládnout, tak ta inflace je podstatně nižší než je inflace u nás. Chápu, že je to běh na dlouhou trať, že to tady neuděláme ze dne na den, ale je potřeba se o tom dohodnout, získat na tom koaličně opoziční soulad a prosadit zestátnění ČEZu.
Chtěl bych podotknout jednu věc. Protože jsem členem bezpečnostního výboru a dneska vás nebudu otravovat ani s panem Mlejnkem ani s panem Rakušanem, byť jsou to také důležitá témata, ale zavzpomínám na památnou schůzi výboru 31. 3. tohoto roku. Bylo to krátce nebo zhruba měsíc po invazi Ruska na Ukrajinu. A tehdy jsme tam měli bod, abych to ocitoval přesně, Informace o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině. Jedním z hlavních hostů tam byl pan Václav Bartuška, což je zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. A pánové, kteří tady možná sedí i z koalice, si na to určitě vzpomenou, protože ten nám řekl takové informace, že jsme tam všichni zvážněli a takříkajíc nám všem spadla brada. Čekal jsem, že na to bude vláda nějak reagovat, a velmi rychle. Pan Bartuška nám doslova řekl, a to tady řeknu, že mě dneska velmi překvapil ministr spravedlnosti, který v podstatě po pěti měsících od té doby řekl tady to samé. Ale uteklo pět měsíců a nic se nestalo, ta vláda nic podstatného neudělala, byť tam má devět svých koaličních poslanců jako členy výboru. A předpokládám, že se přenášejí z výboru informace těm odpovědným ministrům.
A tam nám pan Bartuška doslova řekl, že pokud v zásadě něco neuděláme a nezajistíme dostatek energetických zdrojů, tak se zhroutí Česká republika jako jedna z prvních, protože jsme nejvíce vázáni zejména na dodávky plynu z Ruska, ale zároveň řekl, že pokud k tomu nepřistoupí i celá Evropa, k nějakým zásadním opatřením, a on tam ty náznaky říkal, jedno z nich bylo právě i zastropování cen, tak se zhroutí i systém celé Evropské unie. A dneska to tady poprvé po pěti měsících slyšíme nebo jsme slyšeli od pana ministra spravedlnosti. Proč ne od pana Síkely, proč ne od pana premiéra? Dneska pan ministr spravedlnosti v takové asi náladě, že přestal asi být tím disciplinovaným členem koalice a řekl, co si opravdu myslí, tak to tady řekl. Ale my tu informaci víme od člověka, který je pro to nejpovolanější, je vlastně vyslancem Ministerstva zahraničních věcí pro energetiku v rámci Evropské unie, tak my jsme tu informaci věděli, dověděli jsme se ji proto i my jako opoziční poslanci, a vláda ji musela vědět také.
Potom jsem pozoroval vystupování pana Bartušky v médiích. Ještě jednou to řekl zhruba za dva dny na ČT 24 a později mu zřejmě bylo doporučeno na Ministerstvu zahraničních věcí, aby v těchto úvahách zvolnil. Takže ten problém známe, věděli jsme ty možnosti řešení.
Nebudu upírat současné vládě některé kroky v oblasti šetření krom těch nesmyslů, které tady samozřejmě zazněly na téma snižování teplot v jednotlivých koupelnách, nevytápěných chodbách, no prostě nesmysl, což tady asi víme všichni, podle kterého kdybychom se řídili, tak bychom špatně dopadli. Takže tohle to skoro přecházím. Za poměrně úspěch můžeme považovat získání terminálu na LNG v Holandsku, který by nám mohl sanovat až jednu třetinu třeba té zimní spotřeby, ale tady mnoho odborníků říká mohl, ale řada z nich zpochybňuje možnost transportu toho plynu v dostatečném množství do České republiky a respektive potom i otázky vlastnictví těch některých jiných zásobníků, kde si vláda vyjednala zásobování plynem, ale řada odborníků zpochybňuje, jestli by nám ti soukromí vlastníci ten plyn skutečně dodali. A takzvanou výhru v tom, že v rámci Evropské unie jsme si vyjednali solidaritu s tím, že ty státy jako Německo by solidárně vypnuli své fabriky, aby nám tady nemrzli důchodci, tak tomu může asi věřit jenom málokdo.
A s tím, že jsem se dneska vlastně odkázal v tomhle tom svém povídání na pana ministra Blažka, a já si jeho názoru velmi vážím, protože to tady řekl otevřeně a doufám, že na ta jeho slova naváže i vláda, tak si vypůjčím z dnešního článku na novinkách výrok pana, pana hejtmana Martina Kuby, šéfa asociace krajů, který to pojmenoval velice pregnantně, a také řekl, že už není na co čekat, že vláda musí zastropovat cenu těch energií, že už jiné cesty není. Podle něj by měl kabinet přistoupit k regulaci cen pro domácnosti nejpozději od začátku příštího roku. Říkejme tomu regulovaná nebo úsporná cena, uvedl pan Kuba. Zároveň řekl, že hejtmané navrhují, aby stát získal 100% podíl na výrobních kapacitách energetické společnosti ČEZ a právě hovořil o tom, že za současného stavu tam stát má 70 % a že bychom měli ten ČEZ v podstatě zestátnit.
Zároveň potom navrhl, že by vláda měla jednat na úrovni Evropské unie o zastropování ceny v takzvaných závěrných elektrárnách, od jejichž dodávek se odvíjí ceny na burze. Elektrárny by dostaly zadotovanou část vyrobené elektřiny, kterou dodávají na trh, což by vedlo k poklesu celého trhu. K takovému kroku již přistoupilo právě mimo jiné Španělsko a Portugalsko. Zároveň pan hejtman Kuba řekl, že bychom měli využít současného jednání, připravovaného jednání s představitelem Německa, musíme se zejména domluvit s Německem.
Podněty krajů ke změnám v energetice nejsou podle premiéra Fialy z ODS nové, pan premiér říká, že vláda se jimi už řadu týdnů zabývá. Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení. A jsme dokolečka pořád v tom problému, jednáme, hledáme řešení, není to jednoduché. Zároveň bych si z novinek.cz ještě vypůjčil anketu, do které přispělo asi 1500 respondentů, a byl tam dotaz: Měla by vláda zastropovat ceny energií? A co na to naši občané? Naši občané pro zajímavost z 96,7 % žádají zastropování cen elektrické energie a plynu a pouze 3,3 % si myslí, že to není potřeba.
A ještě bych si na závěr vypůjčil slova pana ministra Síkely, který řekl: Ceny energií jsou zcela mimo realitu. Já bych k tomu dodal. Ne, ceny energií jsou dnes bohužel reálné burzovní ceny, za které se ty energie nakupují. Mimo realitu je bohužel ministr Síkela. Takže děkuji za pozornost a chtěl bych zařadit tento bod, který by se jmenoval "ČEZ plně do rukou státu", a když budete tak laskavá, tak ho napište jako první bod.
