Část I.: Národní důchod, průmyslová výroba, zemědělská produkce, stavební výroba osobní spotřeba, společenská spotřeba, školství a studium, sociální zabezpečení, zdravotnictví a bytová politika.
Část II.: Společenský produkt a národní důchod, finanční politika, práce a zaměstnanost, zaměstnanost a kvalifikační předpoklady, růst průměrné mzdy, základní prostředky, bytová výstavba,
Část III.: Vědeckotechnický rozvoj, zemědělství a živočišná výroba, investiční výstavba, doprava a operativní přeprava, silniční a kolejová doprava, námořní a letecká doprava.
Část IV.: Cestovní ruch, cestování do zahraničí, kultura – literatura, sociální péče a zabezpečení, osobní spotřeba, stav bydlení.
Závěrem
Část I.
Národní důchod
V roce 1983 dosáhl vytvořený národní důchod v běžných cenách 507 mld. Kčs, tj. 33 tis. Kčs na obyvatele. Ve srovnání s rokem 1937 se objem vytvořeného národního důchodu zvýšil více než šestkrát.
Průmyslová výroba
Průmyslová výroba vzrostla v roce 1983 ve srovnání s rokem 1937 více než 13,3krát. Byla uskutečněna socialistická industrializace země, takže průmysl se stal oporou hospodářství. Struktura průmyslové výroby se přiblížila struktuře nejvyspělejších průmyslových států světa.
Podíl strojírenství na průmyslové výrobě se zvýšil z 9,7 % v roce 1937 na 32,9 % v roce 1983, podíl chemie z 1,9 na 8,6 %. Jednotlivá odvětví průmyslu byla postupně vybavena novými stroji.
Zemědělská produkce
Zemědělská produkce v roce 1983 ve srovnání s rokem 1936 byla 1,5krát vyšší. Přechod zemědělské malovýroby na vysoce mechanizovanou zemědělskou velkovýrobu umožnil dosahovat této vyšší produkce nejen na půdním fondu o 12 % nižším, ale především s poklesem počtu pracovníků v zemědělství o 2,4 mil. osob ve srovnání s předválečným stavem.
Stavební výroba
Výrobní základna stavebnictví byla postupně přebudována a rozšířena. Stavebnictví je tak schopno zajistit i nejnáročnější požadavky hospodářství. Objem stavebních prací vyprodukovaných stavebními podniky byl 13krát vyšší v roce 1983 než v roce 1948.
Osobní spotřeba
Osobní spotřeba na 1 obyvatele v roce 1983 ve srovnání s rokem 1937 byla 3,3krát vyšší, přitom spotřeba masa na 1 obyvatele dosáhla 84 kg (proti 34 kg), úrovni obouvání a odívání patří československé obyvatelstvo rovněž k předním státům světa. Index reálných mezd se zvýšil v roce 1983 ve srovnání s rokem 1937 více než 2,5 krát.
Společenská spotřeba
Společenská spotřeba se podílí na zajišťování životních potřeb obyvatelstva jednou třetinou. Počet 287 obyvatel na 1 lékaře svědčí o mimořádně rozvětvené síti bezplatného zdravotnictví, před válkou připadalo na 1 lékaře 1 236 obyvatel.
Školství a studium
Počet vysokoškolských studentů vzrostl proti roku 1937 více než 6,7krát, přístup ke vzdělání má mládež všech sociálních vrstev. V roce 1983 studovalo na vysokých a středních školách a v učebním poměru bylo 1,1 mil. obyvatel.
Sociální zabezpečení
Pro stáří je důchodové zabezpečen každý občan, věková hranice pro odchod do důchodu činí u muží 60 let, u žen 54 až 57 let (v roce 2018 již v 65 letech). Přídavky na děti, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při narození dítěte společně se slevami na dani, dotace cen základních potravin, slevy na nájemném atd. představují hlavní složky pomoci rodinám s dětmi.
Zdravotnictví
Počet obyvatel připadajících na 1 lékaře činil v roce 1948 v ČSR 1 033, v SSR 1 679, v roce 1983 v ČSR 286 a v SSR 289 obyvatel. Tato skutečnost dokazuje rychlejší rozvoj zdravotnictví v SSR v uplynulých 40 letech. Zdravotní péče je poskytována v obou republikách podle stejných zásad a materiální zabezpečení je rovněž vyrovnané.
Bytová politika
V poválečném období bylo postaveno 3 mil. nových bytů, ve kterých bydlí 60 % obyvatel; zařízení bytů má vysokou úroveň. Na hranici úplné vybavenosti jsou československé domácnosti ve vybavenosti televizory, pračkami a chladničkami.
Část II.
Společenský produkt a národní důchod
Dynamický rozvoj národního hospodářství v letech 1948 až 1983 dokumentuje i růst fyzického objemu společenského produktu, který se v tomto období zvýšil 7,3krát a vytvořeného národního důchodu, který se zvýšil 6,1krát.
Národní důchod vzrostl do roku 1960 ve srovnání s rokem 1948 celkem 2,5krát; průměrně ročně se zvyšoval o 8 %, což bylo umožněno především prudkým rozvojem průmyslu, zejména strojírenství. Objem národního důchodu v roce 1970 byl ve srovnání s rokem 1960 o 53,9 % vyšší.
Na tvorbě národního důchodu se v obou republikách nejvíce podílel průmysl. Hospodářský růst v ČSR a SSR pomohl zajišťovat rostoucí životní úroveň pracujících, národní důchod na 1 obyvatele se zvýšil v ČSR 4,6krát a v SSR 6,2krát.
Podíl vytvořeného národního důchodu SSR na vytvořeném národním důchodu ČSSR se zvyšoval, v roce 1983 dosáhl 29,3 % proti 19,2 % v roce 1948. Osobní spotřeba na 1 obyvatele se zvýšila v letech 1948 až 1983 v ČSR 3,3krát a v SSR 3,8 krát.
Finanční politika
Významnou součástí hospodářské politiky je finanční politika, zabezpečovaná zejména státními rozpočty, které jsou základním finančním plánem státu. Dynamický růst národního hospodářství se odrazil i ve zvýšení objemu prostředků státních rozpočtů, jejichž prostřednictvím se zabezpečuje další rozvoj výroby a produktivity práce a růst životní úrovně.
Příjmy státních rozpočtů (včetně rozpočtů národních výborů) v roce 1983 dosáhly 324,1 mld. Kčs (v běžných cenách), zatímco v roce 1953 to bylo pouze 105,8 mld. Kčs. Pro socialistický státní rozpočet je nejen charakteristické, ale i zákonité, že podstatnou část příjmů čerpá ze socialistického hospodářství, které se na celkovém objemu příjmů státních rozpočtů v roce 1983 podílelo více než 85,7 %.
Práce a zaměstnanost
Rozhodujícím rysem poválečného období socialistické výstavby bylo plné odstranění nezaměstnanosti. Do pracovního procesu bylo postupně zapojeno všechno obyvatelstvo v produktivním věku s výjimkou práceneschopných, mládeže připravující se na povolání a žen pečujících o rodinu; výrazně se zvýšil i počet pracujících v poproduktivním věku (starobní důchodci nebo osoby po dovršení důchodového věku dále pracující).
Celkový počet pracujících v národním hospodářství se zvýšil z 5,5 mil. osob v roce 1948 na 7,47 mil. osob v roce 1983, tj. o plnou třetinu. Počet žen v domácnosti za totéž období poklesl o více než 1,3 mil. počet pracujících v poproduktivním věku vzrostl asi o polovinu a v roce 1983 dosáhl již téměř 670 tis. (8,9 % z celkového počtu pracujících v národním hospodářství). Podíl žen na celkovém počtu pracujících vzrostl z 37,4 % v roce 1948 na 45,8 % v roce 1983; ve školství, zdravotnictví, sociální péči, obchodě, spojích, ale i řadě průmyslových odvětví dnes pracují převážně ženy.
Zaměstnanost a kvalifikační předpoklady
K výraznému růstu zaměstnanosti došlo zejména v hlavních výrobních odvětvích – průmyslu (za celé období 1948 až 1983 o 1,2 mil. pracovníků, tj. o více než 70 %) a stavební výrobě (o 400 tis., tj. téměř na trojnásobek), k výraznému růstu zaměstnanosti došlo také ve vnitřním obchodě (o více než 300 tis., tj. téměř dvojnásobek). V zemědělství se počet pracovníků v souvislosti se socializací a zaváděním velkovýroby snížil za uvedené období na méně než polovinu (o 1,3 mil. osob), v lesnictví zaměstnanost v podstatě zůstala na stejné úrovni.
Nejrychleji rostla zaměstnanost v odvětvích nevýrobní sféry, jejíž podíl na celkovém počtu pracovníků se zvýšil z 12,2 % v roce 1948 na 24,1 % v roce 1983; počet pracovníků vědy, výzkumu a vývoje vzrostl za uvedené období téměř 10krát, ve školství a zdravotnictví téměř 4krát. Nejvýznamnějšími odvětvími podle počtu pracovníků zůstávají průmysl (37,8 %), zemědělství (12,5 %), vnitřní obchod (8,9 %) a stavební výroba (8,4 %).
Počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním a s úplným středoškolským odborným vzděláním se v letech 1955 až 1983 zvýšil na více než pětinásobek. Podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků z celkového počtu pracovníků v socialistickém sektoru vzrostl na 7,6 % a podíl středoškoláků s úplným odborným vzděláním na 17,4 %. Zvlášť rychle se zvyšovala kvalifikační úroveň pracujících žen – podíl pracujících žen s vysokoškolským vzděláním se jen za období let 1960 až 1983 zvýšil více než šestkrát.
Růst průměrné mzdy
Důsledkem rozvoje národního hospodářství a růstu společenské produktivity práce byl růst průměrné mzdy pracovníků. V socialistickém sektoru národního hospodářství (bez JZD) se v letech 1948 až 1983 zvýšila průměrná měsíční mzda pracovníka z 823 Kčs na 2 789 Kčs, tj. 3,4krát. Nejvyšší průměrná mzda je v hlavních výrobních odvětvích - průmyslu, stavební výrobě, dopravě a dále ve vědě, výzkumu a vývoji.
Průměrná měsíční srovnatelná odměna v JZD (přepočtena na hrubou odměnu) převyšuje již od roku 1980 průměrnou měsíční mzdu v celém národním hospodářství a v roce 1983 dosáhla 2 914 Kčs na pracovníka. Růst průměrných mez se projevoval i ve výrazném posunu podílu pracovníků podle výše dosahovaných mezd. Zatímco např. v roce 1959 pobíralo průměrnou mzdu do 1 200 Kčs měsíčně téměř 40 % pracovníků, v roce 1970 to bylo již jen asi 10 % pracovníků a v roce 1981 pouhé 1 %.
Podobně mzdu do 2 000 Kčs pobíralo v roce 1959 již jen asi čtvrtina z celkového počtu pracovníků. Mzdy nad 3 000 Kčs pobírá dnes více než třetina pracovníků a mzdy vyšší než 4 000 Kčs asi desetina pracovníků, zatímco v roce 1959 i 1970 byly tyto mzdy spíše výjimečné (v roce 1970 pobíralo mzdu nad 3 000 Kčs necelých 10 % pracovníků a v roce 1959 jen 1 %).
Základní prostředky
V Československu byla vytvořena od roku 1945 materiálně technická základna, již se ČSSR řadí v současné době mezi vyspělé průmyslové státy světa. Tvoří ji především moderní základní prostředky ve výrobní a v nevýrobní sféře, jejichž objem vyjádřený ve srovnatelných pořizovacích cenách roku 1977 dosáhl v roce 1983 již 2,9 biliónů Kč. Od roku 1948 vzrostl objem základních prostředků národního hospodářství v hodnotovém vyjádření 4,2krát, z toho stroje 9,3krát.
V letech 1951 až 1960 se objem základních prostředků zvyšoval průměrně o 3,5 % ročně, v letech 1961 až 1970 o 3,9 % a mezi lety 1971 až 1980 rostl o 5,3 % ročně. Objem výrobních základních prostředků se zvýšil v letech 1945 až 1983 o 1,4 biliónů Kč, objem nevýrobních základních prostředků se ve stejném období zvýšil o 852 mld. Kč.
Bytová výstavba
Značná pozornost byla věnována bytové výstavbě. V letech 1948 až 1983 bylo dokončeno 3 003 tis. bytů. Průměrná obytná plocha bytu se zvětšila z 26,4 m2 v roce 1960 na 44,3 m2, v roce 1980. Zvýšil se počet bytů s více místnostmi; v roce 1980 mělo 63,8 % nově vybudovaných bytů 3 a více pokojů, v roce 1960 to bylo pouze 19,9 %. V letech 1948 až 1983 bylo postaveno 739 tis. rodinných domků, tj. 20 515 průměrně ročně.
Tempo růstu investičních prací a dodávek bylo rychlejší v SSR než v ČSR. Proti roku 1948 vzrostl v roce 1983 objem investičních prací a dodávek v SSR 13krát, v ČSR 11krát, čímž byly vytvářeny podmínky pro vyrovnání ekonomické úrovně obou republik. V letech 1948 až 1983 bylo pro zabezpečení hospodářského a sociálního rozvoje SSR vynaloženo 907 mld. Kčs investičních prostředků (ceny roku 1977), tj. 33,2 % z celkového objemu investičních prací a dodávek, v ČSR 1 827 mld. Kčs.
Část III.
Vědeckotechnický rozvoj
V roce 1945 po válce vědeckovýzkumná základna téměř neexistovala. Velmi omezené počty pracovníků (v roce 1946 to bylo asi 3 tisíce pracovníků) se zabývaly výzkumem na obnovených vysokých školách, v některých institucích. V roce 1946 byl v ČSSR sestaven návrh rozvoje vědy a techniky s konkrétními výzkumnými úkoly, který však nebyl realizován vzhledem k nedostatečným možnostem jeho zabezpečení.
V roce 1949 byl schválen zákon o výzkumnictví a technickém rozvoji, v roce 1952 byla založena Československá akademie věd, později i Slovenská akademie věd. V roce 1956 pověřila vláda ČSAV řízením a koordinací jednotného plánu výzkumu na základě usnesení vlády o pomoci vědy rozvoji průmyslu. Ke zlepšení finančního zabezpečení úkolů vědeckotechnického rozvoje byl v roce 1962 zřízen fond vědy a techniky.
V roce 1983 pracovalo 185 tis. Osob, tj. 2,5 % z celkového počtu pracujících v ČSSR. Z tohoto počtu připadalo na pracoviště podřízená výrobním hospodářským jednotkám 115 tis. osob, tj. 62,4 % celkového počtu pracujících výzkumné a vývojové základny. Počet podaných zlepšovacích návrhu v roce 1983 dosáhl 364 040 a byl proti roku 1955 více než 2,6krát vyšší.
Zemědělství a živočišná výroba
Objem zemědělské produkce od roku 1936 do roku 1983 vzrostl o 119,2 %, zatímco v ČSR o 32,3 %. Intenzita zemědělské výroby vyjádřená hodnotou hrubé produkce na 1 ha zemědělské půdy, která v roce 1936 činila na Slovensku pouze 52,2 % úrovně dosahované v ČSR, se zvýšila v roce 1983 již na 83,9 % úrovně ČSR.
Živočišná výroba se rozvíjela plynuleji a její celkový objem proti roku 1948 do roku 1983 vzrostl o 174,7 %, tj. podstatně více než v rostlinné výrobě. Zvýšily se stavy skotu, zvláště prasat a drůbeže.
Investiční výstavba
V letech 1976 až 1980 byla vybudována celá řada významných staveb pro odvětví paliv a energie, petrochemii, dopravních staveb (produktovody, metro, silniční stavby, přeložky železničních tratí) a inženýrských sítí. Koncem šesté a začátkem sedmé pětiletky nabyly rozhodujícího významu stavební práce pro energetiku (jaderný program), pokračují dopravní stavby a průmyslová výstavba při současném zpomalení tempa bytové výstavby.
Stavebnictví v obou republikách je v celku charakterizováno vyšší dynamikou rozvoje v SSR než v ČSR. I když vývoj v některých obdobích kolísal, od sedmdesátých let vykazuje objem provedených stavebních prací vyšší dynamiku v SSR než v ČSR, a to zvláště v investiční výstavbě.
Objem prací v investiční výstavbě byl v roce 1970 proti roku 1948 v ČSR 5,7krát vyšší, v SSR 6,9krát vyšší. V roce 1983 byl tento objem ve srovnání s rokem 1948 v ČSR 9,3krát vyšší, v SSR více než 12krát vyšší. Rovněž produktivita práce ve stavebnictví se v SSR zvyšuje a přibližuje se úrovni produktivity práce v ČSR.
Doprava a operativní přeprava
Výkony veřejné nákladní dopravy vzrostly od roku 1948 do roku 1983 celkem 5,8krát a přeprava 6,6krát. Výkony veřejné osobní dopravy vzrostly od roku 1948 do roku 1983 celkem 2,9krát. Veřejná osobní přeprava přepravila v roce 1983 z poloviny pracující do zaměstnání a studenty do školy.
Výrazně se zajišťování operativních přeprav na kratší vzdálenosti prosadila závodová silniční doprava. V roce 1983 přepravila proti roku 1953 téměř sedmkrát více zboží (proti roku 1948 podle odhadu 17,5krát). Na celkové přepravě zboží se v roce 1983 podílela 58 %, na přepravních výkonech 10 %.
Silniční a kolejová doprava
Rozhodující podíl na přepravních výkonech má železniční doprava. V železniční dopravě byla v roce 1983 přeprava zboží proti roku 1948 3,9krát vyšší a její výkony vzrostly za toto období pětkrát. V železniční dopravě byl v roce 1980 ukončen parní provoz a od té doby se přeprava uskutečňuje v elektrické a dieselové trakci. V roce 1983 bylo elektrifikováno 24,5 % celkové délky železničních tratí a podíl elektrické trakce na přepravě činil 70 %.
K rychlému růstu přepravy došlo v silniční veřejné dopravě, která v roce 1983 proti roku 1948 přepravila více než 14krát větší množství zboží. Podíl neprašných vozovek se zvýšil z 22,4 % v roce 1953 na 98,7 % v roce 1982. V roce 1971 byl uveden do provozu první dálniční úsek v délce 23 km a od roku 1983 je v provozu 432 km dálnic, jejich výstavba stále pokračuje.
V městské hromadné dopravě bylo za rok 1948 přepraveno 963 mil. osob, z toho 88,9 % elektrickými drahami, v roce 1983 již 2 875 mil. osob, z toho 36,2 % pouličními drahami, 6,4 % trolejbusy a 48,0 % autobusy. Rozhodující obrat ve vývoji městské hromadné dopravy v Praze znamenalo vybudování metra. V roce 1983 mělo metro celkem 20,0 km, 23 stanic a stalo se základem městského dopravního systému ve vnitřní Praze.
Námořní a letecká doprava
V říční dopravě byl po osvobození postupně obnovena vnitrostátní i zahraniční dálková plavba. Na vysokém růstu výkonů se podílela především přeprava energetického uhlí do elektrárny Chvaletice a stavebních hmot pro pražskou a bratislavskou aglomeraci. Námořní plavba zahájila v roce 1952 provoz jednou lodí. V roce 1983 tvořilo čs. Námořní flotilu 14 lodí s celkovou tonáží 264 tun.
V letecké dopravě došlo po osvobození k rozvoji zvláště vnitrostátní dopravy. Vnitrostátní letecká přeprava osob do roku 1979 rostla, po roce 1980 se však vzhledem k racionalizaci snižovala; v roce 1983 bylo přepraveno 4,7krát více osob než v roce 1948. V roce 1983 zabezpečovaly ČSA přepravu na 49 mezinárodních linkách. Mezinárodní letecká přeprava osob se od roku 1948 zvýšila 19krát.
Část IV.
Cestovní ruch
Socialistická společnost umožňovala rekreaci, využívání rekreačních zařízení volného i vázaného cestovního ruchu v tuzemsku i cesty do zahraničí širokým vrstvám společnosti. K tomu byly vytvořeny také potřebné materiální podmínky a od roku 1948 byla postavena četná nová zařízení.
Vedle veřejných zařízení volného cestovního ruchu byly v provozu zařízení vázaného cestovního ruchu patřící ROH, přičemž značné kapacity byly vytvořeny pro podnikovou rekreaci. Zvýšil se počet zařízení mezi roky 1950 až 1983 o 18,4 % a vzhledem k přechodu na pětidenní pracovní týden získali pracující více volného času.
Cestování do zahraničí
Podle historické statistické ročenky ČSSR vycestovalo do zahraničí v roce 1965 celkem 1 740 315 osob (na dovolenou 1 567 905 osob a služebně 172 410 osob), v tom do zemí socialistických celkem 1 571 809 osob (na dovolenou 1 456 123 osob a služebně 115 686 osob) a nesocialistických celkem 168 506 osob (na dovolenou 111 782 osob a služebně 56 724 osob).
Podle historické statistické ročenky ČSSR vycestovalo do zahraničí v roce 1983 celkem 6 099 326 osob (na dovolenou 5 367 718 osob a služebně 731 608 osob) v tom do zemí socialistických celkem 5 609 632 osob (na dovolenou 5 162 687 osob a služebně 446 945 osob) a nesocialistických celkem 489 694 osob (na dovolenou 205 031 osob a služebně 284 663 osob).
Jako kuriózní zajímavost z historické statistické ročenky uvedu např. Spojené státy americké, kde v roce 1970 vycestovalo 3 270 osob (na dovolenou 2 133 a služebně 1 137), v roce 1983 vycestovalo 5 909 osob (na dovolenou 4 978 a služebně 931) nebo do bývalé Jugoslávie v roce 1970 vycestovalo 185 676 osob (na dovolenou 174 164 osob a služebně 11 512 osob), v roce 1983 vycestovalo 393 369 osob (na dovolenou 363 181 osob a služebně 30 188 osob).
Kultura - literatura
V roce 1948 vycházelo 1 327 časopisů v ročním nákladu 920 mil. výtisků. Počet časopisů a jejich náklad se pravidelně zvyšoval až do roku 1953, kdy vycházelo přes 2 700 titulů. Po tomto roce se počet titulů snižoval. V současnosti vychází 1 071 titulů v celkovém nákladu 2 178 mil. výtisků z celkového počtu titulů je 30 deníků.
K rozšiřování literatury významně přispěly lidové, školní, vědecké, technické, závodní knihovny a knihovny ROH. V roce 1983 byl každý šestý občan ČSSR registrovaným čtenářem lidové knihovny a vypůjčil si z ní za rok průměrně 32 knihy (v roce 1948 byl registrován každý dvanáctý občan a vypůjčil si v průměru 16 knih).
Knihovní fond vysokoškolských knihoven vzrostl v období let 1955 až 1983 celkem 3,4krát a dosáhl 13 341 tis. Knihovních jednotek, u státních vědeckých knihoven se zvýšil za stejné období 3,6krát.
Sociální péče a zabezpečení
Počet zařízení sociální péče se v období let 1957 až 1983 přibližně zdvojnásobil. Jejich kapacita se zvyšovala ještě výrazněji v souvislosti s reorganizací a modernizací stávajících ústavů. V roce 1957 bylo ve všech zařízeních sociální péče 32 197 míst, v roce 1983 jíž 70 705 míst, což je o 119,6 % více. Kapacita zařízení pro dospělé osoby se zvýšila o 28 014 míst, tj. o 109 % kapacita zařízení pro mládež o 10 322 míst, tj. 4,1krát. Počet domovů důchodců se zvýšil o 22, jejich kapacita o 16 843 míst, tj. 71,4 %.
V průběhu let 1948 až 1983 docházelo v SSR k výraznějšímu růstu jak počtu vyplácených důchodů, který se v SSR zvýšil 4,5krát, zatímco v ČSR 2,6krát, tak vyplácených dávek důchodového zabezpečení, které se ve stejném období zvýšily na Slovensku 25,1krát, v ČSR 11,6krát. Dávky nemocenského pojištění, zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vzrostly v tomto období v ČSR 14,8krát, v SSR 33,7krát. V roce 1983 činil průměrný starobní důchod ze zabezpečení pracovníků v ČSR 1 275 Kčs a na Slovensku 1 307 Kčs.
Osobní spotřeba
Osobní spotřeba na 1 obyvatele se zvýšila v roce 1983 ve srovnání s rokem 1948 zhruba 3,4krát, ve srovnání s rokem 1937 3,3krát (počítáno ze stálých cen). Vysoký růst osobní spotřeby znamenal podstatné kvantitativní i kvalitativní změny ve výživě obyvatel, ve spotřebě průmyslového zboží a vybavenosti domácností, v bydlení a vybavení bytů.
Ve srovnání s předválečným rokem 1936 se do roku 1982 denní dávka energie ve spotřebovaných potravinách zvýšila o 21,6 %, bílkovin o 34,7 %. Spotřeba masa, másla, rostlinných tuků a olejů a vajec se více než zdvojnásobila, spotřeba mléka a mléčných výrobků se zvýšila o 17 %.
Spotřeba tkanin na obyvatele se zvýšila z 30,77 m v roce 1953 na 51,97 m v roce 1983, obuvi z 3,22 na 4,68 párů, spotřeba elektřiny v domácnostech z 88,6 na 625,7 kWh a plynu ze 17,1 na 140,7 m3. Pračku, chladničku, vysavač a televizní přijímač měla v roce 1983 každá domácnost, rozhlasové přijímače jsou ve většině domácností dva (192 přijímačů na 100 domácností).
Osobních automobilů je v přepočtu na 100 domácnosti 47, tzv. že 1 automobil připadá na 2,1 domácností. Vysoká je vybavenost dalšími elektrickými spotřebiči, stejně jako sportovními potřebami. Značný počet domácností (zejména městských) vlastní chaty nebo chalupy.
Stav bydlení
Trvalá pozornost byla věnována otázkám bydlení. V ročním průměru se bytová výstavba zvýšila z 39,2 tis. bytů v letech 1951 až 1955 na 129,6 tis. v letech 1976 až 1980. Novou výstavbou se zvýšil podíl bytů vyšší kategorie vybavených ústředním topením, koupelnou nebo sprchovým koutem a zvýšila se průměrná velikost bytů.
Podle posledních údajů ze sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 1980 z celkového počtu trvale obydlených bytů 46,8 % bytů I. kategorie a 26,6 % II. kategorie; 81,3 % trvale obydlených bytů bylo vybaveno koupelnou nebo sprchovým koutem a 57,4 % ústředním topením. V roce 1961 bylo ústředním topením vybavenou pouze 8,1 % bytů, koupelnou nebo sprchovým koutem 33,3 % bytů (ve starších bytech totiž existovala společná hygienická zařízení mimo bytovou jednotku).
Závěrem
Legislativa v období sametové revoluce neprocházela výraznými změnami. V důsledku toho se ceny nájemného od roku 1964 až do roku 1989 prakticky vůbec neměnily. Byt 3+1 o 70 m3 stál měsíčně pouhých 175 Kčs. Mzdy se na konci roku 1989 pohybovaly v průměru kolem 3 170 Kčs.
Podle zdroje ČSÚ se průměrná hrubá mzda před rokem 1989 pohybovala kolem 3000 Kčs (celková průměrná měsíční mzda se v roce 1948 pohybovala kolem 823 Kčs, v roce 1960 kolem 1 365 Kčs, v roce 1970 kolem 1 937 Kčs a v roce 1983 kolem 2 789 Kč). V roce 2009 se průměrná hrubá mzda zastavila zhruba na 23 000 korun, což je asi 8krát více.
Podle Českého statistického úřadu před rokem 1989 zaplatili občané za byt 2+kk s příslušenstvím a ústředním topením 358 Kčs měsíčně a bez topení 121 Kčs měsíčně. V roce 2009 tak bylo nájemné skoro 28krát vyšší. Byt 2+kk v Praze i s poplatky stál minimálně 10 tisíc korun a nájmy tak mnohdy překračovaly 60 procent měsíčního příjmu.
Ceny potravin byly srovnatelné, pokud tedy zohledníme jejich sníženou kvalitu v současné době. Před rokem 1989 stál litr mléka 2 Kčs, bochník chleba 4,4 Kčs, 1 kg vepřového masa 46 Kčs, pivo 10° 0,5 l kolem 2,5 Kčs, zatímco v roce 2009 stál litr mléka 14 Kč, 1 kg chleba 22 Kč, 1 kg vepřového masa 120 Kč a pivo 10° 0,5 l kolem 10 Kč.
Pokud ceny potravin přepočteme na dnešní dobu, tak roce 2011 by litr mléka stál 14 Kč, bochník chleba 31 Kč a 1 kg masa 368 Kč a pivo 10° 0,5 l kolem 17,50 Kč. Nezapomínejme ale na to, že v roce 1977 obsahoval podle tehdejších norem šunkový salám 89 % masa, zatímco dnes pouze 55 % (nemluvě o tzv. napichování masa vodou).
Ceny techniky byly tehdy mnohem vyšší, ačkoliv bude samozřejmě nutné zohlednit i technologický pokrok v současnosti. Barevná televize tehdy stála 10 000 Kčs (v roce 2009 by stála 80 000 Kč), kazetový přehrávač 2 500 Kč (v roce 2009 by stál 20 000), automobil Škoda 105 stál 56 000 Kčs (v roce 2009 by vyšel na 448 000 Kč).
Upozornit je rovněž nutné i na energie před rokem 1989: zemní plyn 1 kWh za 0,10 Kčs, elektřina 1kWh za 0,48 Kčs, vodné a stočné 1m3 za 0,80 Kčs, zatímco v roce 2011 zemní plyn 1 kWh vyšel na 1,46 Kč, elektřina 1kWh vyšla na 4,54 Kč, vodné a stočné 1m3 vyšlo na 71,50 Kč. Pokud toto ceny přepočítáme na rok 2011, tak 1kWh zemního plynu by stál 0,70 Kč, elektřina 1kWh by vyšla na 3,40 Kč, vodné a stočné 1m3 vyšlo na 5,60 Kč.
Zdroje:
Historická statistická ročenka ČSSR, Federální statistický úřad, 1. vyd, Praha: SNTL, 1985, str. 20 – 43, str. 153, str. 344 – 345
Vyhláška č. 182/1988 Zb., vyhláška ministerstva financí,cen a mezd České socialistické republiky ze dne 13. října 1988 o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.
Vyhláška zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-182