Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, o zařazení mimořádného bodu k projednání krizové situace na dálnici D1 jsme požádali už na prosincové schůzi. Bylo to v bezprostřední návaznosti na krizovou situaci, která nastala v období od 10. prosince minulého roku. Jak dobře víte, tak bod zařazen na schůzi byl, nicméně k jeho projednání už následně nedošlo.
Chci zdůraznit, že ambice, proč stále trváme na tom, že by se měl tento bod projednat, nereflektuje pouze onu krizovou situaci, která nastala v tom zmíněném týdnu od 10. prosince, ale přiznávám, že to byla taková poslední kapka, která vedla k tomu, že jsme přesvědčeni o tom, že bychom měli o této krizové situaci a i o všech souvislostech hovořit zde na půdě Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru je potřeba si na začátek říci, jakou hodnotou je pro nás lidské zdraví a jakou hodnotou je pro nás lidský život. Já jsem přesvědčený o tom, a pevně v to doufám, že pro každého poslance a pro každého zákonodárce je lidský život a lidské zdraví tou nejvyšší hodnotou. Anebo minimálně jednou z těch nejvyšších hodnot. A pokud dochází k hazardu, kterým skutečně ta kalamitní situace na dálnici D1 v tom uvedeném období byla, tak jsem přesvědčený o tom, že skutečně je potřeba se nad tím zamyslet, otevřeně a věcně to diskutovat a hledat řešení k tomu, aby k podobné situaci už nedošlo, nebo abychom alespoň minimalizovali rizika, aby k takové situaci dojít nemohlo. Také chci říci, že ambicí poslaneckého klubu KDU-ČSL není usilovat o hlavu, a teď to myslím obrazně, pana ministra Ťoka, ta je v rukou pana premiéra. Ale skutečně chceme diskutovat o tom, co se na dálnici D1 v posledních měsících a letech děje. To znamená, chceme diskutovat aspekty rozsáhlé rekonstrukce dálnice D1 se vším, co s tím souvisí.
Jak už jsem zmínil, poslední kapkou k tomu, abychom žádali o projednání bodu, byla zmíněná situace mezi 10. a 13. prosincem minulého roku. Na začátku stálo rozhodnutí Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, že uzavírka, o které na dálnicích rozhoduje, a tím správním orgánem je Ministerstvo dopravy, bude povolena až do zimního období, tedy původně do 16. prosince minulého roku.
Chci říci, že už v průběhu léta a podzimu, jak mám zprávy od Policie České republiky i od Hasičského záchranného sboru a od odborníků, bylo jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Ministerstvo dopravy upozorňováno na to, že to je rizikové. A že pokud dojde k tomu, že firma nestihne do začátku zimního období tu opravu, tak že tam v tom klimaticky nejsložitějším úseku dálnice D1 nastanou problémy.
Je potřeba si také uvědomit, že ten úsek, který tam byl naplánován, měl 14 kilometrů v té původní verzi. Bylo to mezi 91. a 105. kilometrem v obou směrech dálnice. Na začátku se v té první fázi začal opravovat středový koridor, kdy se odstranila středová svodidla a začala vybraná firma rekonstruovat sítě. A v obou směrech, jak ve směru na Brno, tak ve směru na Prahu došlo ke zúžení na dva neplnohodnotné jízdní pruhy. Já osobně považuji to rozhodnutí už jenom z toho ohledu, že šlo o tak dlouhý úsek, za rizikový. Nechci teď tady polemizovat o tom, jestli to šlo, nebo nešlo. Známe ze zahraničí, že tam někdy opravují i delší úseky. Ale co považuji za podcenění situace, je, že na tom poměrně dlouhém úseku chyběly záchytné odstavné plochy i řešení možného přístupu Integrovaného záchranného systému. A toto bylo problémem nejenom v tom zimním období, ale tento problém v tom úseku byl už dávno před nástupem zimy.
Teď bych krátce časově shrnul. Vy víte dobře, že ta rekonstrukce začala už v průběhu roku 2018. Vybraná firma podle některých - a o tom samozřejmě můžeme diskutovat a vím, že složitost výběrových řízení zasahuje i do dopravních staveb, a tady musím říct, že to panu ministrovi vůbec nezávidím, ale reference na tu firmu nebyly zrovna z nejlepších. Proto už v průběhu časného podzimu existovaly vážné pochybnosti o tom, že bude ta rekonstrukce do nástupu zimního období natolik zvládnutá, že bude moci, tak jak bývá zvykem, na zimní období zprůjezdnit v obou směrech dálnici bez omezení.
Jak už jsem říkal, na ten problém upozorňovali odborníci, upozorňovala na ně Policie České republiky, upozorňoval na ně Hasičský záchranný sbor. A tady je potřeba se ptát, zda Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic skutečně ten problém takto vnímaly. A zase musím říct, že chápu, že pan ministr a Ředitelství silnic a dálnic byli vázáni platnou smlouvou. To je samozřejmě zásadní věc. Nicméně, a opět to tady musím zdůraznit, co je výše? Cena lidského života, anebo platná smlouva a možné problémy, které by nastaly, pokud by se z ní stát předčasně vyvázal? To je potřeba si tady v té diskusi také říci.
Co nastalo v týdnu od 10. do 13., ono to bylo ještě vlastně déle, ale v těch třech dnech od 10. do 13. prosince? Ta situace začala v pondělí, kdy se začaly měnit klimatické podmínky. A tady si neodpustím, a doufám, že to nebude pan ministr brát nějak extrémně šťouravě, ale říci, že jsme neočekávali v období prosince sníh, a že ten sníh, který přišel, nebyl obyčejný sníh, ale byl to kalamitní sníh, tak to se obávám, že skutečně veřejnost takovou argumentaci nepřijme. A já jsem z Vysočiny, takže znám klimatické podmínky na Vysočině. My jsme se sněhovou kalamitou ne až tak úplně let nazad bojovali už koncem října. To znamená, prostě ten sníh na Vysočině přijde a pokud si uvědomujete, v jakém úseku se skutečně ta omezená část nachází, tak tam např. v roce 2008 byla taky kalamitní situace. To znamená, to skutečně je klimaticky velmi nevýhodné území, kde se velmi často mění počasí. Velmi často tam dochází k náhlým klimatickým změnám. A proto zdůrazňuji, že to bylo neuvážené rozhodnutí Ministerstva dopravy, že povolilo omezení provozu i do zimního období.
A je potřeba si také na rovinu říci, že to povolení bylo do 16. prosince. Dnes ráno jsem na tom úseku jel. Ministerstvo dopravy po kritice, která se na něj snesla, i Ředitelství silnic a dálnic, skutečně přistoupily k řadě opatření, já za to panu ministrovi děkuju; ale v žádném případě to nelze hodnotit tak, že už máme vlastně vystaráno a že už se v tuto chvíli tam nemůže nic stát. Jaká je ta situace dnes? Během období ještě před Vánocemi začaly práce na tom, aby se alespoň zkrátil onen úsek, tzn. v tuto chvíli to není 14 kilometrů, ale pouze 10. Ale to pouze říkám velmi v uvozovkách. Na tom zbylém úseku deseti kilometrů došlo k posunu středových betonových svodidel zhruba o 30, 40 centimetrů. Ano, zlepšila se ta situace - přece jenom se v tuto chvíli jedná už o plnohodnotné nebo ne úplně plnohodnotné, ale rozhodně širší pruhy. Je to rozhodně méně složité pro obsluhu údržby dálnice.
Nicméně z hlediska těch rizik ve chvíli, kdy dojde ke změně povětrnostní situace a nebo kdy dojde k nějaké havárii na tomto úseku, tak toto opatření ta rizika zmírnila pouze velmi nepatrně. Znovu musím zdůraznit, v tomto úseku neexistují odstavná parkoviště nebo odstavné plochy. Dneska bychom mohli říci, že tam nějaké existují, protože jsou tam v těch betonových svodidlech proluky, kde v případě havárie tam někdo může na chvíli to auto odstavit, nicméně pro zásah integrovaného záchranného systému tam ty bezpečnostní zóny prostě nejsou.
A je potřeba říci, že zima nám nekončí, jsme v polovině nebo kousek za polovinou ledna a do konce zimy nás může čekat ještě několik klimatických změn. Z toho důvodu chci vyzvat Ministerstvo dopravy - a já pevně doufám, že ve svém příspěvku nás pan ministr seznámí s tím, jaké kroky dál na tomto úseku plánuje, a apeluji na to, aby skutečně ta situace byla řešena urgentně. Zase jsem se mohl dnes přesvědčit o tom, že se tam pracuje, na celém tom úseku se pracuje, jsou tam různé kroky v tuto chvíli prováděny, ale do toho stavu, kdy by ten úseku byl zprůjezdněn kompletně, tak si myslím, že je ještě daleko. Možná pan ministr má nějakou informaci o tom, jak dlouho to ještě bude trvat. Nicméně apeluji na to, aby se ta situace vyřešila co nejdříve, protože jinak se opět můžeme s tou kalamitní situací setkat, klimatická změna může přijít dneska v noci, za týden, skutečně to nelze odhadovat.
Takže na úvod tohoto bodu bych chtěl požádat pana ministra o to, aby nás seznámil s tím, proč došlo k této situaci, proč přes upozorňování odborníků byla uzávěra v tom rozsahu, tzn. v té 14kilometrové délce a na období až do 16. prosince s tím výhledem, že to stejně nebude stihnuto, proč k tomu Ministerstvo dopravy jako správní orgán dalo svoje souhlasné stanovisko. To bych bral jako otázku číslo jedna.
Pak bych se chtěl zeptat, jaké dopady a jaké vývody z toho Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic udělá, a to jak ty krátkodobé, tzn. co udělá teď v tuto chvíli, aby ta situace se na tom úseku co nejrychleji vyřešila, ale jaká opatření přijme i směrem do budoucnosti, aby se na dalších rekonstruovaných úsecích nejenom dálnice D1, ale i dalších páteřních sítích v naší republice minimalizovala rizika, která se na tomto úseku projevila. A tady se můžeme bavit o tom, co dělat s neuváženým a často nekorektním chováním dopravců - a tady mám na mysli zejména kamionovou dopravu. Je potřeba se ptát, zda si jsme schopni vzít příklad ze zahraničí a skutečně plánovat ty rekonstrukce tak, aby tam po krátkých úsecích byly ty odstavné plochy a minimalizovali jsme riziko, že když dojde k havárii, zastaví se celá dálnice. A hlavně abychom měli vždycky na paměti možnost příjezdu integrovaného záchranného systému, protože samozřejmě ve dne tam někdy někde je schopen přistát vrtulník, ale v noci a v zimě to často možné není.
A jenom abychom ještě přiblížili tu noc toho 13. prosince. Toho 13. prosince se tam během několika hodin vytvořily kolony, které čítaly v obou směrech více než 30 km. Mrzlo. V těch kolonách byly jednak zástupy osobních automobilů, ale byla tam celá řada zájezdových i linkových autobusů. Mně volali dva lidi, kteří jsou od nás z regionu, pak jsem dostal ještě několik textových zpráv. A mj. se jeden z těch lidí zastával autobusu, ve kterém bylo 56 dětí. Ty děti tam byly šest hodin, ty děti neměly tekutiny, neměly jídlo. Ano, autobus topil, to bylo asi to jediné, co pro ty děti v tu chvíli mohly udělat. Samozřejmě děti komunikovaly se svými rodiči, kteří říkali - no tak vás odsud nějak dostanou... Ale jak? Ony byly zhruba v polovině té kolony. A já jsem se, musím říci, spojil jednak s panem ministrem, ale opakovaně taky s panem hejtmanem Běhounkem. A až poté, co jsme se spojili s vedením krajského hasičského záchranného sboru, tak se po dvou hodinách byli schopni k nim hasiči dostat a alespoň jim dovézt tekutiny a nějaké jídlo. A zhruba po další asi 1,5 hodině se ten autobus dostal na sjezd u Humpolce a ty děti pokračovaly domů. Celkově tam strávily asi 11 hodin. A těch autobusů tam bylo mnohem více. A zkusme se vžít do situace jednak těch lidí, kteří na té dálnici byli. To jsme asi každý z nás někdy zažili i na neopravovaném úseku. Je to vždycky velmi nepříjemné. A nikdy za to nikdo nemůže. Ale tady jsme skutečně ta rizika podcenili. A můžeme být rádi, že tam nedošlo k žádnému závažnému zdravotnímu postižení a že tam nikdo nezemřel. To je potřeba říci. A je potřeba také říci, že těch lidí, kteří tam byli - byli tam senioři, pak jsme zjistili, že autobusy s dětmi tam byly ještě minimálně dva, to znamená, skutečně ta situace byla velmi, velmi komplikovaná, velmi vyhrocená. A jestliže my se tímto nebudeme zabývat a nebudeme to chtít slyšet, tak se nám tahle situace může opakovat když ne na D1, tak na některé jiné páteřní komunikaci. To znamená, tady bych chtěl, aby se nad tím pan ministr skutečně zamyslel a aby nám představil nějaký plán jak legislativních, či nelegislativních kroků k tomu, aby budoucí rekonstrukce páteřních sítí probíhaly jiným způsobem, aby skutečně ta rizika, zejména z hlediska možné bezpečnosti, byla minimalizována.
Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, určitě bychom tady mohli diskutovat ještě o všech možných dalších aspektech, které provází neutěšenou situaci z hlediska rekonstrukce našich páteřních sítí. Myslím si, že je to asi nad rámec tohoto dnešního večera, takže já bych v tuto chvíli už nechal slovo panu ministrovi, aby nás seznámil se svým pohledem na tuto situaci. Pevně věřím, že kromě té retrospektivy nám představí i opatření, která je připravený udělat směrem do budoucna. Pevně věřím, že také uklidní občany, kteří skutečně byli rozlíceni tou situací. A musím říci, že ještě okolo vánočních svátků celá řada lidí tohle řešila, protože ono tam těch lidí skutečně byly tisíce, kteří tam v tu noc byli.
A na závěr po tom, až proběhne diskuse, jsme připravili usnesení, které vám bude rozdáno do jednotlivých poslaneckých klubů. Je to samozřejmě usnesení k diskusi. Byl bych rád a chci o to potom požádat, abychom to usnesení hlasovali po bodech, aby se každý mohl svobodně rozhodnout, pro kterou tu část usnesení je ochoten zvednout ruku. A hlavně výstupem této diskuse by neměla být politická šarvátka, ale reálné naplánování legislativních i nelegislativních kroků, které předejdou hazardu na českých silnicích a dálnicích právě z hlediska rekonstrukcí a dalších prací, které na nich jsou prováděny. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
