Zastupitelé mají povinnost výkon své funkce realizovat nejen s loajalitou, ale také s potřebnými znalostmi a pečlivostí (tedy podobně jako v případě statutárních zástupců společností). To tedy znamená, že je v jejich případě kladen důraz na hledisko péče řádného hospodáře. Zastupitelé tak odpovídají za případnou škodu, kterou obci způsobí.
Právě kvůli tomuto tlaku se zejména zastupitelé malých obcí (např. Ivanovice na Hané - hlasování veřejné bez jmenného uvedení zastupitelů) uchylují k tajnému hlasování, kde se pouze archivuje, jakým počtem hlasů bylo rozhodnutí přijato. Toto hlasování tedy rozhodně nepřispívá k transparentnosti veřejné správy, ale na druhou stranu mají orgány činné v trestním řízení problém zjistit, kdo trestný čin spáchal a tedy samozřejmě i to, kdo jak hlasoval.
Ačkoliv moderní trestní právo je zalženo na individuální odpovědnosti, tak podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 827/2012 byl zaveden „princip individuální odpovědnosti za kolektiv.“ V případě veřejného hlasování bez jmenného uvedení zastupitelů se může vyplatit pořizovat zvukové nebo obrazové nahrávky pro budoucí dokazování.
Členové statutárních orgánů
Pokud se podíváme na pravidla členů statutárních zástupců, tak pokud existují spory ohledně toho, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, tak je důkazní břemeno na tomto členovi, popřípadě, že by soud rozhodl jinak. A právě tedy újma způsobená členy orgánů obchodní korporace bývá těmito členy nahrazena.
Je možné se takovým nepříznivým situacím vyhnout, pokud se člen obchodní korporace opírá o rady odborníků: zejména odborné a znalecké posudky. Pokud tedy někdo přijme vysoký úvěr, nepojistí vozový park, využije slovní rady neodborníka nebo nezajistí odborný či znalecký posudek, tak osobně ručí za škodu při úpadku korporace.
Osobní ručení člena statutárního orgánu při úpadku korporace je tedy řešeno podle § 68 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Soud tedy může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění jejich povinností, když je obchodní korporace v úpadku nebo člen nejednal s péčí řádného hospodáře.
Občanskoprávní odpovědnost zastupitelů
Občanskoprávní odpovědnost zastupitelů je odvozována ze § 20 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.“
Zejména potom z § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“
Důležitý je také § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je výslovně uvedeno: „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinnosti stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.“
Případně je zapotřebí podle § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích cenově nevýhodný prodej majetku zdůvodnit: „Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.“
Trestněprávní odpovědnost zastupitelů
Podle trestního zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník jsou nejčastějšími trestnými činy zastupitelů (tedy úředních osob podle § 127 Úřední osoba) tyto trestné činy: § 220 Porušení povinnost při správě cizího majetku a § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby.
Zastupitelé města Brna a Jihomoravského kraje hlasují veřejně. Pozitivní může být rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 848/2010, které dává zastupitelům jistotu, že se při výkonu funkce v případě svědomitého, čestného a řádného hospodaření nemusejí obávat trestního stíhání. V judikátu se uvádí:
„Jestliže laické osoby se spolehnou na informace advokáta, jako osoby práva znalé, aniž by měly nějaké věrohodné signály, z nich by mohly odvodit nesprávnost takových informací, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění ve vztahu k vzniku tvrzené škody na podkladě jejich jednání v právním smyslu.“
Problémem je skutečnost, že orgány činné v trestním řízení nemusejí respektovat judikaturu vyšších soudů, takže nejsou za svoje pochybení odpovědny. Navíc orgány činné v trestním řízení předstírají, že toto soudní rozhodnutí neznají.
Závěrem
Jedním z nejvhodnějších kroků, který mohou zastupitelé obcí či krajů před zahájením funkčního období učinit je pojištění rizik spojených s výkonem funkce, které je samozřejmě možné podle těchto zákonů zaplatit z rozpočtu obce či kraje:
Podle § 80 odst. 1 písm g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout g) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva.
Podle § 55 odst. 1 písm e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) členovi zastupitelstva lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu kraje poskytnout e) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva.
Zdroje:
ÚZ č. 1169 – Občanský zákoník – 2017; ÚZ č. 1259 – Trestní předpisy – 2018; ÚZ č. 1171 – Obchodní korporace 2017; ÚZ č. 1229 – Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie 2018.
