nebojte se, nebudu mluvit sedm hodin, neberu si tu vodu kvůli tomu, ale proto, že mě škrábe v krku, tak abych se mohl případně napít.
Musím říct, že novela zákona o valorizaci důchodů je jeden z materiálů, který mě nejvíc potrápil za tu dobu, co jsem senátorem. Rozhodování o tom, jestli ho podpořím nebo ne, bylo to nejobtížnější, co jsem zatím v tuto, řeknu, tady v Senátu řešil.
Omlouvám se, že se budu možná hodně opakovat s tím, co tady říkal pan předseda, ale myslím si, že je potřeba, abych řekl, jakým způsobem jsem došel k tomu rozhodnutí, proč jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl. Ne proto, abych vás přesvědčoval, abyste hlasovali stejně jako já, ale abyste chápali, proč tak budu hlasovat.
První věc, kterou jsem začal zvažovat, je, jestli je správné opravdu snížit valorizaci důchodcům, jestli to je správné společensky atd. Proto jsem si zjišťoval stejná čísla, která tady pan předseda říkal. Když se na to podívám, hrubá mzda všem ostatním pracujícím se zvedla o 7,9 %, ale nominálně nebo reálně klesla o 6,7 %. Inflace byla někde kolem 15, když to sečtu, ta dvě čísla, je to skoro inflace atd. Důchodci, nad rámec pravidelné valorizace, která probíhá vždy k 1. lednu, kde se zohledňuje prakticky růst reálných mezd a navyšuje se o polovinu, nad rámec toho v průběhu roku 2022 proběhly dvě mimořádné valorizace. Jedna byla v červnu, důchody se navyšovaly o 8,2 %, druhá byla v září, důchody se navyšovaly o 5,2. Když sečtu tato dvě čísla, je to 13,4 %. To znamená, na jedné straně pracující lidé dostali navíc 7,9 nominálně, reálně prakticky jim to kleslo. U důchodců dostali 13,4, to znamená, ta inflace byla prakticky dorovnána. Pokud k tomu přičtu, ta valorizace mimořádná, ta třetí, která z velké části ještě patří do roku 2022, a to konkrétně zhruba asi 2,7 %, zatímco těch 8 % patří do roku 2023, tak je to 11,1, ale to je opravdu, protože se to navyšuje jenom, ta procentuální část toho důchodu, tak reálně to není 11,1, ale 8,6. Kdybych to k tomu přičetl, samozřejmě je to asi výrazně víc, než je inflace.
Ten návrh, který tady máme, o kterém budeme hlasovat, znamená, že se snižuje valorizace důchodů, ta plánovaná, na 4,2. To znamená, stejně tam proběhne valorizace důchodů v průměru 4,2. Když to přičtu k tomu číslu, které už proběhlo v minulém roce, to znamená 13,4, plus 4,2, je to 16,6. To znamená, opravdu jejich reálný důchod vzrostl zhruba o 2 %, tak jak tady říkal pan předseda.
Dle mého názoru ta novela je sociálně přijatelná, je naopak podle mě správná.
Druhý argument, který de facto vláda uváděla, je, že opravdu je nutné něco udělat s veřejnými financemi. Tak jsem se také podíval na to, jestli je to pravda. Tady budu říkat informace, které vy určitě znáte, ale nezazněly tady dnes. Dluhová brzda říká, ze zákona říká, že dluh nesmí být vyšší než 55 % HDP. HDP v dnešní době je zhruba 6 bilionů, 55 % z toho je 3,3 miliardy, zaokrouhleně to říkám, tedy 3,3 bilionu. Stávající dluh je někde 2,466 bilionu miliard zhruba. Ten rozdíl pro to, abychom dosáhli dluhovou brzdu, je někde kolem 850 miliard. Pokud budeme mít, řeknu, negativní bilanci nebo schodek státního rozpočtu a budeme si každý rok půjčovat 300 miliard, během 3 let, tří a něco, protože samozřejmě se to musí započítávat, protože taky to HDP poroste nějakými procenty, takže to není úplně přesné, je to trošku zkreslené, ale někdy mezi 3 a 5 lety bychom se k tomu de facto dostali. Nejsem úplně ekonom, třeba se trošičku mýlím, ale nebude to daleko od pravdy. Možná pan ministr potom to upřesní.
Ještě tady nezaznělo, co znamená, pokud bychom dosáhli tu dluhovou brzdu. Znamená to, že od té doby vláda si nesmí půjčit ani korunu, rozpočet musí být vyrovnaný. Co to znamená? Ty schodky, které tady dáváme, nebo v minulosti byly, ze zákona nesmí být. Jak to vláda může udělat? První škrt je možná investice, protože v uvozovkách nebude na investice ani koruna, tak se to škrtne. Ale to stačit nebude. Co udělá jako druhé? Bude muset v uvozovkách sáhnout i na mzdy a platy, na které má vliv. Na které má vliv? Na státní úředníky, vč. učitelů, hasičů, policistů atd. To také nebude stačit. Budou muset sáhnout i na ty důchody. Můžeme se taky dožít, že ty důchody budou třeba 50%, aby se srovnal státní rozpočet a de facto fungovala ta dluhová služba. Proto jsem přesvědčen, že opravdu je potřeba něco udělat, konsolidovat rozpočet, s tím, že jenom tady chci ještě zdůraznit, že tato novela valorizační nebo prakticky ta úprava stačit nebude. Je potřeba udělat mnoho kroků dalších, abychom se do té dluhové brzdy nedostali.
Z mého pohledu to je ta jednodušší část pro rozhodování, kde samozřejmě, pokud by to tady končilo, neřekl bych nic jiného než: Ano, dám hlas pro. Problém je, že jsou tady ještě ty problémy, jestli to je ústavní nebo není. Vůbec nechci hodnotit legislativní proces, který probíhal v Poslanecké sněmovně.
A to proto, protože legislativní proces byl postaven na zabránění vážných ekonomických škod. A já se přiznám, přestože jsem vám tu říkal ta čísla, co to znamená pro rozpočet, neschválení té valorizace, nejsem schopen říci, jestli prodloužení doby, než se dostanou do dluhové služby o několik, třeba o dva roky tím, že jim snížím valorizaci, jestli to je ta závažná škoda, nebo není, protože pořád řeším dluhovou brzdu jako úplně.
Ale ta druhá část, která říká, že je zákon retroaktivní, tady bych chtěl upozornit na jednu věc. Že retroaktivita je, že upravuji něco zpětně. A pak je ještě neústavní, pokud omezuji nebo měním oprávněné očekávání. Ten právní název je přesnější, malinko jiný, možná to říkám trošku jinak, ale prostě jsou tam dvě věci. To není jen jedna věc. Retroaktivita nespadá jen v tom případě, že jsem změnil nějaké očekávání. Ale pokud měním něco, co už de facto nastalo, tak je to také ta retroaktivita.
A já se přiznám, že se všemi lidmi, s kterými jsem se o tom bavil, a jsou to odborníci, právníci, tak všichni do jednoho mají ten názor, že retroaktivita ve smyslu, že se upravuje něco, na co už de facto právní nárok nastal, mají. Já vím, že vláda na to má jiný názor, proto jsou tu dva názory, jeden říká ano, druhý názor říká, že ne. Lišíme se, někdo říká, že je to procentuálně 60 ku 40, někdo říká 80 ku 20. Já mluvím za sebe a za ty, kteří mi v tom radili. Já jsem přesvědčen, že to tak je.
Na druhou stranu budu, řeknu, z pohledu druhého názoru malinko benevolentní a budu říkat: „Jsem přesvědčen jen na 90 % a je tam ještě 10% šance, že se mí poradci, kteří mi radili, mýlí.“ Co to znamená? Znamená to, že bych se měl rozhodnout, jestli tedy poslechnu poradce, kteří mi na 90 % říkají, že to není v pořádku. Nebo hlasovat pro a upřednostnit, co tu říkal pan předseda, že jsem také sliboval, že udělám to nejlepší pro ČR a pro občany tady žijící. A tam jsem přesvědčen, že návrh je v tomto smyslu správně.
A já jako senátor bych měl hodnotit situaci na základě všech informací, které jsou mi dostupné. A jedna z těch informací je, že to Ústavní soud na 99,9 % zkoumat bude. To znamená, že tam to rozhodnutí, jestli mají pravdu moji poradci nebo jestli má pravdu druhý tábor, tak padne. Na 99,9 %. A pokud by to nepodal někdo jiný, nic nebrání senátorům na rozhodnutí, mohou to podat i oni do budoucna. A proto jsem se rozhodl, že nebudu zabíjet šanci tzv., že se také mohu mýlit v těch 10 % a že Ústavní soud uzná, že je to v pořádku.
A proto jsem se rozhodl, že tento návrh podpořím s vědomím toho, že podporuji věcnost, to, že je to ekonomicky a společensky v pořádku. A s vědomím toho, že soud to stejně potom přezkoumá. A pokud mí poradci měli pravdu, tak to stejně shodí. Takže to je důvod, proč budu hlasovat pro, přestože si myslím, že to ústavně není úplně v pořádku. Ale třeba se mýlím a budu rád, když se budu mýlit, protože ekonomicky to je správně. Důchodcům určitě neubližujeme. A je to spravedlivější, než kdyby valorizace proběhla v plné výši.
Děkuji.
