Členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu si vyslechli prezentaci návrhu zprávy o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, kterou předložila francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartier, jako zpravodajka z frakce lidovců, ve spolupráci se svojí holandskou kolegyní Agnes Jongerius z frakce socialistů a demokratů.
Tato parlamentní zpráva vychází z návrhu na revizi směrnice, kterou předložila Evropská komise letos v březnu. Komise revizí stávajících pravidel usiluje o vytvoření účinného právního nástroje pro zajištění rovných podmínek v oblasti přeshraničního poskytování služeb a solidní sociální ochrany vyslaných pracovníků. Řada zákonodárců však s tímto návrhem nesouhlasí. Jedním z dlouhodobých oponentů je také česká europoslankyně a stínová zpravodajka této zprávy Martina Dlabajová (ANO/ALDE).
Revize směrnice, která razí zásadu „stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě“ je již od jara předmětem bouřlivé diskuze napříč EU a Parlamenty 11 členských států, včetně České republiky, dokonce proti tomuto návrhu vystavily žlutou kartu. Podle nich je návrh v přímém rozporu se základním pilířem EU, kterým je volný pohyb služeb, a zvláště porušuje zásadu subsidiarity. Tato kontroverzní zpráva se vzápětí dostala také do Evropského parlamentu, kde o ní dnes po měsících projednávání diskutoval výbor pro zaměstnanost a sociální věci.
Dle M. Dlabajové prošel návrh určitými pozitivními změnami, avšak v klíčových oblastech zůstává nezměněný. „Návrh zprávy se na první pohled jeví jako dobrý kompromis mezi dvěma zpravodajkami. V zásadních částech pro mne ale stále zůstává nepřijatelný“, řekla svůj první postřeh k návrhu M. Dlabajová, která jako stínová zpravodajka od začátku usiluje především o zmírnění nepříznivého dopadu na konkurenceschopnost českých firem. Firmy, které vysílají své pracovníky do zahraničí, jsou podle ní odsouzeni téměř k likvidaci, pokud současná podoba znění zprávy zůstane zachována.
Česká europoslankyně k návrhu vyjádřila konkrétně tři hlavní výhrady. „První problém vyvstává z nejasnosti ohledně pojmu odměňování, zahrnující různé složky mzdy, které by měli zaměstnavatelé vyplácet a které se stát od státu liší. Ani samotná Komise se doposud nevyjádřila, co je tímto termínem míněno. Jak s těmito pravidly mají pak v praxi operovat naše firmy, které by tak musely znát systémy všech 28 zemí, je pro mne záhadou., vyjádřila svoji kritiku M. Dlabajová. Podle ní je problematické také tzv. pravidlo 24 měsíců omezující délku trvání pro vysílání. Přestože souhlasí, že je třeba zabránit zneužívání pravidel pro vysílání, je zároveň přesvědčená o tom, že není ideální aplikovat jednotnou úpravu délky na různé druhy služeb. „Určité specifické zakázky například v sektoru stavebnictví zpravidla trvají déle než 2 roky. Je potřeba vzít v potaz také náročnost administrativního procesu, který nastane po uplynutí 24 měsíců. Odnesou to opět hlavně zaměstnanci.“, tvrdí stínová zpravodajka.
M. Dlabajová zároveň nesouhlasí s aplikací nových pravidel na všechny sektory, včetně odvětví dopravy. „Sektor mezinárodní dopravy je specifický, a to svojí vysokou mobilitou. Řidiči zcela běžně během jedné cesty projedou hned několika zeměmi. Aplikovat pravidla pro vyslané pracovníky také na dopravní sektor považuji za naprosto nesmyslné. V poslední době některé členské státy již začaly uplatňovat ochranářská opatření v podobě zákonů o minimální mzdě a jejich aplikace na mezinárodní dopravce. A další členské státy se postupně přidávají. Pokud podobná pravidla stanoví i nová směrnice, bude to pro mne znamenat konec volného pohybu v Evropě. A to přece nemůžeme dovolit.“, uzavřela M. Dlabajová, která plánuje předložit pozměňovací návrhy, jež mají usnadnit přeshraniční pohyb služeb a fungování vnitřního trhu.
