Co se týče tady toho případu Hany Lipovské, tady obstruujete, když to jde, obstruujete, obstruujete, nedovolíte Radu České televize. Všichni se na tom podílíte. Všichni, protože všichni v té televizi chcete být. Všichni chcete mít ty svoje obličeje v té televizi. Veřejnoprávní, to určitě. Takže jste pokrytci. Tady se obstruovalo, když se řešily církevní restituce, tak to bylo týden. To byly obstrukce. A zase jste ukázali, jací jste. Tady celý týden nikoho nezajímalo, jestli tu někdo mluví den, dva, tři. Ale objeví se tehhle bod a zase jste nám omezili řeč, zase jste nám nasadili náhubky. To o něčem svědčí.
Takže orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize. Rada České televize a její činnost je proto zákonem určena jako průsečík občanské společnosti a vůle lidu. Je volena Poslaneckou sněmovnou a jejím úkolem je zastupovat veřejnost a naplňovat zákon o České televizi. Rada České televize tedy nehájí zájmy ani České televize ani jejích zaměstnanců včetně generálního ředitele a managementu, ani tvůrců.
Podle zákona o České televizi do působnosti Rady České televize náleží kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize, schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek, závazků a účetní uzávěrku České televize. Jak uvádí Nejvyšší kontrolní úřad, jediný, kdo může kontrolovat hospodaření České televize s jejím vlastním majetkem, je Rada České televize. Nejvyšší kontrolní úřad může kontrolovat pouze hospodaření s televizními poplatky, a to buď z vlastního rozhodnutí, nebo pokud o to požádá Poslanecká sněmovna či některý z jejích orgánů. Sama Rada České televize o kontrolu NKÚ požádat nemůže.
Pokud by Rada České televize ale kontrolu podle zákona o České televizi nevykonávala, může být Poslaneckou sněmovnou odvolána. Je to logické. Česká televize hospodaří s téměř 6 mld. korun z peněz koncesionářů. Další 1,1 (?) mld. korun nepocházejí z televizních poplatků, což odpovídá objemu řady kapitol státního rozpočtu. Nejedná se o finanční prostředky managementu, zaměstnanců, tvůrců, ale o peníze občanů.
Ačkoliv je působnost a odpovědnost Rady České televize v oblasti hospodaření velmi rozsáhlá, zákonodárce zřejmě podle principu bona fides předpokládal součinnost managementu s Radou České televize. Nevybavil totiž Radu přesně vymezenými nástroji a pravomocemi, které by jí umožnily přístup k informacím o hospodaření v okamžiku, kdy management spolupracovat nechce a uchýlí se k obstrukcím s odvoláním na doslovnou dikci zákona. Příkladem je odmítnutí žádostí členů Rady České televize o poskytnutí závěru zprávy interního auditu ve věci správy a evidence nemovitostí. Ty podle informací generálního ředitele odhalily nevyjasněné majetkové vztahy u některých nemovitostí v používání České televize. V souvislosti s tím Rada žádala o poskytnutí celé zprávy, aby mohla zodpovědně zkontrolovat, zda management České televize přistupuje k nemovitostem s péčí řádného hospodáře, a to ve všech aspektech, jak finančních, tak právních. Tento požadavek byl reakcí některých členů Rady České televize na nutnost rychlého odkupu pozemků, na nichž se nachází budova studia České televize v Ostravě za cenu výrazně převyšující znalecký odhad. O problému s pozemky se v České televizi vědělo minimálně deset let, ale nebyl řešen. Generální ředitel však bez ohledu na předběžnou opatrnost odmítal se závěry zprávy Radu České televize seznámit jinak než na základě usnesení, a to ještě jen prostřednictvím dozorčí komise. Až do začátku letošního roku se Rada České televize musela spoléhat výlučně na zprávu o hospodaření České televize, rozpočet České televize a dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize. Vznikla tedy paradoxní situace, kdy zákon Radě České televize ukládá povinnost kontrolovat hospodaření, ale zároveň jí s výjimkou zřízení dozorčí komise nedává přístup do interních účetních dokladů.
V rámci schvalování rozpočtu na rok 2021 proto Rada České televize přijala usnesení, kterým uložila dozorčí komisi, aby požadovala po generálním řediteli České televize zasílání pravidelného měsíčního reportingu o hospodaření České televize a současně, aby dozorčí komise jednou měsíčně předkládala předmětného měsíčního reportingu kontrolní závěry. Tento nástroj má už ostatně delší dobu k dispozici Rada Českého rozhlasu prostřednictvím své dozorčí komise. Reporting dozorčí komise by Radě měl poskytnout informace o finanční kondici České televize. V současnosti ovšem nemá Rada k dispozici delší časové řady tak, aby mohla první útržkovitá data srovnávat s minulým vývojem a zasazovat je do kontextu. Tento nástroj bude možné plně využívat zejména v příštích letech. Prozatím tak má Rada možnost průběžně sledovat výdaje České televize především na základě veřejných registrů. Bohužel smlouvy zveřejňované v registru smluv vzhledem k míře začernění dávají více otázek než odpovědí. Neumožňují sledovat vývoj cash-flow v kontextu, přitom finanční prostředky České televize klesly za posledních 10 let o 79 %. Vývoj pohledávek a závazků a už vůbec ne účelnost využívání finančních prostředků. A tak nakonec zůstává Radě k věření výrok auditora, který byl podle schvalované výroční zprávy o hospodaření vydán bez výhrad. V této zprávě je uvedeno, že účetní uzávěrka za rok 2019 byla ověřena nezávislou auditorskou společností Ernst & Young Audit s. r. o. A zde je problém, o kterém ČT ví, ale neinformuje Radu ČT navzdory opakovaným výzvám o jeho řešení. Problémem je vážná pochybnost o nezávislosti auditora. Výraz nezávislost je definován v § 14 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb. o auditorech. Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud zaprvé existuje jakýkoli finanční nebo obchodní vztah nebo jiný smluvní vztah včetně poskytování neauditorských služeb mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou.
Za b) by při provádění povinného auditu a účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb nebo by při provádění povinného auditu účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu. Účetní uzávěrku České televize ověřuje počínaje výroční zprávou o hospodaření České televize v roce 2012 společnost Ernst & Young Audit, s. r. o. Zprávu nezávislého auditora podepisuje každý rok osobně vedoucí partnerka EY v České republice paní Magdaléna Souček. Paní Magdaléna Souček je jednatelkou ve společnosti Ernst & Young Audit s. r. o., která ČT audituje a zároveň společnosti Ernst & Young s. r. o., která uzavřela 24. února 2020 s Českou televizí smlouvu o spolupráci při výrobě pořadu. Tato smlouva je významně začerněna, nicméně lze z ní odhadnout, že se jedná o kontrakt na výrobu pořadu slavnostního galavečera předávání ceny Ernst & Young podnikatel roku. Na začátku galavečera přivítala hosty Magdaléna Souček. V jeho průběhu předával cenu České televize za podnikatelský přínos kultuře a umění generální ředitel České televize Petr Dvořák, který v porotě ceny České televize také zasedal. Česká televize je nejen čtyři roky patronem ceny, ale také zároveň hlavním mediálním partnerem soutěže. Generální ředitel České televize (Rozhlíží se po sále.) Nesedí tu nikdo, ani ministr, ani zpravodaj.
