Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi také několik poznámek k tomu prvnímu bodu dnešní mimořádné schůze. Pokud se máme v tuto chvíli bavit o hodnocení té první vlny koronavirové krize v naší zemi, tak si můžeme v některých ohledech říci, že je to ještě brzy, že ještě všechny ty aspekty nedokážeme v tuto chvíli posoudit. Nicméně musím říct, že s radostí za sebe sděluji, že to proběhlo lépe, než jsme si možná v těch prvních chvílích mysleli a než jsme se obávali.
A určitě za to patří dík všem občanům této země, patří za to dík v řadě ohledů i vládě této země a myslím, že i všem dalším, o kterých tady už dneska byla zmínka a já se také o nich zmíním. Oceňuji to, že vláda na začátku té krizové situace, kdy se k nám šířily velmi závažné snímky z Itálie, z Číny, z některých dalších zemí, že zareagovala poměrně rychle a že rychlost i rozsah těch karanténních opatření byly nastaveny jednak velmi rychle a myslím si, že i správně. Možná s některými detaily bych nesouhlasil, ale oceňuji - sám jsem se ocitl v životě v některých krizových situacích a musím říci, že ono to není jednoduché setkáte-li se se situací, se kterou se v této zemi v takovém rozsahu ještě nikdo nesetkal.
Už trošku kritičtější budu k oněm tolikrát skloňovaným ochranným pomůckám. Pan ministr tady hovořil o tom, jak se to všechno skvěle zvládlo. Ano, v těch posledních týdnech už zásobování ochrannými pomůckami, si myslím, běží velmi dobře, ale jsem přesvědčen o tom, že na tom počátku to tak úplně ideální nebylo. Víme, že byl globální nedostatek těchto ochranných pomůcek v celé Evropě a dá se říci, že i v celém světě. Ale už koncem ledna tady pan docent Svoboda upozorňoval na možné nebezpečí. Pak jsme mnozí z nás na to upozorňovali v druhé polovině února a začátkem března a myslím si, že ta připravenost na to mohla být o něco lepší. Asi bychom jich nezískali o mnoho více, ale přece jenom jsme mohli v tomto směru lépe zareagovat.
Také bych se zmínit o tom, že, co se týče toho zásobování, tak ono to nebylo vždycky jenom o tom, jestli mám dostatečný ten absolutní počet těch ochranných pomůcek, ale bylo to i o tom systému distribuce. A jestli se z něčeho máme poučit do té možné druhé vlny - pokud přijde a samozřejmě se obáváme, že přijít může - tak bychom si měli uvědomit, že ta dvojkolejnost, která tady byla - to znamená, že jsme měli dvě ministerstva, která paralelně nakupovala, paralelně distribuovala a potom ve spolupráci s kraji se to teprve dostávalo k těm potřebným - tak tento systém dvojkolejnosti se ukázal jako špatný, neefektivní, neoperativní.
A já bych chtěl velmi vyzvat vládu k tomu, aby připravila pro ty budoucí časy, kdy by se objevila buď druhá vlna pandemie Covidu, nebo nějaká jiné krizová situace, aby to sdružila pod jednu hlavu. Protože v takovýchto krizových situacích to může dobře fungovat pouze v té chvíli, kdy bude jedna hlava, jedny nákupy, jeden systém distribuce, jeden kanál, kterým to bude distribuováno a spolupracováno s kraji. Myslím, že to je jedno velké poučení z toho. A pak odpadnou i ty některé dohady, jestli jedno ministerstvo nakupovalo levněji a druhé dráže, jestli to jedni lépe distribuovali a podobně.
Pak se zmíním o další, trošku kontroverzní záležitosti - a už o tom tady hovořila vážená kolegyně Olga Richterová - a to je laboratorní testování. Všichni víme, že ze zkušenosti i ostatních států, zvlášť těch, které zvládly pandemii Covidu velmi dobře, tak že je velký důraz právě na systém a i četnost testování potenciálně nakažených. My zde v posledních týdnech velmi obšírně hovoříme o systému chytré karantény a já musím říci, že ač opoziční poslanec, tak systém chytré karantény vítám a myslím si, že je to určitá cesta k tomu, abychom v budoucnu nemuseli vypínat ekonomiku, nemuseli vypínat tento stát jako celek, ale k tomu potřebujeme dobře propracovaný i systém toho testování.
A my jsme opakovaně upozorňovali, jak tady na plénu, tak na zdravotním výboru a i v rámci Ústředního krizového štábu, že to testování je v rámci kapacit, které jsou k tomu potřeba, tak pak i v rámci distribuce těch vzorků k těm laboratořím, které fungují, že nebyl dobře nastavený. A pokud tady vznikla síť akademických pracovišť, které tomu věnovaly spoustu energie, spoustu finančních prostředků, a ve finále měly kapacitu 3,5 tisíce vyšetřených vzorků denně a dostávalo se jim z terénu několik set vzorků, tak se ptám, v čem je potíž.
Zase jsme opakovaně žádali Ministerstvo zdravotnictví a další složky, aby těmto laboratořím posílalo ty vzorky, protože některé nemocnice, i další složky nestíhaly testovat, a přesto se tak nestalo. Takže to je další poučení. Máme tady síť akademických pracovišť, ona jsou připravena, a je potřeba, pokud bude další vlna, tak tato pracoviště, vybavená pracoviště jak technicky, tak personálně, využít.
Paní kolegyně Richterová tady mluvila celkově o strategickém plánu testování. Ono to úzce souvisí s tím principem chytré karantény. Mluvil o tom tady i předseda KDU-ČSL Marián Jurečka. My bychom velmi stáli o to, aby nás Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda, informovalo o těch prvních týdnech fungování chytré karantény. A tady to není o politice, tady je to o tom, abychom objektivně věděli, jak to funguje, které z těch mechanismů, z těch procesů už jsou dobře nastavené, a které ještě nějakým způsobem váznou. Takže to je moje výzva směrem k vládě: Komunikujte s námi, komunikujte s veřejností, vysvětlujte, jak chytrá karanténa funguje a jaké jsou ještě její rezervy.
Dalším bodem, o kterém bych se rád zmínil, je ochrana seniorů. Zaznělo tady, že jsme seniory ochránili, že to bylo všechno výborně. Ano, myslím si, že se to podařilo nakonec zvládnout oproti některým jiným státům velmi dobře. Ze všech těch studií, které jsou zatím k dispozici, víme, že skutečně seniorská kategorie v komunitních společenstvích, což jsou zejména domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, a tak dále, jsou tou nejohroženější skupinou. Není to jenom věkem, je to dáno i strukturou jejich nemocnosti, kombinací řady závažných onemocnění a rizikových onemocnění.
Tady ale musím říci, že nechválím vládu za to, že se to zvládlo. To, že se to zvládlo, je v prvé řadě na poskytovatelích těchto služeb, na jejich zaměstnancích, kteří v těch prvních týdnech skutečně neměli ochranné pomůcky. A v tomto směru mnohem lépe zafungovala role krajů než vlády. Takže jestli se máme z něčeho poučit, tak je to zase na lepší komunikaci mezi vládou, kraji, a je potřeba na sociální služby nezapomínat. A jestliže se tady děkovalo, tak já chci opravdu velmi poděkovat pracovníkům v sociálních službách, kteří mnozí brali na sebe ten úděl, že dva až tři týdny nocovali s těmi svými klienty právě proto, aby se tato komunita nenakazila. To si myslím, že je poučení pro tu další vlnu, která může přijít.
Pan ministr Vojtěch tady také hovořil o tom, jak situaci zvládlo zdravotnictví. Ano, zdravotnictví v České republice zvládlo koronavirovou krizi velmi dobře. Určitě na tom má zásluhu Ministerstvo zdravotnictví, ale zase bych tady velmi vypíchl i roli krajů, které skutečně v té první fázi musely řešit nedostatek ochranných pomůcek. A nic si nenamlouvejme, v řadě nemocnic jsme fungovali jenom proto, že jsme si ty roušky spíchli doma, že jsme si je nosili do té nemocnice, sterilizovali a používali. To znamená, ta situace zase tak růžová nebyla. A opět bych chtěl poděkovat řadovým zaměstnancům, lékařům, sestřičkám, ale i vedení nemocnic, protože na nich to bylo, oni se museli v té krizové situaci pohybovat. A už to tady zmiňoval milý kolega Brázdil, skutečně tak, jak záchranáři skvěle fungovali, tak skvěle fungovali i zaměstnanci nemocnic, ale i terén. Zase z toho máme určité poučení pro příští dobu: je to o těch ochranných pomůckách, je to o komunikaci mezi vládou, kraji a těmi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Nesmí se zapomínat ani na terén. V té první fázi, praktičtí lékaři, stomatologové, ambulantní specialisté neměli ty ochranné pomůcky. Později se to zlepšilo. Nechci být bezhlavě kritický, všichni víme, že ty pomůcky zpočátku nebyly, že globálně nebyly, ale kdyby se zlepšila distribuce, možná se to k nim mohlo dostat o něco dřív. Každopádně bych chtěl komunitě všech lidí v první linii, ať to jsou už zmiňovaní záchranáři, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči a zdravotníci ve všech možných profesích, poděkovat, protože na nich to bylo. Na nich ta první vlna stála. Určitě bychom našli celou řadu dalších profesí, omlouvám se těm, na které jsem zapomněl.
Nechci ale mluvit jenom o tom, co se už odehrálo, protože to zásadní je, co se může odehrát v těch následných měsících. A tom bychom chtěli s vládou diskutovat. Chtěli bychom se zeptat, jakým způsobem je vláda připravena na socioekonomické dopady, protože všichni víme, že ta pomoc, která zatím z vlády byla adresována, nebude stačit. Nebude stačit všem ohroženým skupinám obyvatel, ale nebude stačit ani všem ohroženým firmám, všem ohroženým zaměstnavatelům a potažmo poté i zaměstnancům. To jsou otázky, které chceme s vládou diskutovat. Chceme skutečně znát, jak jsme připraveni po zdravotnické stránce na tu možnou druhou vlnu, jakým způsobem vylepšíme chytrou karanténu, ale i další procesy, protože jenom na chytré karanténě to stačit nebude. Jakým způsobem nahradíme už unavené pracovníky na hygienách, pokud do toho už nebudeme zapojovat armádu? Kým to doplníme? Kdo ty kapacity případně nahradí? A co uděláme proto, abychom, v té případné druhé vlně už nemuseli vypínat ekonomiku jako celek. To jsou všechno otázky, které bych rád, aby v této diskusi zazněly.
A pak je tady ještě jeden zásadní problém, a to je to ono několikrát zmiňované nakupování ochranných pomůcek. Vláda ví, že v současném systému zákona o veřejných zakázkách je potíž, zvlášť mimo nouzový stav, operativně tyto pomůcky nakupovat. Proto znovu vyzývám vládu k tomu, aby připravila rychlou novelu zákona o veřejných zakázkách, která by tuto problematiku řešila.
Milé kolegyně, kolegové. Děkuji vám za pozornost. Rád bych požádal členy vlády v následné diskusi, která zřejmě bude až na pokračování schůze, aby mnou zmíněné okruhy a otázky zodpověděli. Děkuji vám za pozornost.
