jsme tady v lehoulince nesnadné situaci, protože Senát vrátil návrh zákona, který byl mimořádně složitý a i jeho projednání ve Sněmovně bylo mimořádně složité. Desky, co vidíte u mě na stole (v lavici), to je právě jenom sněmovní tisk 138, ani jsem je sem pro jistotu nebral, abych vás příliš nestrašil, co všechno před námi stojí.

Nicméně Senát vrátil kromě některých technických změn, které, bych řekl, jsou nepodstatného charakteru, se dvěma zásadními změnami. K oběma bych se chtěl vyjádřit.

První změna se týká úplného vynětí pokut pro územní samosprávu. Dobře víte, že jsem tady opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny i od tohoto pultíku říkal, že s tím zásadně nesouhlasím, že si myslím, že pokud nejsme schopni snížit pokuty pro soukromé subjekty, pokládám za nespravedlivé, aby veřejné subjekty a samosprávy a jimi zřizované organizace pod pokutami nebyly. Současně je třeba říci, že znění, které nakonec nějakými složitými hlasováními přijala Poslanecká sněmovna, je možná nejdivnější, které se dalo vymyslet. Pokuty jenom omezené a jenom pro omezený okruh subjektů obcí prvého a druhého stupně a jimi zřizované organizace bez ohledu na to, jak je organizace veliká, jaký má rozsah. Může to být naprosto nespravedlivé.

Pokud bychom se přiklonili k senátní verzi, a pan ministr se k ní přiklonil a chápu, že tlak veřejné správy, všichni jsme to zažívali i v tomto sále, jak se opakovaně běhalo - vyjměte všechno, je poměrně velký, tak si myslím, že by to muselo být na nějakou přechodnou dobu, že bychom museli říct: dobře, necháme pro veřejnou správu nějaké zabíhací období a pak se musíme vrátit k jednotným pokutám pro všechny subjekty veřejné správy bez ohledu na to, jestli jsou menší nebo větší, protože se upřímně přiznám, že rozdělení, které nakonec zvítězilo v Poslanecké sněmovně, že se řekne - menší, mají jenom omezené pokuty, větší - mají neomezené pokuty, se mi zdá velmi zvláštní.

Druhá věc, kterou nám Senát vrací, další jsou opravdu spíše technického charakteru, je ono vynětí informačního příkazu, které se dostalo do usnesení této Sněmovny až hlasováním na plénu Poslanecké sněmovny, předtím nikdy žádný z výborů návrh zákona nedoporučil, ústavněprávní výbor k němu nezaujal stanovisko v závěrečném hlasování, nedal ani doporučení, ani nedoporučení. Na jednu stranu souhlasíme, myslím že většina z nás, s myšlenkou, že by bylo rozumné, aby něco jako informační příkaz existovalo. Na druhé straně i po dlouhých diskusích s Ministerstvem vnitra se nám zdálo dosti nevhodné a neúnosné tak zásadní průlom do veřejné správy a jejího fungování formulovat pozměňovacím návrhem, který zazní na půdě Poslanecké sněmovny a je schvalován ve třetím čtení, aniž bychom úplně tušili, jaké jsou nebo nejsou jeho dopady.

Tohle jsou důvody, proč se zřejmě velká většina našeho klubu přikloní k tomu, abychom podpořili senátní verzi. Přiznám se, že ze svých zásadních důvodů výhrad proti omezení pokut pro veřejné subjekty pro ni hlasovat nemohu, protože i když by to bylo vynětí jenom na rok, tak se mi zdá, že to správné není. Ale Senát nám v tomto směru nedává jinou možnost než hlasovat buď pro svoji verzi s úplným vynětím, kde mě mrzí, že tam nedali alespoň nějaké omezené pokuty, a nebo pro verzi Poslanecké sněmovny, o těchto problémech jsem mluvil. Tolik za mě jako zpravodaje.

Děkuji za pozornost.