Vyměřovací základ je z hlediska období kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje (maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ je pro placení pojistného je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (pro rok 2017 tedy 1 355 136 korun).

Sazbu pojistného řeší § 7, kde za a) sazba pojistného u zaměstnavatele činí 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, b) sazba pojistného u zaměstnance činí 6,5 % z vyměřovacího základu, c) u OSVČ činí 29,2 % z vyměřovacího základu.

Promlčení pojistného podle § 18 tedy právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru (promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu a po dobu provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem).

Penále podle § 20 činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Například penále z částky 20 000 korun činí 10 korun denně, což je tedy 3 650 korun za rok. Žádost o prominutí penále se podává vždy u okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud bych počítal s roční procentní sazbou (RPSN), tak s úrokem 18,85 % se bude jednat o částku ve výši 3 770 korun.

Penále je možné prominout dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, kde okresní správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále, jestliže jeho výše nepřesahuje 200 000 korun a jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy.

Zdroj: http://www.sagit.cz/info/sb-anotace-sb07329a

Přestupky jsou uvedeny § 25. Podle §25c a § 25d je možné za přestupek fyzické osoby, fyzické, právnické nebo podnikající osobě uložit pokutu do 50 000 korun. Podle § 25e promlčecí doba činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

Více na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-589

2) Nemocenské pojištění řeší zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:

Podle § 4 pojištění zahrnuje tyto dávky: a) nemocenskou, b) peněžitou pomoc v mateřství, c) dávku otcovské poporodní péče („otcovská“), d) ošetřovné, e) dlouhodobé ošetřovné, f) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Podle § 6 jsou zaměstnanci účastni na pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání nebo jejich rozhodný příjem činí 2 500 korun za kalendářní měsíc.

Dodatečný zdroj: Nařízení vlády, č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Podle § 10 vzniká pojištění zaměstnance dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele (dle §7a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10.000 korun).

Denní vyměřovací základ („DVZ“) podle § 18 je 30 kalendářních dnů (doposud to bylo 7 kalendářních dnů). Pokud zaměstnání netrvalo 30 dnů, tak se vychází z toho, že pravděpodobným příjmem je započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání.

Podle § 18 odst. 3 je rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak (pokud zaměstnání netrvalo ani 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání).

Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro výpočet:

a) nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží (z. č. 310/2017 Sb., účinnost od 1. června 2018)

b) peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Podle § 22 v kalendářním roce činí:

a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok...

b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice,

c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice.

2a) Nemocenská

Podle § 23 má nárok na nemocenské pojištění pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dnů. Podle § 24 podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účastna pojištění, alespoň po dobu 3 měsíců.

Dlouhodobá pracovní neschopnost podle § 26 začíná 15. dnem dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény a končí dnem, kterým končí dočasná pracovní neschopnost či nařízená karanténa, nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Výše nemocenského podle § 29 za kalendářní den činí:

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Redukční hranice pro nemocenskou:

a) I. redukční hranice – 1 000 Kč (započítává se z 90 %),

b) II. redukční hranice – 1 499 Kč (od 1000 do 1499 Kč se započítává z 60 %),

c) III. redukční hranice – 2 998 Kč (od 1499 Kč do 2998 Kč se započítává ze 30 %).

Zdroj: Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, č. 349/2017 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2018.

Kalkulačka (výpočet nemocenské) 2018: https://www.vypocet.cz/nemocenska

2b) Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 má: a) pojištěnka, která porodila dítě, b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka umřela (dále kvůli nemoci nebo písemné dohodě).

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc dle § 32 odst. 2 v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též (doba studia na střední, vyšší odborné, vysoké škole či doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně).

Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství je dle § 33:

a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,

b) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí...,

c) 22 týdnů u pojištěnce dle zákona,

d) 31 týdnů u pojištěnce pečujícího zároveň o dvě nebo více dětí dle zákona.

Výše peněžité pomoci v mateřství podle § 37 za kalendářní den činí 70 % vyměřovacího základu.

Výpočet peněžité pomoci v mateřství 2018: https://www.penize.cz/kalkulacky/materska

2c) Dávka otcovské porodní péče („otcovská“)

Nárok na otcovskou má: a) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, b) pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dne převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.

Ostatní: V případě osoby, která je samostatnou výdělečnou činností, je podmínka účasti na pojištění, alespoň po dobu 3 měsíců. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Podpůrčí doba u otcovské dle §38b činí 1 týden a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Výpočet otcovské dovolené: https://www.penize.cz/kalkulacky/otcovska-poporodni-pece

2d) Ošetřovné

Nárok na ošetřovné má podle § 39 zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu: a) ošetřování (dítěte mladšího 10 let, pokud onemocnělo nebo utrpělo úraz nebo jiného člena domácnosti z důvodu nemoci nebo úrazu nebo členky domácnosti, která porodila), b) péče o dítě mladší 10 let, protože (uzavření školského zařízení kvůli epidemii a další podmínky podle zákona).

Podmínkou nároku na ošetřovné dle § 39 je, že osoba žije se zaměstnancem v domácnosti (pouze pro jednoho člena dle zákona a neplatí v případě výplaty peněžité pomoci v mateřství nebo nároku na rodičovský příspěvek).

Podpůrčí doba u ošetřovného podle § 40 činí nejdéle: a) 9 kalendářních dnů, b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Výše ošetřovného podle § 41 činí za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu (z. č. 310/2017 Sb., účinnost 1. června 2018).

Výpočet ošetřovného: https://www.penize.cz/kalkulacky/osetrovne

2e) Dlouhodobé ošetřovné

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává zaměstnání: a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů, b) podobně – po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

2f) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nárok na vyrovnávací příspěvek v mateřství má dle § 42: a) těhotná zaměstnankyně (viz. zákon), b) zaměstnankyně (do konce devátého měsíce), c) zaměstnankyně (kojící žena), d) těhotná příslušnice (do konce devátého měsíce).

Více na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187

3) Důchodové pojištění řeší zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Podle § 4 se z pojištění poskytují tyto důchody: a) starobní, b) invalidní, c) vdovský a vdovecký, d) sitrotčí.

3a) Starobní důchod

Pojištěnec má podle § 29 nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně: a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010, (pozn: každý rok se tento věk zvedá o jeden rok), k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

Důchodový věk podle § 32 činí: a) u mužů 60 let, b) u žen 1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 57 let, jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936.

U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu.

Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb: Důchodový věk pojištěnců narozených v období 1936 až 1971. Tato příloha byla nahrazena zákonem č. 203/2017 Sb.

Odkaz: http://www.sagit.cz/prilohyarchiv/876/Duchodovy_vek.pdf

Původně hrozilo, že kvůli vládě ODS a TOP09 půjdeme do důchodu až po 70 roku věku. Naštěstí došlo ke sjednocení věku odchodu do důchodu v 65 letech. 

Odkaz: https://www.investujeme.cz/clanky/vite-v-kolika-pujdete-do-duchodu-prehled-i-pro-mladsi-rocniky/

Sněmovní tisk: 277/0: http://www.psp.cz/doc/pdf/00/06/88/00068847.pdf

Výpočet starobního důchodu:

Výše základní výměry starobního důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně.

1) Vyměřovací základ. Koeficienty, např. 2014 (1,1374), 2015 (1,1040), 2016 (1,0612), 2017 (1,0000).

2) Výpočtový základ. Vyměřovací základ: do 13 191 kč [výpočtový základ v plné výši], od 13 191 do 119 916 kč [výpočtový základ 13 191 + (VZ – 13 191) x 0,26 ], nad 119 916 kč [výpočtový základ 40 940 kč].

3) Procentní výměra. Procentní výměra = výpočtový základ x Počet odpracovaných let x 1,5. Procentní výměra nesmí být nižší než 770 kč. (násobí se 0,9 za každých i necelých 90 dnů předčasného odchodu. Při pozdějším odchodu do důchodu se naopak výměra zvyšuje (násobíme číslem 1,5 za každých celých 90 dnů pozdějšího odchodu).

4) Důchod. K výsledné procentní výměře se přičte pevná částka důchodu, která je pro rok 2018 stanovena ve výši 2 700 korun. Důchod = 2 700 kč + procentní výměra.

Důchodová kalkulačka CSSZ: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/duchodova-kalkulacka/kalkulacka-pro-orientacni-vypocet-starobniho-duchodu.htm

Důchodová kalkulačka – důchodový věk: https://www.penize.cz/kalkulacky/duchodova-kalkulacka

Důchodová kalkulačka – výpočet důchodu: https://www.penize.cz/kalkulacky/vypocet-duchodu

Kalkulačka pro rok 2018: https://www.euro.cz/kalkulacky/duchodova-kalkulacka-vypocet-vyse-duchodu-1364326

3b) Invalidní důchod

Pojištěnec podle § 39 je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podle § 40 potřebná doba pojištění pro nárok invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku: a) do 20 let méně než jeden rok, b), do 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky, f) nad 28 let pět roků (další podrobnosti v zákoně).

Výše invalidního důchodu:

Podle § 41 výše základní výměry invalidního důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celký rok doby pojištění: a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Výpočet invalidního důchodu 2018: https://www.penize.cz/kalkulacky/invalidni-duchody

3c) Vdovský a vdovecký důchod

Podle § 49 má vdova nárok na vdovský důchod po manželovi, který: a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemře následkem pracovního úrazu.

Podle § 50 vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí doby uvedené má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže: a) pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je zavislé na pomoci jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost) nebo stupni III. (těžká závislost) anbo stupni IV. (úplná závislost), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela (stupeň II., III. IV.), d) je invalidní ve třetím stupni, e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Výše výměry vdovského a vdoveckého důchodu:

Podle § 51 výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Výpočet vdovského důchodu 2018: https://www.penize.cz/kalkulacky/vdovsky-duchod-vypocet

3d) Sirotčí důchod

Podle § 52 má na sirotčí důchod nárok nezaopatřené dítě, zemře-li: a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo, b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby.

Podle § 53 výše základní výměry sirotčího důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Výpočet sirotčího důchodu 2018: https://www.penize.cz/kalkulacky/sirotci-duchod-vypocet

Více na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155

Přílohy:

Nařízení vlády, č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání

Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., (seznam nemocí z povolání).

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-290

Vyhláška, č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)

Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb., (procentní míry poklesu pracovní schopnosti)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359

Nařízení vlády, č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018

http://www.epi.sk/zzcr/2017-343

Nařízení vlády, č. 344/2018 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2018.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-344

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-582

Zdroj: ÚZ č. 1246 – Sociální pojištění 2018, vydal: Sagit, a. s.

Závěrem

V závěru se budu zabývat především nárokem na důchod (starobní a invalidní), kde je nutnou podmínkou k získání starobního důchodu platba sociálního pojištění nejméně 35 let a v případě invalidního důchodu toto pravidlo dokládá § 40 zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění. V tomto případě je nutné doplatit chybějící období sociálního pojištění, aby vznikl nárok na tyto dávky.

Chybějící doby pojištění v obdobích, ve kterých občan neměl evidence na úřadu práce hodnoceny jako pojištěné a také ostatní doby uvedené v § 6 odst. 1, lze doplatit vždy a neplatí pro ně omezení v doplacení důchodového pojištění jeden rok zpětně. Není však možné doplácet dobu před 1. lednem 1996. 

Příklad: V roce 2016 bude zpětně doplácena evidence na úřadu práce v roce 2010. Minimální měsíční výše dobrovolného důchodového pojištění bude činit 1.891 Kč (platná pro rok 2016).

Rok     Minimální pojistné    Vyměřovací základ

Zdroj:  https://www.naseduchody.cz/chybejici-doba-pojisteni.html

Více na: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2014-06-10-doplatit-si-zpetne-dobu-duchodoveho-pojisteni-je-mozne-ovsem-jen-v-urcitem-rozsahu.htm

Jedná-li se o studenty středních a vysokých škol, tak do 31. 12. 2009 se započítávalo studium do doby pojištění potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (cca z 80 procent). Toto pojištění je dobrovolné a proto jej nezaměstnaní a studenti nemusí povinně hradit, na rozdíl od zdravotního pojištění, které za studenty platí stát a za nezaměstnané Úřad práce.

Studenti, kteří studovali střední nebo vysokou školu v době od 1. 1. 2010 nemají hodnocen nárok pro výpočet starobního důchodu (u invalidního důchodu se ke studiu stále přihlíží). Je zatím štěstí, že se do důchodu na rozdíl od studia započítává péče o děti do čtyř let věku, péče o osobu závislou na pomoci druhé osoby, invalidní důchod třetího stupně a další situace podle zákona o důchodovém pojištění.

Více na:

https://www.naseduchody.cz/studium-duchod.html

https://www.novinky.cz/finance/415743-jak-se-zapocitavaji-doby-do-duchodu.html

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2014-08-13-vysvetlujeme-deset-nejcastejsich-mytu-o-duchodech.htm