V Evropském parlamentu usiluji z menšinové pozice proti našim pravicovým kolegyním a kolegům o to, aby v novém textu směrnice neexistovala pro svévolnou a neoznačenou dvojí kvalitu zadní vrátka. Řešení se snad rýsuje. Nicméně pak je tu ještě druhá instituce, na níž text směrnice záleží, a to Rada, tedy členské státy pod současným rakouským předsednictvím.
Poslední návrh, se kterým Rakušané na jednání týden před Vánoci přišli, zmínku o dvojí kvalitě překvapivě zcela z textu vypouští. Znamenalo by to, že dvojí kvalita zůstane v právním stavu jako teď, kdy postihována není. České spotřebitele zastupuje na těchto jednáních ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo zemědělství již vyjádřilo výhrady, ale není tím, kdo českou pozici na jednání tlumočí. Chci věřit, že výhrady zástupců MPO na jednání v Bruselu zazněly důrazně, že tam Česká republika nečekala až co ostatní, že tento návrh jednoznačně odmítla a nevyměnila za nějakou jinou svou prioritu. To jsou chvíle, kdy je zapotřebí se ozvat nahlas, pokud to s bojem proti dvojí kvalitě myslíme všichni skutečně vážně. Pokud se nebude táhnout za jeden provaz, bude to voda na mlýn těch, kterým trvání dvojí kvality vyhovuje. Po novém roce přebírá předsednictví Rady EU Rumunsko, které má s dvojí kvalitou své zkušenosti. Doufám proto, že bude v této věci vnímavější než odcházející Rakousko. Dobojováno skutečně není.