Konkrétně se jedná o ředitele škod. Dobře si vzpomínáte, ti služebně starší z vás, kdy jsme chtěli, aby ředitelům bylo zaručeno, že když skončí 6leté období, tak že zůstanou na škole. Teď je to nastaveno tak, že po tom 6letém období by museli školu opustit. Proto my toto měníme. Měníme to z toho důvodu, aby mohli dále zůstat na škole jako učitelé, pokud neobhájí svoji pozici ředitele. Ale zároveň to také měníme z toho důvodu, když ředitelé neměli smlouvu na dobu neurčitou, měli velký problém například hypotéku si vzít, vzít si půjčku apod. To je první z těchto změn.
Další poměrně rozsáhlá změna je § 16, který se takto říká zkráceně, jedná se o možnost vytvořit podmínky, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami mohly být co nejvíce v hlavním vzdělávacím proudu. O tom byla poměrně velká, široká diskuse, nejenom v Poslanecké sněmovně a na výborech, ale ještě předtím, protože se na tom podílela široká odborná veřejnost. Nám se podařilo najít určitý kompromis a konsensus, dokonce ten zmiňovaný odstaveček 5 jsme vypustili po jednání výboru školského, protože psychologové a psychiatři se prostě na něm neshodli.
Cílem této změny je vytvořit podmínky, aby děti, které mají mentálně na hlavní vzdělávací proud, tak mohly být v tomto hlavním vzdělávacím proudu. Neznamená to na jedné straně bezhlavá inkluze, kdy zrušíme praktické a speciální školy. Praktické a speciální školy mají své místo v našem vzdělávacím systému. Myslím si, že dlouho budou mít. Patří tento segment mezi klíčové segmenty vzdělávací soustavy. Ale našim cílem samozřejmě je, aby se nám nestalo, že dítě, které je schopno být v hlavním vzdělávacím proudu, tak aby z něj bylo vyřazeno.
Ta účinnost tohoto návrhu je s odkladem od 1. září 2016. Je to z jednoho prostého důvodu, je to otázka finančních prostředků. My teď v tuto chvíli dáváme na inkluzi 2 miliardy ročně a podle naší analýzy ne vždy tyto prostředky jsou efektivně vynaloženy. Takže první krok, který chceme udělat, aby tyto 2 miliardy byly vynaloženy efektivně. A poté bude následovat i další krok. Já bych chtěl, abychom dostali ještě navýšení finančních prostředků na asistenty do škol, protože nyní to funguje tak, že tyto prostředky sice máme, ale máme je formou programu, kdy asistent je v té samé situaci jako ředitel, kdy v podstatě má smlouvu třeba jenom na rok a neví, jestli na té škole zůstane, nebo ne, jestli ty prostředky dále budou, nebo nebudou. Naším cílem je, aby asistenti, resp. školy věděly, že budou mít finančních prostředky dlouhodobě, proto chceme udělat i změnu financování regionálního školství tak, aby škola věděla, jaké prostředky bude dlouhodobě na součinnost dostávat.
Další změna, která se také toho týká, tak je otevření přípravných tříd základních škol pro všechny děti bez rozdílu. V současné době to bylo tak, že to bylo pouze pro děti ze sociálně vyloučených lokalit, ze sociálně vyloučených skupin, dělalo to mnohde velké problémy. Problémy například, že přípravnou třídu obec chtěla otevřít, ale vzhledem k tomu, že měli jenom 3 děti, které to splňovaly, tak to otevřít nemohli, nebo to naopak bylo příliš drahé. Proto obce i ředitelé škol přivítali tuto možnost, kdy oni si mohou rozhodnout, jestli rozšíří například kapacitu v předškolním zařízení typu mateřské školy, nebo využijí prázdné kapacity v základní škole a otevřou další třídu přípravné třídy. To je další významná změna.
Na obě tyto změny, které se týkají v podstatě inkluze, reagujeme nejenom tím, že dáváme finanční prostředky, které má dávat stát, ale vytváříme i možnost pro obce, aby si mohly zažádat o finanční prostředky jak na ministerstvu školství, tak v Evropské unii. Je to ve dvou rovinách. První je fond na ministerstvu školství, který je na rozšíření kapacit mateřských a základních škol. A druhý fond, který bude spuštěn letos, a tato novela je velmi klíčová, protože je to jedna z kondicionalit, to znamená, jedna ze základních podmínek schválení této novely, abychom mohli čerpat prostředky z Evropské unie ve výši 93 miliard, a tyto prostředky jsou alokovány i v jednom z fondů, v IROPu, řádově 12 miliard korun, a ty jsou právě na rekonstrukce, rozšíření nejenom kapacit, ale i vytvoření třeba bezbariérových přístupů, protože v dnešní době je situace taková, že až 2/3 škol nemají vytvořený bezbariérový přístup.
My tu novelu nastavujeme poměrně citlivě, to znamená tak, aby ne každá škola, ale aby v dostupnosti byla škola, minimálně jedna bezbariérová, aby prostě dítě, které je na vozíčku, ale má mentálně na to, aby bylo v hlavním proudu, tak aby v dojezdné vzdálenosti mohlo navštěvovat běžný proud, vzdělávací proud, a nemuselo být ve speciální škole.
Další změna, která je poměrně zásadní, tak je jednotné zadávání závěrečných učňovských zkoušek. Ty budou fungovat tak, že prostě kominík, ať se vzdělává v kterémkoli kraji, tak bude mít jeden typ zkoušky; kuchař – jeden typ zkoušky. Neznamená to tedy tak, že by všichni měli jednu, ať je to kominík nebo kuchař, ale prostě stejný typ učebního oboru po celé republice bude mít stejnou zkoušku. Praktická samozřejmě budou tou formou dělaná na úrovni konkrétní školy.
Dnes momentálně, protože to bylo děláno jinak, jak kritizovaná maturita, bylo to děláno postupně, spíše evolučně než revolučně, tak dnes se k tomu hlásí již asi 90 procent učňovských škol, takže to neměl být problém a masivně je to vítáno.
Další bod, který už v minulosti schválil Senát, a vzhledem k pádu vlády to již dál neprošlo, to je zavedení těch státních zkoušek. Jestli si vzpomínáte, řada obchodech akademií… Z nějakého důvodu vypadl paragraf a pasáž, která se týkala státnic, psaní na klávesnici, těsnopisu, zpracování textu na počítač; využívají to především obchodní akademie nebo odborné školy, které připravují administrativní pracovníky, tak nemohli dělat v poslední době státnice na své škole. My to dáváme zpět do zákona. Je to v podstatě obdoba toho, co již Senát v minulosti schválil.
Další změnou, která stojí jistě za zmínění, tak je tzv. zákaz prodávání potravin a propagace nezdravých potravin na českých školách. Je to z toho důvodu… Někdy zkráceně se tomu říká automaty, pro klid některých z vás, nejedná se o výherní automaty, jedná se o automaty, které se zabývají produkty, jako je pití, jídlo.
My jsme si dělali průzkum, musím vám říci, že jsme z toho byli zděšeni, protože v těch automatech se z 82 procent prodávaly slazené nápoje, nechci jmenovat značky, ale typu vyloženě těch přeslazených, kde máte x kostek cukru v té jedné třetince. A argument některých ředitelů byl spíše argumentem dealerů těchto automatů, kteří říkali: No, když mi jim to nedáme tady, tak oni vlastně si za tu samou cenu koupí někde dvoulitrovku, mimo školu, a tím vlastně my jim šetříme zdraví, protože za tu samou cenu tady mají tu předraženou třetinku. Já si myslím, že škola by neměla vycházet takto vstříc. Stává se nám, že máme automaty, kde jsou například nápoje s vysokým obsahem kofeinu na první stupni základní školy. Máme dokonce v tom průzkumu, že přes 20 procent nabídky jsou smažené brambůrky a chipsy. A to má být jakoby alternativa svačiny.
Proto my chceme ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví ne jít cestou Slovenska, kde zakazovali konkrétní produkty, ale my chceme pouze omezit prodej těch produktů, kde je vysoká míra škodlivosti. A je nám jedno, jestli to bude formou automatu, jestli to bude formou bufetu nebo školního stravování, formou jídelny.
Mimochodem, když se zastavím u tohoto bodu, jedna významná nadnárodní společnost mě navštívila před projednáváním tohoto bodu v Poslanecké sněmovně. Já jsem cítil obavu, že spíše bude tlak, abychom to tam nedávali, a k mému překvapení paradoxně i tato nadnárodní společnost to podporuje a říká: Že oni se vůbec nezaměřují na děti pod 15 let a že jejich cílem je naopak, aby produkty, které se prodávaly např. na základní škole, tak aby byly vyvážené výživově, aby splňovaly tyto parametry. A že oni tento sortiment mají. Takže to k tomu jenom na okraj.
Co se týká věci, která byla z toho vypuštěna v Poslanecké sněmovně, to je registr pedagogických pracovníků. Já to jenom zmíním, protože bych chtěl, aby tento registr byl součástí novely zákona o pedagogických pracovnících při zavádění kariérního řádu, protože to považuji za nezbytné. Vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně jeden z poslanců ten den začal říkat, že to stojí 100 milionů korun, a ono to v žádném případě tolik prostředků nestojí, je to 2 miliony, ale to už je spíš věc vedlejší. Naším cílem je snížit administrativu na školách, proto chceme ten registr zavádět.
Tím se dostávám ke stanovisku i legislativy. My jsme to projednávali široce na školském výboru. Je tam několik pasáží, které stojí za to pročistit. My jsme na školském výboru nabídli vzhledem k tomu, že již běží další novela, která má jiné body, tak že v rámci této novely bychom v rámci legislativní čistoty pročistili ty body, které pročistit lze, že to nemá žádný dopad na implementaci tohoto zákona. A konkrétně u 2 věcí… My tam čekáme na jeden zákon, který putuje za námi, je z dílny ministerstva zdravotnictví. Pokud by sem nedoputoval čistě teoreticky, tak ta naše následná novela vyndá tu pasáž, která v podstatě reaguje na ten nový zákon.
Co se týká toho registru, tak jsem to již zmiňoval, ta část, která tam v podstatě zůstala jako odkazem na registr a v podstatě v tuto chvíli tam nemá opodstatnění, tak jestli by takto slovutný Senát dovolil, tak bychom to pročistili tou druhou následnou novelou z toho důvodu, abychom nezdržovali tu kondicionalitu, která tady je u těch jiných klíčových bodů, abychom mohli vyjít i vstříc ředitelům škol u těch bodů, které jdou vyloženě do praxe.
