předseda ČMOS PŠ

Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás jako dlouholetý člen a bývalý předseda základní organizace ZŠ a MŠ Litvínov - Janov, a to ve věci reakce na článek ze dne 7. 2. 2014 Ministr Chládek: O učitelích ať rozhodují ředitelé škol (http://www.skolskeodbory.cz/info.php?id_info=2014000045&event_akce=info_detail)

Rok 2014 je v oblasti školství „noční můrou“ nejen pro cca 11 - 13 tisíc pedagogických zaměstnanců (nekvalifikovaných), ale také pro většinu ředitelů, kteří jsou nuceni k ne příliš šťastnému a uvážlivému kroku - k propouštění pedagogů s několikaletou praxí.

Nehodlám se v tomto dopise zabývat novelou zákona o pedagogických pracovnících, která byla publikována ve Sbírce zákonů zákon č. 422/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon posunuje termín pro zahájení studia nekvalifikovaných pedagogických pracovníků oproti stávající právní úpravě o dalších pět let, tedy do konce roku 2014. Pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, tak mohou i nadále vykonávat přímou pedagogickou činnost ve školách a školských zařízeních s tím, že do 31. prosince 2014 musejí zahájit studium, kterým odbornou kvalifikaci získají. Novela zákona o pedagogických pracovnících nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Velmi mě zarazilo Vaše vyjádření na adresu pedagogických pracovníků, kteří nesplňují požadovanou kvalifikaci a do konce roku jim tak hrozí propuštění z pracovního poměru, kde jako argument uvádíte: „…zuby si také nenecháme trhat od právníků a transplantace nedělají lékaři bez atestace.“ V žádném případě nechci ze své pozice podhodnocovat oblast školství, ale srovnávat zdravotnictví, odvětví, kde se jedná o záchranu lidského života, mi nepřijde úměrně srovnatelné. Domnívám se, že ve školství pracuje mnoho zaměstnanců, kteří jsou odborně vybaveni v různých odvětvích se zaměřením např. na IT a výpočetní techniku, lidé, kteří mají dostatečné jazykové znalosti aj., ale zároveň lidé, kteří bohužel nemají vzdělání v příslušném pedagogickém směru. Na druhou stranu se ptám Vás jako odborového šéfa, co jste Vy ze své pozice a potažmo odborová centrála udělali proto, aby fakulty otevřely více studijních programů a bylo tak umožněno zaměstnancům doplnit si požadované vzdělání v kombinované formě. Osobně znám několik pedagogů, kteří se hlásili na vysoké škole, ale bohužel z kapacitních důvodů nebyli přijati. V této fázi možná odbory zaspaly.  A i díky tomu zřejmě spousta kantorů studuje mimo oblast školství.

Od Českomoravského odborového svazu bych spíše očekával, že vyvinou větší tlak na vysoké školy, aby se otevřelo více studijních (variabilních) programů, které by umožňovaly dlouholetým pedagogickým zaměstnancům doplnit si požadované vzdělání, a to především v kombinované formě. Jen těžko by si všichni nekvalifikovaní pedagogové stihli dokončit pedagogické vzdělání v takto nastavených podmínkách. Je to jednoduchá matematika. Jestliže mluvíme přibližně o 11 – 13 tisících zaměstnanců, a vezmeme-li v potaz nabízené studijní obory v porovnání s počtem přijatých uchazečů na daný obor, např. 160 přijatých, pak je někde slabina… A tento problém by se měl řešit primárně.

Namísto toho, se spousta lidi zadlužuje kvůli studiu na soukromých fakultách, a to v částkách převyšujících hranici čtvrt milionu korun. Ale ne všichni pracovníci z oblasti školství jsou takto finančně vybaveni. Nemuselo by to takhle dopadnout, kdyby bylo více studijních oborů v kombinované formě na státních vysokých školách. 

Vážený pane předsedo, neumím si představit, jaký chaos vyvolá druhá polovina školního roku. Jedná se o několik tisíc zaměstnanců a mnohdy jde o lidi s více než dvacetiletou praxí, či lidí těsně před hranicí odchodu do starobního důchodu. Jsou místa, jako např. horské oblasti, kde požadované vzdělání nemá 30 – 40 %zaměstnanců. Jsou školy, které se nacházejí ve vyloučených lokalitách, kam se kvalifikovaní nehrnou. Tyto všechny postřehy je nutné zvážit.

Je to snad poprvé, co jsem zaznamenal takový výrok ze strany odborové organizace. Odbory by měli své členy motivovat a udržet si jejich členství. Obávám se ale, že tomu tak není. Po přečtení shora uvedeného článku jsem měl možnost na toto téma hovořit s několika členy jiných základních organizací, kde většinu základny tvoří právě tzv. nekvalifikovaní, a to ve smyslu, že za takové situace zvažují, že ukončí své členství.

Samozřejmě i já bych chtěl, aby v oboru byli schopní a kvalifikovaní lidé, a to nejen ve školství. Ale dle mého názoru je člověk, který ve školství pracuje 10 a více let s dostatečným množstvím akreditovaných kurzů a školení schopný vykrýt vzdělanostní nároky. Přimlouval bych se dokonce za to, aby se na v případě takovýchto pedagogů šlo cestou jakési „učitelské atestace“, která by dokázala objektivně vyhodnotit, zda ten či onen pedagog splňuje vzdělanostní a výchovné nároky na daném stupni vývoje společnosti. A myslím, že by to nepředstavovalo ani tak výrazné finanční nároky.

Jako člen odborové organizace se nemohu pro tentokrát ztotožnit s Vaším vyjádřením. Zároveň se na Vás obracím, aby se vyvolala diskuse s vysokými školami a dalšími zainteresovanými, jejímž výsledkem by bylo více studijních programů např. v dálkové formě a mnou uváděném návrhu o „učitelské atestaci“, a to nejen na zaměření Učitelství pro 1. st., ale i další obory.

S pozdravem

Marian Dancso, člen ZO ČMOS v Litvínově-Janově

Kontakt: Marian Dancso / zastupitel města Lom – OMMO

Marian.dancso@seznam.cz