Vicepremiér informoval předsedu vlády o aktuálním stavu naplňování klíčových cílů v oblasti vědy a výzkumu s ohledem na priority vládního programového prohlášení. Mezi ně patří schválení Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2016 – 2020, strategického dokumentu, který stanovuje stěžejní úkoly, jež Bělobrádkův úřad průběžně plní. Dalším důležitým bodem setkání byla diskuse nad rozpočtovým rámcem pro financování systému vědy a výzkumu na příští rok s výhledem do roku 2019, resp. 2023, protože v letech 2020 – 2023 výrazně poklesne financování z evropských fondů. Místopředseda vlády – i přes odpor hnutí ANO – prosadil ve vládě schválení historicky nejvyššího rozpočtu pro českou vědu v částce 32,7 miliardy korun na rok 2017 se střednědobým výhledem nárůstu i v dalších dvou letech. Bělobrádkovu úřadu se dále podařilo dosáhnout schválení Národní strategie pro inteligentní specializaci (tzv. RIS3) ze strany Evropské komise. Schválení strategie RIS3 je důležitou podmínkou pro zacílení unijních i národních peněz do vědy a výzkumu v objemu až 70 miliard korun.
„Pana premiéra jsem rovněž informoval o přípravách stěžejní legislativní normy ve vědní oblasti, kterou je nový zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Věcný záměr zákona vláda schválila letos v srpnu a my aktuálně pracujeme na jeho paragrafovém znění, které po probíhající podrobné debatě s odbornou veřejností předložím kabinetu. Diskutovali jsme také nad změnou hodnocení výzkumných organizací, která zruší dosavadní systém známý jako kafemlejnek. Ten preferuje především kvantitu, ale my chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality výzkumu v souladu s mezinárodními standardy. Minulý pátek nová pravidla hodnocení výzkumných organizací posvětila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Pana premiéra jsem ujistil, že budu nadále usilovat o stabilizaci vědeckovýzkumného prostředí, o další podporu především aplikovaného výzkumu, stejně jako o posílení spolupráce veřejných výzkumných institucí s průmyslem a soukromou sférou,“řekl k setkání místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
Během bilančního setkání ještě místopředseda vlády představil premiéru Sobotkovi přijatá opatření v oblasti mezinárodní spolupráce. V roce 2015 začalo budování sítě vědecké diplomacie vysláním prvního vědeckého diplomata do Izraele. Druhou zemí, ve které by měl vědecký diplomat působit, jsou Spojené státy americké a ve výhledu jsou další země.
V rámci česko-německého strategického dialogu v oblasti výzkumu a vývoje Bělobrádkův úřad navázal intenzívnější spolupráci s vědeckovýzkumnými institucemi v Bavorsku a Sasku. Například v říjnu bylo podepsáno memorandum o spolupráci s Fraunhoferovou společností, která je světovou špičkou především v aplikovaném výzkumu a převodu jeho výsledků do praxe. Užší spolupráce probíhá také s rakouskými, izraelskými, tchajwanskými nebo jihokorejskými výzkumnými pracovišti a státními agenturami na podporu výzkumu a vývoje.
Mezi diskutovanými tématy setkání bylo rovněž úspěšné obnovení Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI). Provoz tohoto klíčového systému byl od června převeden z externího dodavatele na technické zařízení a personální kapacity Úřadu vlády, čímž dochází k významné úspoře veřejných finančních prostředků. V listopadu byla IS VaVaI 2.0 udělena cena eGovernment The Best 2016 pro úspěšné projekty veřejné správy.
