O etických a právních aspektech rozhodování na konci života debatovali renomovaní odborníci z řad lékařů, právníků, etiků a zástupců státu. Svůj pohled představili také lidé, kteří mají s procesem eutanazie a asistované sebevraždy osobní zkušenost. Součástí konference byly i nové výsledky veřejného průzkumu agentury Ipsos týkající se názorů Čechů na zavedení eutanazie a asistovaného sebeusmrcení. Akce se uskutečnila pod záštitou místopředsedy Senátu MUDr. Ladislava Václavce a senátorky MUDr. Věry Procházkové. Konferenci spolupořádala iniciativa Smrtelník.
„Dnešní konference poskytla prostor pro sdílení různých postojů a zkušeností týkajících se rozhodování na konci života. Těší mě, že jsme měli šanci prodiskutovat části návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanazii, který se chystám v blízké době načíst do legislativního procesu. Přijetí tohoto zákona je pro mě osobní prioritou, neboť se, i jako lékařka pohybující se i v hospicové péči, často setkávám s paliativními pacienty, kterým chybí možnost volby a důstojného odchodu. Věřím, že naší povinností je hledat cesty, jak lidem na konci jejich života nabídnout co největší podporu a respektovat jejich vůli. Ostatně velká většina našich spoluobčanů si podle posledního průzkumu možnost volby přeje,” uvádí senátorka a spoluorganizátorka akce MUDr. Věra Procházková.
„Často slyším, že mluvit o smrti je těžké. Kdo chce řešit něco tak pochmurného? Já se domnívám, že pro to existuje mnoho dobrých důvodů. V první řadě – smrt není pochmurná. Nemít dobrý vztah se svou konečností je pochmurné. Pouze v kontextu vlastní konečnosti začíná člověk opravdu vážně uvažovat o svém údělu, poslání a odkazu. Smrt je limitou všech pozemských věcí a vrcholem civilizovanosti je ponechat rozhodnutí o svém konci na každém člověku, který o takové rozhodnutí stojí. Nemyslím si, že by možnost – za přesně stanovených podmínek – bezbolestně odejít zvolilo mnoho pacientů, bez ohledu na diagnózu. Ale už jen zákonem deklarovaný respekt ke svobodné volbě člověka ohledně jeho vlastní existence by byl pro mnoho lidí velkým přínosem," dodává zakladatel iniciativy Smrtelník Václav Dejčmar.
Jaký přínos pro společnost má institut dříve vysloveného přání? Jaký je postoj České republiky k eutanazii a asistované sebevraždě? Proč v naší zemi stále chybí zákon o paliativní péči? To jsou jen vybrané otázky, které dnes na konferenci zazněly a na které se hledaly odpovědi.
„Jde nám o to, aby každý měl právo rozhodovat o svém vlastním konci důstojně, informovaně a s respektem ke svým osobním hodnotám a prioritám. Je načase, a občané si to podle průzkumů veřejného mínění přejí, abychom přestali téma svobodného rozhodování o vlastní smrti tabuizovat a začali o něm mluvit otevřeně, bez předsudků a hlavně s cílem jej uzákonit v našem právním systému. Jen tak můžeme vytvořit prostředí, které respektuje autonomii každé lidské bytosti,” komentuje spoluiniciátorka projektu Smrtelník Karolína Sadílková.
Na konferenci byly představeny výsledky veřejného průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu Smrtelník týkající se názorů Čechů na zavedení eutanazie a asistovaného sebeusmrcení. Z výzkumu provedeného v únoru tohoto roku vyplývá, že přijetí zákona o eutanazii a asistované sebevraždě má širokou podporu napříč veřejnosti. „Náš průzkum ukazuje, že bezmála tři čtvrtiny lidí v Česku by podpořily přijetí zákona, který povoluje eutanazii. V případě přijetí zákona o asistovaném sebeusmrcení by pro bylo sedm z deseti lidí v republice,” představuje výsledky šetření Account Director Ipsos Public Affairs Michal Kormaňák a dodává: “Dále jsme se ptali na znalost institutu dříve vysloveného přání. Ukázalo se, že o institutu dříve vysloveného přání minimálně slyšela asi třetina Čechů. Velmi dobře ho zná ale jen 5 procent populace.”