Posledním neuvěřitelným ”kouskem” MfD je její dehonestující komentář k mému letnímu sportovnímu výkonu, a to zdolání druhé nejvyšší hory světa – K2.
S ohledem na celkem pochopitelnou novinářskou ”neznalost” kontextu či fakt, jsem schopen rozumět jistým nepřesnostem, ale určitě ne již čirému diletantství nebo dokonce zcela zjevnému a úmyslnému lhaní a vytváření nové ”pravdy”. Tak pro pořádek: K2 je nejspíše nejhůře dostupná osmitisícovka, je mimořádně vysoká, objektivně nebezpečná, nevede na ni žádná lehká cesta, ”normálka” a také proto sebou nese označení ”hora zabiják”, ” královna hor”, atd. Mezi horolezci má K2 obrovský respekt, na jejím vrcholu stálo velmi málo lidí a těch, kteří zde přišli o své životy, je naopak, bohužel, hodně. Letošní podmínky na K2 určitě nebyly ideální, ale také mohly být horší. Společně s Peterem Hámorem, vynikajícím slovenským horolezcem jsme horu zdolali velmi sportovním způsobem: bez použití kyslíku a výškových nosičů a z výškového tábora C2 (cca 6500m) alpským stylem. Co jsme si nahoru nesli, měli jsme na svých zádech a také zase odnesli zpět. Lezli jsme Abruzziho pilířem, výstupovou trasou, která je technicky relativně komplikovaná. Toto je prostá realita.
Možná proto, možná i pro fakt, že na vrcholu K2 zatím stáli pouze 3 Češi a možná také proto, že nepříliš mnoha česko-slovenským horolezcům se podařilo vylézt na oba nejvyšší vrcholy naší planety, jsme obdrželi za tento výstup ocenění od mezinárodní poroty. Nemohu říci, že by mě takové ocenění nepotěšilo. V horách se na poměrně slušné lezecké úrovni pohybuji více než 30 let a mám za sebou mnoho velmi kvalitních výstupů, dá se říci na svoji dobu i mimořádných. Lezu v horách nikoliv pro extrémnost výkonů a ocenění, ale daleko spíše proto, že je mám rád, obdivuji lidi a kultury, které v horách žijí, jezdím do nich se svými kamarády kvůli sobě i právě mým kamarádům. Horolezectví je pro mne nikoliv pouze sportem, ale také životním stylem.
K mému obrovskému překvapení, za skutečnost, že někdo jiný vyjádří úctu k takovému sportovnímu výkonu jako je výstup na K2 ”výstupem roku”, stanu se terčem bezuzdné, dryáčnicky a lidsky nekonečně hloupé kritiky, která takový výkon devalvuje a slouží MfD k napsání další kapitoly mé osobní dehonestace. Síla takové ”sprosťárny” je o to horší, že dopadá i na mé kamarády. Já si za tento výkon jistě takovou ”sprosťárnu” nezasloužím, ale mí kamarádi už vůbec ne. Takže dovolte stručný závěr:
MfD ve svém komentáři lže od začátku až do konce a nese za ”šílenost” lží svého redaktora plnou odpovědnost.
Mladý ”redaktor” Stanislav Mitáč se dopustil brutálního a neetického jednání, od kterého se distancují všichni citovaní ”účastníci” této ”sprosťárny” ve zmíněném komentáři. Přišel, aby napsal ”sprosťárnu” a podle toho se také choval. Interpretuje citace tak, jak nezazněli. Jinými slovy – překrucuje vše, co se překroutit dá. Jinými slovy – hnusně lže.
Opravdu si redakce MfD myslí, že vylézt na K2 je procházkou po Petříně? Opravdu si redakce MfD myslí, že vylézt na K2 bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů a z druhého výškového tábora alpským stylem není sportovní výkon, který si zaslouží úctu a respekt a když už ne to, tak alespoň taktní a slušné mlčení? Opravdu si redakce MfD myslí, že je jednodušší platit si expediční náklady sám než žádat o podporu sponzory a že takové jednání je morálně neetické? Není to náhodou právě naopak? Pokud by si to náhodou redakce MfD nemyslela, jak je možné, že zmíněný článek nechá otisknout, tím spíše na první a třetí straně deníku, včetně elektronické verze? A pokud si to skutečně myslí, jak je možné, že své brutální soudy nepodloží důkazy? Za ”důkaz” má sloužit údajné vyjádření takových lidí jako je Petr Prachtel, skvělý český horolezec a nestor českého skálolezení, či Ladislav Jirásko, organizátor Mezinárodního festivalu alpinismu, kteří to jednoznačně dementují? Ani další ze zmiňovaných odborníků Radek Jaroš nedevalvuje takový výkon, koneckonců ani nemůže, byl neúspěšně na K2 už čtyřikrát. Zkráceně – redakce MfD toto zlo nejspíše cílevědomě a úmyslně vytváří.
Je pod moji ”sportovní” úroveň vést kvůli takové ”sprosťárně” s MfD soudní spor, ale vypořádám se s autorem takové ”sprosťárny” po sportovním a po svém způsobu. Dodám snad jenom – gentlemansky po svém…
Pavel Bém