Paní předsedající, pane ministře, děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom krátce okomentovat část, která se týká zdravotnictví. Rozpočet vždy řečí čísel ukazuje skutečné priority vlády. Po snížení plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění asi málokoho překvapí, že se objevily i nižší výdajové rámce resortu zdravotnictví na příští rok. Vláda razantně navyšuje výdaje na obranu a to já považuji například v současné mezinárodní bezpečnostní situaci za správné. Ale oproti svým předvolebním slibům přidává na úřednících, bobtná byrokracie a ostatně již při svém nástupu začala tím, že zbytečně zvýšila počet ministrů a úředníků, kteří je na úřadu vlády obsluhují. Tak.
A teď mi dovolte, tam, kde bychom naopak přidanou hodnotu pro naše občany viděli na první dobrou, vláda neinvestuje. V Česku nám aktuálně chybí 3000 sester, 1000 lékařů. To nejsou abstraktní čísla. Tito lékaři chybí konkrétním pacientům, našim spoluobčanům, 30 až 49 % praktických lékařů a pediatrů je v důchodovém věku. To je z mého pohledu tikající bomba. Je nepochybné, že bez zvýšení objemu peněz do přípravy lékařů a sester a projektů získávání zdravotnických pracovníků z jiných zemí se bude situace nadále zhoršovat. Stárnutí populace nedostatek zdravotnických pracovníků ještě zvýrazní. Jenže tudy návrh rozpočtu na rok 2023 nejde. Zajištění dostatečného počtu lékařů a sester pro české pacienty není ani rozpočtovou, ani faktickou prioritou vlády Petra Fialy. Ministerstvo zdravotnictví je v této věci zcela nečinné, poslední navýšení rozpočtu týkající se zvyšování těchto pracovníků, prosadil vlastně bývalý ministr za ANO. Ale to samozřejmě nestačí, je potřeba jít dál, což mi samo přiznalo Ministerstvo zdravotnictví v odpovědi na mou písemnou interpelaci. Napsali mi, že budou zvažovat rozšíření opatření, která již v minulosti prosadil ministr Vojtěch, ale až příští rok o tom teprve začnou dumat. A já se tady ptám, když současná vláda nebo někteří její členové říkali, že jsou už rok před volbami připraveni vládnout, že jsou připraveni, že když dnes už vlastně mají za sebou rok svého funkčního období, což už je dva roky, jak si mám poradit s tou odpovědí v tom, že až příští rok, to znamená v roce 2023, de facto po dvou letech, se začnou touto situací zabývat.
Další investicí s přidanou hodnotou pro občany jsou velké investice do modernizace nemocnic. Například se jedná o výstavbu centra kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně. Také výstavba zcela nového Národního onkologického institutu v Praze z Národního plánu obnovy. Přínosné budou rovněž investice do komplexních onkologických center v regionech. Jenže aby se tyto investice mohly zrealizovat, je potřeba mít peníze na finanční spoluúčast a DPH na projekty. Přestože Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že na všechno peníze má, v tichosti píše dopis ministru financí s žádostí o peníze, které resort nemá a hrozí, že pokud nedostane od vlády další peníze na DPH, realizace investic v nemocnicích je nereálná a Česku hrozí propadnutí evropských peněz. Ministerstvo financí žádné peníze na DPH ovšem nedalo a nedá v tomto státním rozpočtu, který projednáváme, tudíž peníze na DPH pro nemocnice nejsou. Ptám se tedy ministra zdravotnictví nebo vlády, z čeho zaplatí třeba Fakultní nemocnice Motol DPH a spoluúčast, které budou dosahovat miliardových hodnot? Ptám se proto ministra zdravotnictví: Už jste, pane ministře, našel těch 1,7 miliardy na DPH, o které jste si psal ministrovi financí a v dopise mu sděloval, že bez nich investice ve zdravotnictví se nepodaří? Kde jste našel těch 1,7 miliardy, že už je nechcete po státním rozpočtu a předpokládám i přes to, že pro tento vládní návrh bez 1,7 miliardy na DPH pro nemocnice v Poslanecké sněmovně zvednete ruku.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je dalším důkazem toho, že zdravotnictví není priorita ani premiéra Petra Fialy, ani vlády a obávám se, že zdravotnictví bohužel, a to je nejsmutnější věta mého proslovu, není prioritou ani pana ministra zdravotnictví. Děkuji.
