Já, abych vás nezdržovala, podávám tři pozměňovací návrhy, ale k některým se vyjádřím velmi krátce, protože se k nim budou vyjadřovat mí spolupředkladatelé, a jedním z nich je i právě pozměňovací návrh, který upravuje rozdělení fondu u AOSek, kde v podstatě byla tvořena rezerva, aby došlo v případě jakýchkoliv problémů k úhradě samozřejmě především obcím se sběrem odpadů a odpadovým firmám, v případě ukončení jejich činností. A druhou takovou důležitou částí bylo, aby se vyrovnávaly s náhlým výpadkem příjmů nebo nárůstem nákladů v důsledku výkyvů trhu, což třeba byl covid. V dnešní době ale samozřejmě se tak zvedly náklady na obalovou techniku, na sběr odpadů, že se nám to promítá do cen všech výrobků. Mně jde samozřejmě především o výrobky potravinářské, ale všichni, kdo uvádějí obal na trh, platí zvýšené náklady. A jediná cesta k tomu, abychom zbytečně firmám a pak i občanům neprodražovali tuto komoditu, je snížit ten rezervní fond z 50 procent na 25 procent celkových nákladů AOSky, a já z tohoto důvodu podávám se svými kolegy ten pozměňovací návrh. To je jediný důvod, který k tomu máme, aby se zbytečně nezvedaly náklady na sběr, třídění a samozřejmě i prodej těch obalů, které se pak promítají do ceny všech výrobků. Jde mně především tedy i o potravinářské výrobky, protože dnes vlastně ten obal už tvoří velice významnou část ceny. Když si vezmeme takový jogurt nebo zakysaný nějaký výrobek, tak tam už prostě opravdu ten obal tvoří podstatnou část ceny a je to třeba jedna třetina hodnoty toho výrobku.
Pak bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který řeší zvyšování daně na pozemky. Co mě k tomu vede? Já jsem včera už tady ve faktických samozřejmě vystupovala, že naši zemědělci v té společné zemědělské politice jsou jakýmsi způsobem perzekvováni a já jsem se vyjadřovala k panu ministrovi financí, že chápu, že z pohledu Ministerstva financí je to marginální částka, o kterou zvedá zase nákladovost zemědělství. Ale pokud já se podívám na zemědělství jako celek, tak samozřejmě tam nedostávají plnou výši dotací, jako je to v jiných zemích. Teď ještě tedy škrtáme dotace. Máme daleko vyšší nákladovost než v okolních zemích, ať už se to týká energií, nebo se to týká ceny hnojiv. Jenom pro vaši informaci bych chtěla říct, že opravdu ty náklady se zvýšily o 52 procent, meziroční nárůst na elektřinu byl o 60 procent. Ale prosím vás, cena potravin se zvedla pouze o 37 procent. Takže když si uvědomíme, že ty náklady pořád nesou zemědělské a potravinářské firmy na svých bedrech, chápu, že je jednoduché potom říci, že zemědělství má zvýšené příjmy a že za ten rok 2022 je tam zvýšený příjem.
Ale chtěla bych říct jednu věc. Uváděný zisk zemědělců za loňský rok je 20 miliard. Je to nárůst oproti roku 2021, ale řekněme si, že v té době byl covid. Způsobila to taky cena obilovin. Ale řeknu druhou věc, a to je obrat celého zemědělského rezortu, a to je 500 miliard. Jestliže si podělíme tahleta dvě čísla, tak se dostaneme k tomu, že na 100 korun výkonu mám 4 koruny zisku. Zemědělství jede za 4 %. Nevím tedy, který obor má tak nízký zisk. A ještě prosím v tom obratu 500 miliard a v tom zisku mám vodní a lesní hospodářství. Takže kdybych ještě vyškrtla tady tyto dvě části, tak se v zemědělství dostanu na výkonnost 2,26 % a v potravinařině na 3,15 průměru. Je to samozřejmě firma od firmy. A je to, prosím vás, i u těch velkých firem. Byla perzekvována Madeta, že má obrat 7,7 - vyšší obrat, že dostala nějakou dotaci. Prosím vás, když jsem to ale zase úplně stejně propočítala, tak jsme se dostali na částku mám pocit nějakých 3,46 - Madeta. To si nemyslím, že je obrovský zisk.
A jestli tedy hledáme peníze v úsporném balíčku, tak proč se neobrátíme víc na energetické firmy, kde jsou, prosím vás, nárůsty o 60 %? A jejich zisk neklesá pod výkonnost 50 %. Jestliže to bereme těm, kteří živí národ, starají se o krajinu, dělají vlastně... vesměs jsou to firmy, které prosím daní v České republice, zaměstnávají lidi, odvádí tu zdravotní, sociální, tak se domnívám, že za tento rabat si spíš zaslouží úctu.
A jenom pro vaši informaci, udělala jsem si takový manuál, abych viděla, jak je to v okolních zemích, a porovnám to s Polskem, kdy si řekneme, že vstupovali taky později do EU, nepatří k zemím staré patnáctky a mohli bychom se k nim jakoby trošku tím politickým zřízením a vstupem přiblížit. Když se podíváme, a teď se bavím o ceně půdy, o nájmu a o tom, co vlastně platí český zemědělec vůči polskému, tak čeští zemědělci platí za půdu 40krát více než polští konkurenti. Pokud zvýšíme daň z půdy, a to je jedno, jestli o půl procenta nebo o cokoliv, znovu jenom vytváříme tlak na zdražování cen potravin, protože oni samozřejmě tento zvýšený náklad promítnou do ceny potravin. A v souhrnném ekonomickém účtu je váha pachtovného v Polsku v poměru k podnikatelskému důchodu aktuálně něco přes 1 % a u nás v Česku 40,9 %. To je tedy docela katastrofa.
Když se podíváme na cenu orné půdy, ona samozřejmě začala v covidu růst, protože kdo chce nakupovat? My tady v České republice nemáme zákon, který by zakazoval prodej půdy cizincům, takže u nás začala prosím ta půda růst, v přepočtu mezi lety 2012 až 2021 tak narostla o 224,5 %. V Polsku nemůže cizinec kupovat půdu, pouze může zakupovat akciové společnosti, které pak ve vlastnictví v těch akciích mají promítnutou tu půdu. A tam to za tu dobu narostlo o 79,9 %. Takže nominálně třikrát slabším tempem než u nás. A já toto všechno musím samozřejmě do toho zemědělství promítnout.
Pořád se bavíme o cenách potravin, co se tady vlastně děje. Pokud ale budeme pořád i drobnými kroky zvedat poplatky, brát třeba dotace těm firmám - jenom zhoršujeme pozici zemědělců. A nebavme se proto o tom, kolik to zemědělství vydělalo. To bychom museli skutečně... a já jsem to nabízela, mám už z ÚZEI tu sestavu, abychom se dívali na procento dotací vůči obratu, jak si stojí malé, střední, velké podniky. Protože když se samozřejmě řekne, že některý podnik dostal - nevím, teď přestřelím - 300 milionů dotaci, pro spoustu lidí jsou to velké peníze. Ale když se podívám, jaký ta firma má obrat, kolik zaměstnává lidí, kolik zaplatila na daních, které skončily ve státní pokladně, kolik zaplatila na zdravotním, sociálním - a to jsou přece peníze, ze kterých žije tento stát, žijeme z toho všichni, máme z toho zdarma zdravotnictví, zdarma školství - tak to musí být pro mě jako ekonoma vodítkem k tomu, co udělám. Anebo se budu zabývat tím, že nezdaním firmy, které se i rozhodly danit v úplně jiných sekcích?
A zrovna tedy jsou tu energetici, kteří řekli, pokud bude platit windfall tax, odvedou svoje firmy do daňových rájů. Takže na to by se mělo Ministerstvo financí zaměřit, rozhodně ne na zemědělce a rozhodně ne na úspěšné firmy. A teď nechci říct, že jenom velké firmy jsou úspěšné. I malé a střední firmy ve zpracovatelském průmyslu, anebo malí zemědělci jsou úspěšní. Ale my se musíme dívat na ty, kteří skutečně platí daně. A když někdo zaměstnává třeba 10 000 lidí a někdo 10, samozřejmě ten jeho odvod je jiný. Ale my se musíme opravdu zabývat tím, jak naplníme státní pokladnu a nezhoršíme podnikatelské prostředí. Teď mluvím o zemědělství. Ale prosím vás, toto stejné je poplatné i pro strojírenství, protože jestliže se takto nebudeme nad tím zamýšlet a budeme hledat jenom úspory, tak se dostaneme k tomu, že příští rok to bude zhoršené. Firmy prostě nebudou investovat, nebudou mít tady tu vizi, že se tady něco zlepší. A některé odejdou - ty, co na to mají finance.
Vy jste si udělali, já jsem to včera nazvala honem na čarodějnice, ty dotace v zemědělství. Ale my je přece dáváme i ČEZu, dáváme je Škodovce, berou taky dotace. Já neříkám, že je to špatně. Jestliže to berou velké společnosti v Německu, musí to brát i velké společnosti v Česku. A vy jenom musíte určit, jak ty dotace rozdělíme. Jestli se díváme, že někdo investuje třeba do nějaké vybavenosti své firmy miliardu a dostane k tomu 300 milionů - ano, ale já to pak nemohu porovnávat s tím malým, já se pořád musím dívat na přínos té firmy do státní pokladny. To by mělo být to, co určí, jak se všechno bude rozdělovat, jak se na to budeme dívat a kam budeme sahat. Takže jestliže chceme úspory, tak se prosím nehojme na zemědělcích a nedělejme to přes takové záležitosti, jako je pak i zvyšování nájemného přes Státní pozemkový úřad. Víte, co se stane? Všichni vlastníci půdy pak zemědělcům zdraží to nájemné, protože budou chtít vyrovnat této organizaci. A my jenom zhoršujeme tu pozici.
Jestliže jsem řekla, že v Polsku je to vlastně 40krát méně než u nás, tak bychom si měli říct, že něco je špatně. Protože náš zemědělec nebo zpracovatel - dneska si myslím i strojírenská firma, protože už i Hospodářská komora poukazuje na to, že hospodářství klesá, snížila se nám poptávka. Když jsem se dívala na poslední hodnocení ekonomů, tak požadavek po českých výrobcích klesl o 14,7 %. A měli bychom se zabývat, co to způsobuje. Samozřejmě, že to způsobují zvýšené náklady, které máme. A musím se k tomu vrátit, jsou to ty energie, protože ty nejvíce prodražují všechno tady toto. PHM taky samozřejmě má na to vliv.
Máme tam další věc v balíčku, kterou vy chcete jakýmsi způsobem tu zelenou naftu osekat. Prosím, to jsou zase věci, které nám ty potraviny prodraží. Jestliže pan ministr Výborný, který bohužel není přítomen, bude jednat s řetězci a bude pořád prostě dělat kontroly a snažit se dokázat neprokazatelné, protože nemá takovou oporu v zákonech, pakliže by to myslel vážně, tak by musel měnit více zákonů, aby se dostal k těm výsledkům, jaké potřebuje k prokázání nekalých obchodních praktik, které opravdu praktikovány jsou řetězci v České republice, tak to je věc, kdy já se jenom nad tím musím pousmát, protože to další rok snažení, který nedokáže vůbec nic. Samozřejmě, že v kompetenci ministra není možnost určovat ceny potravin, ale zcela určitě v jeho kompetenci je vyvolávat ve spolupráci s jinými ministerstvy takový tlak, aby se třeba tady ty řetězce chovaly minimálně tak jako ve své zemi a nebraly nás za Klondike. A když někdo řekne, pan Prouza řekl, že tady mají zvýšené náklady - ano, možná, že mají, protože jich je tady hodně, je tady hustota supermarketů vyšší než v Německu. Kde je koupěschopnost našich občanů? Určitě není tak vysoká jako v Německu. Ale proč tu jsou? Oni tu jsou, protože tu pořád vydělávají peníze. Nikdo mi přece nebude tvrdit, že jsou tady a nosí z Německa, třeba majitel německého Kauflandu a Lidlu, že nám do Česka posílá peníze.
On pořád od nás ty peníze dostává. Vytahuje je přes služby, které poskytuje matka svým dceřinkám, které jsou v České republice. Ano, oni tu odvádí daně, ano, oni tu platí, zdravotní, sociální, ale já se ptám, jaké by ty daně byly, kdyby opravdu nemohly těmito službami vyvádět část svých zisků. A když se jenom podívám, kolik investovali do reklamy - dát do reklamy pět miliard, prosím vás, to je celý náš národní rozpočet pro zemědělství! Asi to nebyly jejich poslední peníze.
Takže byla bych ráda, aby pan ministr Výborný více za ten rezort bojoval, tak jak jsem ho včera vyzývala, když jsem chtěla dát na program bod tady k tomuto stavu v zemědělství, a aby si uvědomil, že hledá peníze tam, kde opravdu ty velké peníze nejsou. Škrtá je tam, kde něco málo získá, ale mnohem více ztratí, protože se všechno promítne do ceny potravin. Zaplatí to naši občané, zaplatí to naši podnikatelé, naše firmy. Něco málo přibude do té pokladny, ale já se musím jako ekonom dívat, co bude příští rok, co bude ten další, budou ti lidé tady pořád ještě podnikat. A jestliže si říkáme dneska, a pan Kučera, předseda zemědělského výboru, určitě bude dávat pozor, že naši zemědělci mají na plochu 50 % toho, co němečtí zemědělci. Když vjede traktor na pole a začíná připravovat půdu k osevu, tak prosím vás, on už je 50 % v minusu oproti tomu Němcovi. Takže na konci ten pytel české pšenice musí být už jenom zákonitě o 50 % dražší. A jestliže není, tak já se ptám, jak je to možné? U nás samozřejmě nemáme ty mzdy, nemáme takové zisky a měli bychom na to ale myslet, protože já chápu, že dneska si můžeme říct, že co tu není, si dovezeme. Já se ptám, jestli je to to správné, protože my přece potřebujeme naplnit státní pokladnu, my potřebujeme dostat peníze od našich firem přes daň z příjmu právnických a fyzických osob, potřebujeme zaměstnávat naše lidi, protože když bude armáda lidí na Úřadu práce, tak to bude platit ten stát. A já se musím zeptat: a kde na to ten stát vezme, když ztěžujeme podnikatelské prostředí, zemědělské zvlášť, protože tady mají naši zemědělci obrovský handicap vůči ostatním zemím. A já si myslím, že kolegové, kteří jsou tu delší dobu a dělají do toho zemědělství, tak to zcela určitě vědí. A já budu moc ráda, přestože asi to pětikoaliční rozhodnutí je, že nebudete hlasovat pro tyto typy pozměňovacích návrhů, abyste přece jenom zvážili, že poškozujeme něco, co tu je staletí, děláme to dobře a jenom proto, že hledáme bezhlavě úspory, tak přece nebudeme dělat to, že budeme poškozovat ty, za které tady máme bojovat. Jsou to marginálie do státního rozpočtu, ale nejsou to marginálie do tohoto podnikatelského prostředí.
Takže já vám prosím děkuji za pozornost a budu ráda, když zvážíte a budete pro všechny ty tři pozměňovací návrhy hlasovat, byť je nemáte ve svém konsolidačním balíčku. Vy chcete ty věci zpřísňovat? Já jenom říkám, mysleme na léta budoucí, mysleme na to, co chceme dosáhnout, a skutečně když si spočítáte, co vám tyhle tři věci přinesou do státního rozpočtu, z toho pohledu schodku je to marginálie, ale pro tento rezort to může být devastační. Já vám děkuji za pozornost i panu předsedovi zemědělského výboru.
