Jak jsem již v názvu uvedl, uměle vytvořený pomník s názvem „Ochraňte Matku Zemi" se začíná více a více drolit. Panel OSN zabývající se změnami klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) se po neúspěšné konferenci v Kodani na konci minulého roku, potýká s dalšími, neméně závažnými problémy. Více a více probleskují zprávy o tom, že opoziční názory některých vědců z IPCC nejsou publikovány, ani připuštěny k debatě, a že jejich prohlášení často mizí v odpadkových koších. Navíc nedávno vyšlo najevo i několik dalších drobných skandálů, týkající se zejména manipulace s daty, informacemi a podklady pro vědecké závěry. Momentálně asi nejznámější z nich, je „drobná" záměna použití časového údaje v „seriózní zprávě" o tání ledovců. Ukázalo se, že zpráva nevycházela z dlouhodobého zkoumání vědců, ale z pozorování himalájských horolezců, kteří prohlásili, že ledovce v Himalájích roztají do roku 2350. Tento údaj byl, chci věřit, že zřejmě nedopatřením, podkladem k mnoha dalším vědecky podloženým závěrům a navíc i, zřejmě pro lepší srozumitelnost, poupraven na rok 2035. Zpráva pak již, docela pochopitelně, proletěla světem jako blesk a rozfoukala již doutnající plaménky klimatického šílenství.
Tento příklad názorně ukazuje jakým způsobem IPCC pracuje. Vědecká čest jako by ustoupila komerci a snaze za každou cenu prosadit svůj pohled na svět. Vždyť je to pro dobro nás všech! Jenže na takových základech asi nelze v budoucnu postavit nic, aniž bychom dříve nebo později neztratili pevnou půdu pod nohama. Po neúspěšných kodaňských jednáních a po zveřejnění utajené e-mailové korespondence vědců IPCC panelu o zkreslených údajích, sice odstoupil šéf sekce OSN pro klimatické změny, to ale určitě nebude stačit, aby začal úřad fungovat tak, jak má, a aby se mu navrátila důvěryhodnost.
Zprávy podobného typu sice váhavě vyplouvají na povrch, otázkou však zůstává, zda je to včas a zda je to dostatečné. Šokuje mě totiž zaslepená zatvrzelost ekologických fanatiků, kteří na půdě Evropského parlamentu žádnou kritiku v této oblasti nepřipouští, odmítají jakoukoli revizi evropských politik v této oblasti a hodlají pouze dále ostřit meče před dalším summitem v Mexiku v prosinci tohoto roku. Myslel bych, že si postupně musí uvědomit, že není čas na donquichottský boj s klimatickými změnami, ale že nadešel čas se na jejich příchod co nejlépe připravit.
