ke zničení lidské společnosti stačí prostředky mnohem méně drastické, než jsou atomové, termonukleární zbraně, jsou to zbraně chemické, biologické, ale i bohužel i spojovací. Když jsme v roce 2000 a později v roce 2011 s kolegy z resortu zdravotnictví, vnitra, obrany připravovali publikaci Medicínu katastrof a další publikaci Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém, netušil jsem, jak rychle se budou vyvíjet spojovací prostředky, to znamená kybernetické nebezpečí.
Dovolil bych si jen ve stručnosti definovat, jaké máme generace přírodních nebo všech katastrof. Do první generace samozřejmě počítáme katastrofy přírodní a katastrofy, které způsobí člověk. Do druhé generace počítáme chemický terorismus, biologický terorismus a další. A třetí, to je dnes to nejhorší, jsou takzvané generace, kdy katastrofy třetího tisíciletí nazýváme spojovacími, kdy vinou teroristických akcí, ale i bez přímé viny člověka, může dojít k výpadku internetových sítí, počítačových sítí, zhroucení satelitních přenosů a celého systému spojení naší civilizace. Na tuto velkou pravděpodobnost se budou muset již dnes připravovat celé štáby odborníků, krizových štábů a techniků stejně jako všech záchranářů. My tyto katastrofy dnes nazýváme anglickým slovem breakdown.
A nyní k věci. Současným celosvětovým trendem je obrovský a dynamický nárůst ve využívání sofistikovaných komunikačních a informačních technologií. Tato situace vede ke značnému urychlení komunikace mezi lidmi, velkému rozmachu dostupných služeb, rozvoji průmyslu a informačních společností. Rapidně však narůstá celosvětová závislost na těchto informačních technologiích. S rostoucí závislostí na těchto technologiích pak výrazně roste i riziko jejich zneužití. Sofistikovaně vedený útok na informační technologie společností může vést k potenciálně značným škodám, přičemž kybernetické útoky jsou stále častější a komplexnější.
Z dostupných statistik lze pouze odhadovat, že botnetových, to znamená útočících počítačů je na celém světě okolo 300 mil. z celkového počtu asi 2 mld. použitých počítačů. A každý den proběhne více než 20 mil. útoků s malwarovými signaturami. Je nakaženo více než 6 mil. webových stránek a je prolomeno několik miliónů e-mailových stránek. Každý den je identifikováno mnoho miliónů nepopsaných útoků neznámého typu. Ve světle nedávných útoků na mailovou komunikaci Ministerstva zahraničních věcí, kdy bylo odcizeno několik tisíc dokumentů a získány údaje o vedení a zaměstnancích resortu ve spojení s posledním celosvětovým útokem ransomware WannaCry, který zašifroval statisíce počítačů, musí být zajištění kybernetické obrany České republiky a zahájení jejího budování u Vojenského obranného zpravodajství zákonným způsobem jednou z hlavních priorit České republiky.
Česká republika je členem NATO i Evropské unie, je tedy nutné mít na zřeteli otázku spolupráce jak v rámci České republiky, tak i mezinárodní. Summit NATO ve Varšavě přijal kybernetický prostor jako další operační doménu. Na rozdíl od jiných hrozeb je zajištění kybernetické obrany národním úkolem pro jednotlivé členské státy NATO.
A nyní důvody pověření Vojenského zpravodajství kybernetickou obranou. Klasická kinetická obrana státu proti vnějšímu napadení je tradičně v gesci Ministerstva obrany. S ohledem na dosavadní zkušenosti, s aktivním působením v kyberprostoru, významností obrany kybernetického prostoru a počtu dostupných lidských zdrojů byla kybernetická obrana navržena do kompetence Vojenského zpravodajství samozřejmě při zajištění spolupráce a koordinaci s Armádou České republiky. Činnosti spojené s výkonem kybernetické obrany jsou velmi specifické. Některé schopnosti vedoucí k odvrácení kybernetických útoků navíc pro svůj citlivý a nutně i důsledně utajovaný charakter vykazují formu zpravodajské činnosti. Jde například o zabezpečení informací o kybernetických hrozbách, útočnících a nástrojích potřebných k vedení jak útoku, tak i samozřejmě obrany.
Již od samého počátku bylo široce diskutováno, jak zajistit kybernetickou obranu ve fázi, kdy již není možné odolávat kybernetickým úkolům pouze opatřeními kybernetické bezpečnosti v dikci zákona č. 181/2014 o kybernetické bezpečnosti. Vojenské zpravodajství bylo vydefinováno v rámci Ministerstva obrany jako subjekt, který má optimální předpoklady pro vytvoření takové jednotky a je schopen zabezpečit vybudování a vytvoření potřebných struktur, zajistit nemovitou infrastrukturu, získat a vyškolit potřebný personál v reálné době. Vojenské zpravodajství je součástí při jednáních zabezpečení požadavku v závěru varšavského summitu NATO za účelem obrany státu a na podporu kybernetických operací v rámci nasazení Armády České republiky v misích.
Pomocí internetu může být napadena a fyzicky ochromena základní průmyslová infrastruktury států ká dvojky, jeho významné informační systémy. Funkce státu by tak nebyla naplňována. V současnosti víme, jak se bránit proti konvenčním zbraním. Máme prostředky a nástroje, jak útočníky odstrašit. Umíme vést protiútok. Ale na rozsáhlé hybridní kybernetické úkoly zatím nejsme připraveni. Tyto formy boje narušují naši bezpečnost a obcházejí naši obranu a je nutné si uvědomit, jak vážné hrozbě čelíme.
Pokud by legislativní proces novelizace zákonů ke kybernetické obraně nebyl realizován a zákony s tím související nebyly přijaty ještě v tomto volebním období, zdůrazňuji ještě v tomto volebním období, nebude možné v přípravě jakéhokoli masivního útoku na kritickou informační infrastrukturu a významné informační systémy zabezpečit kybernetickou obranu a bezpečnost České republiky, může dojít k totálnímu kolapsu informační a komunikační infrastruktury počínaje zajištěním dodávek energií, fungování bank a nemocnic, včetně omezení funkcí veřejné správy a dalších služeb. V konečném stadiu by tedy mohlo dojít ke zhroucení veškerých služeb a funkcí státu jako takového. Nakonec i zásadním aspektem by bylo i snížení nedůvěry v České republice ze strany spojenců.
Skutečně musím na závěr konstatovat, že to, co jsme v roce 2000 brali jako jakousi fikci nebo možnost, tak ani ne za 15 let se to stalo realitou a je třeba jednat velmi rychle a neodkladně.
Děkuji za pozornost.
