I. Blok – Co Vás motivovalo vstoupit do strany?
Veškeré záležitosti se dají ovlivňovat pouze přes parlamentní cestu, všechno ostatní je pouhá kontrakulturní revolta, která bez politické cesty nikam nevede. V současnosti nejsou utvořeny revoluční podmínky, protože lidé mají co ztratit, protože mají hypotéky, leasingy a živí složitějším způsobem svoji rodinu.
V současnosti ubývá lidí, kteří vytvářejí hodnoty a hledá se způsob, jak z těchto lidí, kteří je vytvářejí dostat do cizích kapes. Přibývá určitá skupina lidí, jako například advokátů a snižuje se vymahatelnost práva, což není náhoda.
II. Blok – Proměny práce
Svým způsobem se v případě komunistů jedná o stranu práce, která v minulosti praktikovala zákon o příživnictví. V současných podmínkách kapitalismu tento zákon již postrádá smysl.
Podíváme-li se do starověku tak slušný občan Athén neměl vůbec pracovat, ale měl věnovat svůj volný čas starosti o obec. Veškerou práci vykonávali otroci, nikoliv svobodní občané starověkého Řecka.
Ve středověku většina lidí pracovala, ale existovaly určité vrstvy, které se věnovaly úplně jiným věcem. V současné době se práce dělí na placenou (zaměstnání) a neplacenou (práce v domácnosti nebo dobrovolnictví).
Produktivita práce
Ve středověku trojpolní systém (rozdělení půdy na tři části rotačním způsobem – jedna část se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem) zvýšil produktivitu v produkci zemědělství.
V období průmyslové revoluce v Anglii bylo na některých polích výnosnější pást ovce, protože to bylo výnosnější z důvodu prodeje vlny do manufaktur. Mnozí lidé byli ze zemědělských oblastí vyhnáni do továren.
V tomto období existoval potulný zákon, který trestal lidi bez práce vězením. Parní stroj a období páry zvýšilo efektivitu vykonávané práce. Postupem času došlo k zavedení 48 hodinového pracovního týdne.
V 60. letech 20. století se začal zavádět 40 hodinový pracovní týden a začaly se zavádět volné soboty. Podle vědeckých studií zmizí za 20 let polovina současných pracovních míst, která budou možná částečně nahrazena službami a dalším sektorem.
Cena pracovní síly
Továrny mají tendenci se přesouvat do oblastí s levnější pracovní silou. Někdy dochází i k opačné situaci v důsledku plné automatizace. Vlastníci továrny si totiž spočítají, zda je levnější ruční či poloautomatizovaná výroba v rozvojové zemi nebo plně automatizovaná výroba ve vyspělé zemi.
Je nutné zvážit, jestli zákonem o příživnictví nebudeme akorát vylepšovat kapitalistickou bídu, na místo toho, abychom navrhli socialistické řešení. V případě, že se člověku nevyplatí pracovat a dojíždět do práce za 9000 korun a hmotná nouze je 3.500 korun, tak bychom měli začít hledat řešení, jak zvíšit minimální mzdu, aby se lidem do práce vyplatilo dojíždět (datace na jízdné ze strany zaměstnavatele nebo doprava zdarma).
V případě nezaměstnaného příživníka jsou státní náklady obvykle do výše 3.500 korun měsíčně, zatímco náklady na kriminalizovaného příživníka ve vězení jsou ve výši 30.000 korun měsíčně.
Kdyby byl zaveden nepodmíněný základní příjem ve výši 5.000 korun měsíčně, tak by si lidé rozmysleli, jestli budou pracovat za 9.000 měsíčně a z toho důvodu by muselo nutně dojít ke zvyšování mezd.
Alternativy pro činnost
Můžeme se inspirovat iniciativou Ukliďme Česko, která se zabývá úklidem v ulicích a přírodě. Například Sdružení zahrádkářů provádí úklid již sedm let, ale nikdo o tom neví, protože tyto informace neumějí sdílet.
Z hlediska revoluční činnosti je také nutné zvážit způsob třídního boje, aby se naší revoluční činnosti oklikou nevyhnul zahraniční kapitál a veškerou tíhu neodnesl pouze náš domácí kapitál, drobní podnikatelé a živnostníci.
Právo na první zaměstnání v podobě dotací na pracovní místa v současnosti svým způsobem existuje. Tyto dotace jsou hlavně poskytováni v období jednoho roku na rozjezd pracovního místa.
Je škoda, že takové dotace neumí stát využít na vytvoření národního podniku. V zahraničí si některé firmy předcházejí technické obory. Studenti se těmto firmám upíšou s tím, že v nich v budoucnu mohou pracovat.
V současnosti existuje i podpora studentů vysokých škol ve formě stipendií. Například ve Finsku šli ještě mnohem dále, kde jsou vysoká stipendia, která jsou vyplácena studentům za to, že studují na vysokých školách.
Na závěr je nutné si položit otázku, jak nás vnímá jako stranu společnost? Zřejmě v nás nevidí autoritu, která by značně pomáhala nebo ochraňovala pracující třídu. Pokud to vezmeme pragmaticky, tak kdykoliv se chopí vlády sociální demokracie, tak se zvýší minimální mzda.
Pokud hledáme rozdíly mezi sociální demokracií nebo například křesťanskou lidovou stranou, tak je nutné je pozorovat v parlamentu. Když se například hlasovalo ohledně proplácení nemocenské v prvních třech dnech, tak sociální demokracie s komunisty hlasovala ve prospěch lidí, kdežto lidovci se přidali na stranu pravice.
III. Blok – Co dál? A Co dělat?
Obvykle se po schůzích rozejdeme a nic se dalšího neděje. Slova „měli bychom“ je nutné nahradit slovem „uděláme.“ Důležité jsou tři vrstvy činnosti: „Zájmová, ideologická a kulturní.“
Jaké činnosti vytvářet pro nadšenost mladých členů? Většina lidí očekává, že se všechny ostatní věci udělají lidi za ně. Jednou z možností je začít streamovat a vytvářet zábavně naučná videa.
Probíhají akce v Brně Medlánky, kde byla na některých z pořádaných akcí nabízena levicová literatura, prodáván burčák, pořádány přednášky ve stylu Hyde park. Jedná se o frekventované místo, které je srovnatelné s Moravským náměstím. Cena pořádání takové akce vyjde na 2.500 korun.
Proč mladí odcházejí? Z důvodu kariéry? Pokud jde o okresní město Prostějov, tak tam podle tvrzení mladých členů již zhruba 10 let nazpátek měl okresní předseda dceru v mladých konzervativcích (ODS) a dělal vše proto, aby vyštval mladé členy z okresu. Tohle tedy ve skutečnosti ty mladé odradilo, nikoliv kariéra.
Dalším problémem je, že mladí členové vidí tu beznaděj ve straně. Důležité je mladé lidi na Moravě organizovat v Brně. Nemalým problémem je disciplína, když třeba člen KSČM kandiduje na Jižní Moravě do Parlamentu a jeho syn kandiduje v čele ideologicky odlišné straně, tak tohle asi vhodnou vizitku strany nedělá.
Lidé také odcházejí z důvodu zklamání, protože očekávají, že KSČM je revoluční strana. Odcházejí také z důvodu pravdy, protože poznávají, co se v jejich regionu ve skutečnosti děje nebo z důvodů stranických konfliktů.
IV. Blok – Cesta k socialismu
Vede revoluční a parlamentní cestou. V parlamentních volbách je možné ovlivnit sociální otázku na základě hlasování. Jenže komunální a krajské volby jsou spíš o tom, jestli jsou politici schopni zajistit nezbytné dotace nebo prostředky do obcí a krajů.
V jednom z případů komunálních voleb strana povolila rázný program, ale obávala se jeho realizace a naplnění. Vzhledem k naší slabé kapacitě je nutné se ve volbách druhého řádu věnovat více přímé akci, nikoliv ideologii.
Ve Španělsku bylo například možné v jedné z vesnic kvůli vysoké podpoře obyvatelstva realizovat ideologický program. Místní obyvatelé tam založily družstvo, které se zabývá hlavně zemědělskou a zpracovatelskou činností. Vedle toho také ještě navíc staví domy, kdy obyvatelům platí za to, když se podílí na pracovní činnosti.
Odborné práce dělají řemeslníci, ale domy jsou družstevní a výše nájmu je pouhých 15 Euro za měsíc. V této oblasti je samostatné podnikání možné, ale nesmí to být nadnárodní firma. Zhruba 30 krát do roka zde fungují vesnické schůze, které také rozhodují o rozpočtu.
Ideologický program je sice skvělý, ale vzhledem k snižující se členské základně a pasivitě občanů je nutné začít upřednostňovat přímou akci, kdy bude nutné vytvářet manažerskou a byrokratickou činnost v podobě spolupráce s jednotlivými spolky jako jsou fotbalisté, hasiči, Sokolové a shánět jim dotace na jejich činnost, což nám zajistí v těchto volbách i hlasy obyčejných lidí.
Součástí otevřeného prostoru byla vedle čtyřech programových bloků a volné zábavy navíc návštěva Ochozské jeskyně k táboru lovců mamutů v jeskyni Pekárna. Tato akce byla určena hlavně pro mladé lidi a střední generace a vzhledem k jejímu prvnímu ročníku se může časem vybudovat v tradici každoročního pořádání.