Zejména poslanci TOP 09 (ale nejen oni) chtějí tuto novelu potopit s tím, že není potřebná. Podle nich nahrává jen velkým potravinářům a distributorům a nepouští do řetězců malé zemědělce a farmáře. To ale novela vůbec neřeší a řešit nemá. To má řešit trh, nikoli nařízení politiků. My můžeme pouze upravovat vztahy mezi řetězcem a dodavatelem, ať je to kdokoli. Dnešní vztah totiž funguje na bázi: zlevni zboží na polovinu, jinak v našem řetězci nemáš šanci.
Otázka je, jestli pravicová strana, za kterou se TOP 09 vydává, myslí své výtky zákonu vážně, nebo jí naopak vyhovuje současný stav, tedy že si řetězce dál budou moct s dodavateli hrát tak jako doposud. Řetězce (stejně jako poslanci TOP 09 a další řetězci zlobovaní kolegové) samozřejmě tlačí na to, aby novela neprošla. Současný zákon, který určuje vztah mezi řetězci a dodavateli, je totiž netransparentní, nesrozumitelný a řetězec nelze za nekalé jednání v podstatě postihnout. Úřadu na ochranu hospodářské soutěže se to za šest let podařilo dvakrát, přitom těch případů je známo mnohem víc.
Už před projednáváním novely jsem psala, že přes obchodní řetězce se realizuje celkem 81 % maloobchodního obratu. Dodavatelé jsou tedy rádi, když je řetězce do svých obchodů vůbec pustí. Jenže řetězce si mohou absolutně diktovat podmínky, stává se, že zboží, které stojí sto korun, dodavatel do řetězce prodá jen o něco málo více než za padesát. Řetězec (ne každý, jsou i světlé výjimky) navíc zdržuje platby a diktuje si nesmyslné podmínky a poplatky. Tento vztah v tomto případě "významné tržní síly řetězce" se snažíme v novele narovnat. Není ale možné, abychom řetězcům nadiktovali, co mají prodávat a od koho mají odebírat zboží. To je jiná disciplína, kterou rádi přenecháme TOP 09 a dalším, kteří naoko bojují proti řetězcům, ale ve skutečnosti jim odkládáním novely pomáhají.
Pomáhají řetězcům, ale rozhodně nepomáhají spotřebitelům, kteří na významnou tržní sílu doplácejí také. Pokud řetězce tlačí na dodavatele tak, že je nutí jít v některých případech až na polovinu ceny, pak dodavateli nezbývá než snížit kvalitu výrobku. Spotřebitel si pak za marži řetězce, tedy za vyšší cenu, koupí nekvalitní výrobek. Malému farmáři či pěstiteli by se do tohoto systému v žádném případě nevyplatilo přijít.
Kdyby přišel pěstitel ředkvičky, který chce za její svazek aspoň deset korun, a uvidí, že ho řetězce stáhnou na 5,90, nepůjde raději prodat tu ředkvičku na trh? Půjde a bude rozhodně úspěšnější. V řetězcích totiž chybí onen "krok jedna", který nechtějí někteří poslanci pochopit. Jasné a transparentní podmínky pro dodavatele, ať je tím dodavatelem kdokoli. Pokud budou tyto podmínky jasné, pak jenom trh ukáže, zda si lidé chtějí raději kupovat dražší mrkev z biofarmy, nebo levnou z velkopěstírny. Bez narovnání podmínek mezi dodavatelem a řetězcem to ale nikdy nezjistíme.
Margita Balaštíková, poslankyně ANO, členka zemědělského výboru
