Jak je to ve skutečnosti?
Krajské úřady rozepisují prostředky určené na oblast školství v souladu se školským zákonem, vyhláškou o krajských normativech a směrnicí ministerstva školství. To rozepíše prostředky na kraje podle počtu dětí v jednotlivých věkových skupinách (takto jsou určeny tzv. republikové normativy). Krajské normativy jsou pak stanoveny jednotlivými krajskými úřady. Normativy v krajích jsou stanoveny na základě daných matematických vzorců. Krajské úřady tak postupují podle přesně daného algoritmu, ve kterém jsou však zohledněny specifika jednotlivých krajů a škol (což je dáno stávající strukturou škol v kraji, tradicí a demografickým vývojem jednotlivých krajů). Není tedy v žádném případě možné účelově zvýhodňovat jednotlivé segmenty škol, jak naznačuje ministr Fiala, a není tedy pravda, že kraje zvýhodňují sebou zřizované školy. Celý postup je navíc každý rok velmi přísně kontrolován pracovníky ministerstva školství.
Ministerstvo tedy prakticky krajské školství ovládá svými centrálně stanovenými normativy - pokud se nebudou zvyšovat, hrozí rušení některých škol, které jsou však pro některé oblasti velmi důležité, například segment odborného či speciálního školství.
Výše uvedený systém je v platnosti již zhruba 20 let a je nutné jej reformovat. Bývalý ministr školství J. Dobeš však tuto reformu pojal tak, že by v některých oblastech hrozilo zrušení až 80% škol, zejména těch venkovských. Šlo by tedy i o faktickou likvidaci venkova, protože přítomnost školy je jedním z hledisek urbanizace. Dobešův návrh tak musel být stáhnut. Současný ministr se však zatím nevyjádřil, jak si reformu financování regionálního školství představuje. Stále přitom opakuje, že si kraje dělají co chtějí, a že má tedy ČR 14 autonomních školských systémů. Vůbec se nezamýšlí nad tím, že skutečným problémem je dlouhodobé podfinancování školství jako celku a manažerská pochybení v řízení ministerstva školství.
Zpackaná reforma financování regionálního školství mne vedla k iniciování petice. K celé věci proběhlo také veřejné slyšení v Senátu Parlamentu ČR. Petici podepsalo více než 65 tisíc nespokojených občanů z celé ČR. Ministr tehdy přislíbil, že zástupce petentů přizve do pracovní skupiny. Tento slib však nejen že nedodržel, ale zástupcům petentů se dodnes neozval.
Mlčením se ale problém regionálního školství nevyřeší, pane ministře!