Vezmeme-li v potaz, že naše republika má 6.246 obcí, ve kterých se občas na zakázkách nějakej ten milionek ztratí - dospějeme zde k číslu několika desítek miliard korun ročně. A to jsem se ještě nezmínil o tom, že další miliony a stamiliony mizí v našich 26 statutárních městech, 192 městysech či v 601 městech ČR.
Že jsou státní zakázky ve velkých městech předraženy i dvacetinásobně a stojí dokonce až miliardu, dokládá kauza OpenCard, kdy odhady skutečných fixních nákladů na obdobný informačně-technologický projekt činí 50 milionů korun a variabilních 8 milionů ročně (při předpokladaném počtu 500.000 uživatelů a dvouleté fázi vývoje). Jenže skučené náklady se od roku 2005 do března 2009 blížily 800 milonů korun. Dalších 225 milionů mělo město vydat do konce roku 2009, čímž se tedy dostáváme celkem až na 1 miliardu korun kvůli jedné státní zakázce z oboru informatiky. A aby toho nebylo málo, tak nakonec OpenCard Praze nic stejně nevydělá, protože příjmy jdou podle auditu soukromé firmě.
PODNIKÁNÍ PO ČESKU
Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem Ministerstva financí. Slovák vezme pásmo, změří délku plotu všechno načrtne na papír, něco spočítá a praví: „Spravím to za 350.000 Kč, to je 200.000,- materiál, 100.000,- pro zaměstnance a 50.000,- je marže firmy...“ Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá... „My to spravíme za 250.000 Kč to je 150.000 za materiál, 50.000 za práci a 50.000,- marže firmy...“ Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádný nákres ani výpočty, přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: „Za 2.250.000 Kč to udělám...“ Ministerský úředník na to: „Jak jste došel k tak vysoké sumě???“ Čech: „Milion tobě, milion mě a za 250.000,- to objednáme u toho Ukrajince!“
Firmě Eurovia (2009) ředitelství silnic a dálnic reklamovalo devítikilometrový úsek mezi Bohumínem a Ostravou, kde údajně zjistilo 901 vad mimo jiné vzniklých použitím nekvalitního podkladového materiálu. ŘSD dodává, že škody na dálnici jsou v řádech stamilionů korun. O kvalitě našich silnic a dálnic netřeba mluvit a to, že v naší republice jsou nějdražší dálnice ani nemůsím zdůrazňovat. Pražská cyklostezka – kilometr za 50 miliónů! Jen pro srovnání mohu dodat, že za takovou finanční sumu, tj. 43,5 milionu je na Vyškovsku v Jihomoravském kraji možné zrekonstruovat silnici II. třídy (z Drnovic do Podomí) v délce 11,4 kilometrů.
Zlý jazykové se nám tedy mnohdy snaží nalhat, že peníze ve státní kase chybějí kvůli výplatám sociálních dávek. Ty ale činily v roce 2011 pouhých 51 miliard korun (sociálka 36 mld., podpora hmotné nouze 5 mld. a nezaměstnanosti 10 mld.). Vezmeme-li jen v potaz, že na podzim roku 2007 stál nákup 107 obrněných strojů (Pandurů) neuvěřitelných 14,4 miliardy korun. Nebo modernizace tanků T-72, která spolka neuvěřitelných 19 miliard korun a na které se podílel, kdo jiný než Miroslav Kalousek. Možná nebude na škodu také připomenout kauzu, která se týkala letounů CASA, kde podle znalce byl tento nákup předražen o 650 milionů. Jako další příklad posluží zakázka Gripenů, když chtěla vláda v roce 2000 nakoupit 24 kusů za 60 miliard korun, ale místo toho se rozhodlo o pronájmu 14 kusů stíhaček za 20 miliard korun.
Tyto ztracené miliardy jenom dokazují, že kdyby v naší republice byly transparentní státní zakázky, mohli by mít zaměstnanci ve státní sféře 2x větší výplaty, ale nemohou, protože jejich výplaty se musejí kompenzovat na úkor předražených státních zakázek, například škrty policistům ve výši půl miliardy Kč. Proto se musejí státní zaměstnanci propouštět a utahovat se jim opasky. Příkladem se stal rok 2011, kdy se státním zaměstnancům, učitelům, hasičům i policistům snížily platy o 10 %. Tento problém se netýká jenom státních úředníků, ale i obyčejných lidí, kteří potom musejí platit vyšší DPH nebo drobných podnikatelů a živnostníků, kteří musejí odvádět vysoké výdaje za své zaměstnance. Takto to tedy nakonec dopadá, když úředníci na vyšších místech tolerují korupci.
