Finský boj proti pirátství: Varovné dopisy bez sankcí

Martin Brož

Svobodný Internet potřebuje každý

Piráti
mimo zastupitelskou funkci

Finský boj proti pirátství: Varovné dopisy bez sankcí

Finská vláda ve snaze vyhovět lobbistům copyrightového průmyslu zvolila šalamounské řešení, které se ovšem nezamlouvá ani finské Pirátské straně, ani místním anti-pirátům.

Server Torrentfreak informuje o snaze finské exekutivy vyrovnat se kulantně s problémem internetového pirátství. Na vládu tlačí zástupci firem obchodujícími s autorskými právy.

Podobně jako v Británii a Francii hodlají Finové podezřelé sdíleče varovat písemným upozorněním. Rozdíl je v tom, že u varování zůstane. Odstřihávání od internetu či jiné sankce nejsou v plánu.

Z toho nejsou nadšeni místní anti-piráti, podle kterých je takový model neúčinný.

Předseda finské Pirátské strany Pasi Palmulehto kritizuje úpravu z jiných důvodů. „Celý tento návrh výstražného dopisu je jasnou ukázkou toho, jak moc je naše vláda na vodítku autorských organizací,“ řekl Pasi Palmulehto pro TorrentFreak.
Podle jeho názoru by dopisy byly porušením ochrany osobních údajů uživatelů internetu, zároveň podporují soukromé organizace, aby špehovali své zákazníky.
Kromě toho, že Pirátská strana považuje návrh za plýtvání penězi, je podle ní podivné, že by náklady měli platit internetový provideři místo zábavního průmyslu.

„S největší pravděpodobností nebudou mít varovné dopisy žádný vliv na většinu uživatelů internetu, ale ti, kteří skutečně dostanou strach, začnou pravděpodobně používat zabezpečené připojení,“ řekl Pasi Palmulehto.

Podle předsedy Pirátské strany existuje jen jeden způsob řešení internetového pirátství.

„Není potřeba žádná jiná alternativa k systému písemného varování. Jde o jasné selhání a společnost na tom bude lépe bez něj. Jedinou reálnou alternativou a dlouhodobým zlepšením je legalizovat nekomerční sdílení, “ uvedl.

Přes oboustrannou kritiku bude o návrhu v dohledné době hlasovat finský parlament. Pokud zákon projde, může začít platit ke konci roku.

Finsko přijalo začátkem července zákon, podle kterého má každý občan nárok na přístup k internetu. Zákon stanovuje minimální rychlost připojení na jeden megabit za sekundu.
Finská ministryně spojů Suvi Lindénová argumentovala při projednávání úpravy i výsledky letošní ankety BBC World Service, která ukázala, že téměř čtyři z pěti lidí ve světě považují webové připojení za základní právo každého člověka. Odhaduje se, že přístup k síti má ve Finsku 96 procent populace.
Český telekomunikační úřad uvádí, že v českých zemích využívá internet 69 procent obyvatel. Podle Českého statistického úřadu má v Česku přístup k internetu 56 procent lidí nad 16 let, průměr 27 zemí EU se udává ve výši 65 procent.