Před časem jsem pana předsedu Sobotku chválil, když uznal, že slib 13. důchodů, který na nás ještě loni koukal z plakátů ČSSD, nejde kvůli ekonomické krizi naplnit (kdo by to loni čekal, že?). Nedávno jsem jej opět pochválil za uznání, že jihočeské nemocnice od svého převedení na akciové společnosti dobře hospodaří, na rozdíl od nemocnic, převážně příspěvkových, v jiných krajích, čímž vlastně, asi nevědomě, vzdal hold politice jihočeské ODS.
Za to, co pan předseda Sobotka předvádí jako opoziční politik přicházející s oslnivými recepty na pomoc malým a středním podnikům v krajích a kritizující Petra Nečase za přehodnocení státního rozpočtu, jej pochválit nemohu. Tak především, je vůbec patřičné, aby současnou vládu a její boj se zadlužením státu soudil člověk, který se proslavil za svého ministrování rozpočtovými schodky pro roky 2003 až 2006, tedy v období z nebývalých růstů české ekonomiky, kdy měla odpovědná vláda a ministr financí šetřit na horší časy? Je patřičné, aby bývalý ministr financí, který za čtyři roky svého ministrování v době ekonomické konjunktury zadlužil zemi podle údajů MF o 362,7 miliardy Kč (2003 až 2006) kritizoval premiéra, který se v časech krize snaží šetřit, kde se dá?
Skoro až palbou do vlastních řad je i snaha Bohuslava Sobotky o nalezení řešení, jak pomoci podnikatelům v regionech. Vždyť je to právě ČSSD, která se pyšní všemi krajskými hejtmany. Zvláštní také je, byť pro ČSSD příznačné, že vizi, strategie, cílevědomé politiky, rejstřík rozvojových nástrojů a zázračné recepty pro regiony „nachází“ opět (a pouze) v době, kdy se blíží krajské volby. A jak to s vizemi, strategiemi a sliby sociálních demokratů dopadá po volbách, jsme se přesvědčili již několikrát.
Martin Kuba (ODS)