já velice souhlasím s tím, co zde říkal můj předřečník pan předseda KSČM Vojtěch Filip o tom, že je potřeba říkat pravdu, nic než pravdu, to by bylo velmi dobré, zejména od tohoto řečnického pultu, a já bych proto v duchu tohoto závazku vyzval pana předsedu Filipa, aby se omluvil za lež, kterou zde uvedl ve svém vystoupení. Těch nepřesností v jeho vystoupení byla samozřejmě celá řada, ale já chci zmínit pouze jedno. Pan předseda Filip se zde pokusil navodit zdání, jakoby snad to, že stát nemá přístup k těm ložiskům do roku 22 či 25, souviselo jakýmkoli způsobem s memorandem, které bylo podepsáno na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Pan předseda Filip moc dobře ví jako znalec zákonů, konec konců sám se k tomu před malou chvílí vyjádřil, že toto nemůže žádným způsobem souviset s ničím, co mohl podepsat ministr průmyslu a obchodu Havlíček, a také to s tím memorandem žádným způsobem nesouvisí. Jakákoli časová omezení vyplývají z rozhodnutí, která byla přijata jiným ministerstvem. Ministerstvem životního prostředí. Nikoli na bázi memoranda, ale na bázi jednotlivých správních aktů. Na základě zákona. Tzn., pan předseda Filip se zde pokusil uvést v omyl nejenom tuto Poslaneckou sněmovnu, ale také občany, kteří sledují tuto veřejnou debatu, a já bych ho rád vyzval, aby se omluvil, protože to, co řekl, byla nepravda. To, co řekl, byla lež. Myslím si, že by se k tomu měl v další diskusi jednoznačným způsobem vyjádřit.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych se vyjádřil k tématu, které je zde dnes diskutováno, a zmínil se o věcech, které v této souvislosti pokládám za skutečně závažné.
Ve filmu Vrtěti psem z roku 1997, možná ho řada z vás zná, v tomto filmu čelí prezident Spojených států dva týdny před volbami sexuálnímu skandálu s nezletilou dívkou. To je samozřejmě pro prezidenta velký problém, a proto je potřeba, aby byla odvedena pozornost. Prezidentovi poradci v tom filmu Vrtěti psem rozpoutají smyšlenou válku s Albánií, aby odvedli pozornost úplně jinam od tohoto prezidentova skandálu.
V tom filmu se jim to povede. Média v tom filmu jsou plná falešného obrazu války Spojených států a Albánie. K té válce ovšem nikdy nedošlo. V tom filmu se jim to povedlo. Nemluvilo se o skandálu prezidenta, nemluvilo se o jeho problémech, ale řešila se neexistující válka mezi Spojenými státy a Albánií. Doporučuji všem se na Vrtěti psem znovu podívat. Až se na ten film podíváte, možná vám to připomene celou tuto historii kolem lithia, která se samozřejmě nezačala psát okamžikem, kdy ministr Havlíček podepsal memorandum. Ta historie se začala psát mnohem, mnohem, mnohem, mnohem dříve. A já se k tomu ještě během svého vystoupení jednoznačně dostanu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, v tuto chvíli jsou čtyři dny před volbami. V době, kdy byla rozpoutána a fabrikována tato umělá kauza lithium, tak bylo několik týdnů před volbami, a politik Andrej Babiš měl v té době problém. Bylo oficiálně zahájeno jeho trestní stíhání v případě podvodu s evropskou dotací v kauze Čapí hnízdo. Trestně stíhán byl nejenom předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale také jeho první místopředseda Faltýnek. Takže předseda hnutí ANO má velký problém, je oznámeno zahájení jeho trestního stíhání, a je potřeba odvést pozornost veřejnosti. Určitě z pohledu hnutí ANO není radno, aby se až do voleb mluvilo o tom, že v čele hnutí je politik, který je trestně stíhaný, a že dokonce statutárním místopředsedou tohoto hnutí je taky politik, který je trestně stíhaný. V minulosti to totiž bývalo tak, že když v čele nějaké strany nebo hnutí stál někdo, kdo měl problém se zákonem a býval trestně stíhaný, tak v minulosti to bývalo v této zemi tak, že takovýto politik odstoupil, a ten problém si řešil mimo špičkovou politiku.
Andrej Babiš se rozhodl změnit pravidla a přepsat pravidla, a proto nepotřebuje, aby se o tom mluvilo, že se přepisují pravidla a že se mění pravidla. Jak už jsem řekl, je potřeba odvést pozornost veřejnosti. (Výkřiky v sále: Lithium!) Lidé a novináři by se totiž mohli ptát, jak je možné, že oba trestně stíhaní politici zůstávají v čele hnutí ANO a nadále kandidují do voleb.
A tak se, vážené poslankyně a vážení poslanci, použije scénář Vrtěti psem. Vymyslí se kauza lithium, která zaplní média tak, aby se nemluvilo o Čapím hnízdu a trestním stíhání poslance Andreje Babiše.
Umělá a zcela vylhaná kauza lithium se po několika dnech hodí poslanci Babišovi ještě z jiného důvodu. Slovenský Ústavní soud totiž zrušil rozsudky nižších soudů, podle kterých byl poslanec Babiš veden v evidenci agentů komunistické státní bezpečnosti neoprávněně. Znovu tedy na základě rozhodnutí slovenského Ústavního soudu platí, že pan Andrej Babiš je evidován jako agent státní bezpečnosti Bureš. Slovenský Ústavní soud dokonce uvedl, že rozhodnutí soudu nižšího stupně bylo založeno na výpovědích nedůvěryhodných svědků, kteří se aktivně podíleli na prosazování komunistického režimu. Jak uvedl slovenský Ústavní soud, jejich angažovanost na objektivitě protiprávním a nemorálním režimu vyvolává pochybnosti o jejich důvěryhodnosti.
Tolik, vážené poslankyně a vážení poslanci, citace Ústavního soudu Slovenské republiky. Poslanec Andrej Babiš má tak druhý problém. Možná ještě vážnější, než ten první, kterým je trestní stíhání. Je evidovaným agentem komunistické státní bezpečnosti a estébáci, kteří v jeho prospěch vypovídali u soudu, aby mu pomohli, budou zřejmě pro příští jednání u soudů na Slovensku nepoužitelní. Shrnuto a podtrženo, vážené poslankyně a vážení poslanci, jde o scénář Vrtěti psem. Jako kdybyste ten film vzali a opsali ho do české reality. Žádná velká fantazie, žádná velká kreativita, prostě použijete osvědčený scénář. Cílem je prostě odvést pozornost úplně jinam.
Proto byl vykonstruován lživý útok na ministra průmyslu a obchodu Havlíčka v souvislosti s těžbou lithia. Jako záminka bylo použito právně nezávazné memorandum, které ministr Havlíček podepsal. Právně nezávazné memorandum.
Tato schůze je součástí scénáře Vrtěti psem. Říkám to nerad, protože já mám úctu k této Poslanecké sněmovně, ale vážené poslankyně a vážení poslanci, podívejte se, prosím, kolem sebe. V jak důstojné situaci se Poslanecká sněmovna několik málo dnů před volbami schází. Na základě jak silných argumentů byla svolána ta mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.
Já nikdy nebudu zpochybňovat právo opozice svolat mimořádnou schůzi. Když jsem vedl opozici v této Poslanecké sněmovně, tak jsem často svolával také mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, pokud jsme na to měli sílu. To je naprosto legitimní nástroj opozičních stran. Mají na to plné právo. Ale je otázka, jestli to, co se tady dneska odehrává, je akce nezávislých opozičních stran, které se rozhodly pranýřovat vládu za její údajné prohřešky, anebo jestli je to akce, která prostě je součástí scénáře Vrtěti psem.
A když si analyzuji ta dosavadní vystoupení představitelů opozice, a měli jsme tady vystoupení předsedy poslaneckého klubu KSČM pana Kováčika a měli jsme tady před malou chvílí vystoupení předsedy komunistů pana Filipa, tak oni vůbec nemluvili o Ministerstvu životního prostředí. Vůbec nemluvili o hnutí ANO, a pořád mluvili jenom o ministru Havlíčkovi a memorandu. Tzn., jako by to zapadalo do toho scénáře Vrtěti psem. Já tomu nerozumím, proč komunističtí představitelé, jestliže chtějí pranýřovat situaci kolem lithia, tak nedohlédnou do roku 2010, nebo do dalších let, kdy to bylo právě Ministerstvo životního prostředí i za současného ministra životního prostředí Brabce, které vydávalo všechny správní akty, které se týkaly lithia.
Tak proč komunisté, jestliže jsou taková spravedlivá rozhořčená opozice, mluví jenom o Havlíčkovi, mluví jenom o sociální demokracii a nemluví o tom, kdo ve skutečnosti v této věci až doposud výhradně rozhodoval. A to bylo Ministerstvo životního prostředí. Takže se na mne nezlobte, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že tohle není důstojná situace pro Poslaneckou sněmovnu, těchto několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny. A já taky patřím k těm, kteří by byli radši ve svém obvodu na jižní Moravě a raději by mluvil s voliči před volbami, než sedět tady v Poslanecké sněmovně na základě scénáře poslance Andreje Babiše, který se prostě rozhodl, že odvede pozornost od svých kauz, od svých předvolebních kauz a angažoval k tomu Komunistickou stranu a angažoval k tomu samozřejmě i další poslance tady v Poslanecké sněmovně, kteří se do toho velmi ochotně pustili. Já tady nechci jako můj předřečník pan ministr Chovanec spekulovat, že jsou to zárodky budoucí koalice a spolupráce mezi komunisty, ANO a Okamurou, ale někdo by si to myslet možná mohl, když se na to podívá, jak tahle mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla konstruována. Takže je to tak.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, možná tady dnes sehrajete roli někoho, kdo bude užitečným pomocníkem Andreje Babiše v jeho snaze zakrývat vlastní problémy. Ale ta celá věc je zajímavá ještě z jiného důvodu, vážené poslankyně, vážení poslanci. Jak už jsem řekl, podívejme se na fakta. Opírejme se o realitu. Já tady pro vás mám celou řadu věcí, které bych vám chtěl říci, se kterými bych vás chtěl seznámit, protože cítím, že chcete vědět, jak se ty věci odehrály a já se pokusím ty věci popsat, tak jak se skutečně odehrály. Hlavní roli ve stanovování průzkumného území pro průzkum lithia pro soukromou firmu hraje už sedm let Ministerstvo životního prostředí. Možná vás to, vážené poslankyně, vážení poslanci, překvapí, ale je to tak. Nikoliv Ministerstvo průmyslu a už vůbec ne ministr Havlíček, který je tam několik málo měsíců, ale hlavní roli hraje Ministerstvo životního prostředí na základě platných zákonů České republiky. Na Ministerstvu životního prostředí Jiří Havlíček nikdy neseděl. Na Ministerstvu životního prostředí ovšem poslední čtyři roky sedí ministr z ANO, sedí tam pan Richard Brabec. A jeho ministerstvo už v souvislosti s průzkumem a předchozím stanoviskem k dobývacímu prostoru už ledacos rozhodlo. Už ledacos rozhodlo tohle Ministerstvo životního prostředí. A je to zajímavé. Poslanec Babiš to nikdy nekritizoval. Za celé čtyři roky poslanec Babiš, který se začal teď najednou zajímat o lithium, tak za celé čtyři roky jsem si nevšiml žádného mediálního výstupu, že by poslanec Babiš, nebo tehdy jako ministr financí a místopředseda vlády tohle téma otevřel na jednání vlády, nebo kritizoval snad pana ministra životního prostředí Brabce za ta rozhodnutí, která vydalo Ministerstvo životního prostředí. Nikdo jiný se kritizovat nedal, protože nikdo jiný v té věci nerozhodoval. Tam rozhodovalo vždycky doposud Ministerstvo životního prostředí v této záležitosti, nikdo jiný. Žádný člen vlády neměl do této fáze kompetence k tomu, aby se do té věci jakýmkoliv způsobem angažoval. Pan poslanec Babiš to nikdy nekritizoval. Nikdy se o lithium nebo jiné strategické suroviny ani nezajímal. Bylo mu to jedno. Bylo mu to jedno. Kdyby mu to nebylo jedno, tak by se v tom mohl angažovat. Koneckonců pan Brabec je místopředseda jeho hnutí ANO a kdyby to panu předsedovi Babišovi nebylo jedno, jak je to s tím lithiem, tak přece kdykoliv mohl využít například schůzí vedení hnutí ANO, aby se o té věci poradili a mohl požádat pana ministra Brabce, aby konal, ale nic takového se za ty čtyři roky naší vlády nestalo, protože veškerá iniciativa, která mění podmínky, které se týkají nakládání se vzácnými nerosty, tak vzešla z Ministerstva průmyslu a obchodu a já se k tomu ještě dostanu.
Víte, ta lživost útoku na ministra Havlíčka je zásadní v tom, že zatímco Ministerstvo životního prostředí vedené zástupcem hnutí ANO v tichosti, opravdu v tichosti umetalo cestu soukromé společnosti průzkumu těžby lithia, a to naprosto konkrétními správními rozhodnutími, ministr Havlíček ze sociální demokracie se pouze snažil memorandem zajistit, aby pokud dojde k těžbě lithia na území České republiky, aby došlo na území České republiky k jeho zpracování a na naši ekonomiku to mělo co nejvíce pozitivní vliv. Pokud chcete, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, řešit lithium na této mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se schází jenom několik málo dnů před volbami do Poslanecké sněmovny, musíte začít tam, kde běžel a stále běží celý úvodní povolovací proces. A celý úvodní povolovací proces, který se týká budoucí možné těžby lithia v České republice běžel na jediném ministerstvu, na Ministerstvu životního prostředí. A poslední čtyři roky v čele tohoto ministerstva stál stranický kolega poslance Babiše ministr Brabec.
Pokud debatujeme o využívání ložisek surovin lithia v oblasti Cínovec, je podle mého názoru nutné odlišit jednotlivé konkrétní příklady a já se k tomu ještě dostanu. Víte, já bych se docela rád teď vyjádřil k tomu, jakým způsobem se postupovalo při tom dosavadním procesu rozhodování, protože si myslím, že to je v celé věci opravdu velmi důležité. Že ten problém lithia tady nespadl shůry tím, že ministr Havlíček podepsal memorandum, ale celá ta věc se zde na základě konkrétních správních rozhodnutí řeší minimálně od roku 2010.
Pokud jde o lokalitu Cínovec. Pokud jde o ložisko na Cínovci. Ložisko Cínovec patří k největším ložiskům lithia na světě. Prognózní zásoby rudy činí 656 milionů tun, to znamená na Cínovci mohou být zhruba čtyři procenta předpokládaných světových zásob lithia. Prognózy zásoby nejsou úplně totožné s těžitelnými zásobami. Ty těžitelné zásoby bývají zpravidla o něco menší. Toto ložisko, ačkoliv je z hlediska objemu velmi významné, tak je myslím také důležité říci, že má relativně nízké obsahy lithia v rudě. V průměru zhruba dvě desetiny procenta. Ve světě mají v některých lokalitách větší štěstí, protože tam těží ložiska až s desetkrát vyšším obsahem lithia. Další zásoby přímo navazující na ložisko Cínovec v rozsahu cca 200 milionů tun rudy se nacházejí na území sousedního Německa. Jde o přímé pokračování primárního ložiska Cínovec na území sousedního státu. Je také myslím dobré připomenout, že vedle lithia obsahuje celé primární ložisko Cínovec také cín, wolfram, tantal, niob, rubidium, cesium a scandium. Zatím se vyvinuta technologie na získávání rudy z koncentrátu lithia, cínu a wolframu.
Pokud jde o průzkum německé části ložiska Cínovec, ten provádí společnost Deutsche lithium, která je společným podnikem společnosti Solar Word (?) a kanadské společnosti Bacanora Minerals. Každá z těchto společností má ve společném podniku zhruba 50procentní podíl. V současné době již společnost Deutsche lithium zpracovává posouzení EJA a připravuje žádost o povolení k těžbě. Pokud společnost získá v příštím roce povolení k těžbě, tak by na německé části ložiska mohla být těžba v optimálním případě zahájena již do dvou let. Aktuálně také nadnárodně těžební gigant Rio Tinto pracuje na otevření ložiska v Srbsku u řeky Jada. Zásoby lithia na tomto ložisku jsou o něco menší než v České republice, ale jejich výhodou je větší kovnatost, protože průměrný obsah lithia se pohybuje kolem sedmi desetin procenta.
Dovolte mi, abych se tedy vyjádřil k současné pozici České republiky ve vztahu k těžbě lithia. Současná pozice České republiky je zásadně určena platnými zákony, což je především horní zákon a geologický zákon, a dosavadními právními kroky, protože stát s těžaři není v obchodním vztahu, nýbrž ve vztahu daném zákonem. Rozhodnutí vedoucí k povolení těžby se odehrávají v rámci správního práva. Stručně řečeno, předchozí rozhodnutí vydaná Ministerstvem životního prostředí předurčila ve všech ohledech současnou právní pozici firmy Geomet. To znamená, tuto právní pozici nepředurčilo memorandum, ale předurčila rozhodnutí vydaná Ministerstvem životního prostředí v letech 2010 až 2017. Vzhledem k tomu, že tady v naší zemi koluje obrovské množství dezinformací, tak si vás dovoluji podrobněji seznámit s vlastním průběhem povolovacího procesu, tak jak probíhal.
Začneme tedy tím, že společnost Geomet podala v souladu s příslušným zákonem na Ministerstvo životního prostředí postupně čtyři žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec byla podána 1. října roku 2009. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec 2 byla podána 14. února 2011. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec 3 byla podána 21. června 2016. A žádost o stanovení průzkumného území Cínovec 4 byla podána 13. února 2017. Všechny žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány na územním odboru Ministerstva životního prostředí, který sídlí v Ústí nad Labem. Tento územní odbor také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušná rozhodnutí. První rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí vydáno 20. 7. 2010 s platností do 31. července 2014.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, toto je ono rozhodnutí, které bylo vydáno v roce 2010. (Ukazuje dokument.) Je vydáno na hlavičkovém papíře Ministerstva životního prostředí. Je to rozhodnutí, pod kterým je podepsán úředník, který pracuje na Ministerstvu životního prostředí. Druhé rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec 2 pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 24. listopadu 2011 s platností do 31. července 2014. Třetí rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec 3 pro společnost Geomet bylo rozhodnutím odboru Ministerstva životního prostředí vydáno 23. září 2016 s platností do 31. 10. 2021. A čtvrté rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec 4 pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 18. dubna 2017 s platností do roku tuším 2022.
Vzhledem k tomu, že lhůty stanovené v prvních rozhodnutích o stanovení průzkumného území se ukázaly být pro provedení dostatečně podrobného průzkumu jako příliš krátké, požádala společnost Geomet v souladu se zákonem o prodloužení platnosti stanovení průzkumných území Cínovec. Žádost byla podána 8. 4. 2014. A Cínovec 2, žádost byla podána 18. srpna 2015. Obě žádosti byly znovu podány na územní odbor Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem, který také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušné rozhodnutí. Rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet do 30. 7. 2019 bylo vydáno 10. července 2014. Rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území Cínovec 2 pro společnost Geomet do 31. 12. 2020 bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 31. srpna 2015.
Následně v návaznosti na výsledky geologického průzkumu podala společnost Geomet v souladu s § 24 odst. 2 horního zákona první dvě žádosti o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Všechny tyto žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány na územním odboru Ministerstva životního prostředí. Opět zde byla vydána příslušná rozhodnutí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem zde takto podrobně citoval jednotlivá rozhodnutí Ministerstva životního prostředí proto, aby bylo zřejmé, jakým způsobem je u nás v těchto věcech rozhodováno. Protože samozřejmě, že laická veřejnost netuší, jakým způsobem běží příslušný povolovací proces podle příslušných zákonů. A myslím si, že je potřeba si uvědomit, a já zde mám všechna ta rozhodnutí, která byla vydána ze strany územního odboru Ministerstva životního prostředí, je třeba si uvědomit, že všechna rozhodnutí byla vydána na Ministerstvu životního prostředí. A pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak to, co je podklad, jsou rozhodnutí ze strany Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího.
Memorandum, které bylo přijato, je právně nezávazné. Není možné o něj opírat jakékoliv nároky. Pokud by někdo teoreticky o cokoliv opíral své nároky, může je opírat pouze na základě zákona o rozhodnutí, která byla přijata ve správním řízení na Ministerstvu životního prostředí. A v posledních čtyřech letech vedl toto ministerstvo pan ministr Brabec z hnutí ANO. Čili tyto věci ve finále, v důsledku spadají do jeho kompetence. Já opravdu nerozumím tomu, proč zde je veden útok na memorandum, které podepsal ministr Havlíček, které není právně závazné, jehož jediným cílem bylo vylepšit pozici státu a zajistit, aby se lithium, když už se tady u nás bude teoreticky těžit, aby se u nás také zpracovávalo, aby z toho Česká republika něco měla - tak proč tam je upřena pozornost a tam je veden útok a nikdo neřeší ta skutečná rozhodnutí, která byla přijata na Ministerstvu životního prostředí.
Takže, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že debata, která se dnes vede o lithiu, tak by se měla vrátit k podstatě věci. Pokud jde o memorandum. Memorandum, které bylo podepsáno ministrem průmyslu a obchodu. Memorandum vytváří předpoklady k tomu, aby se surovina využívala u nás. Je to vlastně první příklad strategické změny, ke které se rozhodla naše vláda přistoupit. Pokud se záměry vyjádřené v memorandu zrealizují, postoupí Česká republika do daleko výhodnější pozice v mezinárodní dělbě práce. A to tak, že se na území České republiky rozvine moderní perspektivní obor, který bude souviset s výrobou baterií a který bude souviset se zpracováním lithia. Právě fakt, že Ministerstvo životního prostředí do svých dosavadních předchozích souhlasů a rozhodování nezahrnulo podmínku maximálního využití lithia na území České republiky, o tom se skutečně v žádných rozhodnutích Ministerstva životního prostředí nic nepsalo, byla jedním z hlavních důvodů pro podpis memoranda právě snaha dosáhnout zpracování lithia na území České republiky.
Ministerstvo průmyslu podle kompetenčního zákona má možnost takováto memoranda realizovat stejně jako konec konců každé ministerstvo. Ve vládní praxi je to běžně užívaný nástroj a různých typů memorand, která se podepisují ze strany ministerstev, je skutečně velké množství.
Já jsem požádal vládní legislativu, aby se vyjádřila k otázce toho, do jaké míry může být memorandum podepsané ministrem Havlíčkem závazné. Myslím si, že to je podstatná věc, tak jak se objevily ty otázky v rámci debaty, a proto mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem legislativního odboru Úřadu vlády k této věci.
Za prvé. Memorandum obecně je prohlášení, které obsahuje pouze úmysly a proklamace svých účastníků. Nevyplývají z něj žádná práva ani povinnosti pro strany, které je uzavřely, a neobsahuje závazky. Pro memorandum jsou užívány typicky nezávazné formulace, např. bere na vědomí, má v úmyslu, je ochoten, sdílí přesvědčení, shodli se apod. Nezávazné memorandum rovněž neobsahuje lhůty, neboť stanovení pevných časových lhůt může indikovat závazek, jenž by měl být v rámci lhůty plněn. Memorandum také nemá předepsaný způsob projednání. Vzhledem k jeho nezávaznosti se nevyžaduje projednání nebo schválení vládou nebo parlamentem. Výše uvedená charakteristika memoranda jej samozřejmě odlišuje od klasické smlouvy, která naopak práva a povinnosti smluvních stran zakládá a která vyjadřuje okamžik, od kdy jsou strany takovou smlouvou vázány. Taková smlouva, zde s mezinárodním prvkem, proto obsahuje také typicky smluvní výrazy, jako musí, je oprávněn, je povinen, zavazuje se, slibuje. Obsahuje typicky ustanovení o řešení sporů a vynucování těchto ustanovení. Nic z toho ve shora uvedeném memorandu uzavřeném Ministerstvem průmyslu a obchodu a onou firmou není obsaženo. Nic z toho tam není obsaženo. Cituji ze stanoviska legislativního odboru Úřadu vlády.
V memorandu použité formulace nemají obligační charakter, a to ani v anglické verzi, jež je v tomto případě autentická. Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a onou firmou v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice obsahuje jen dobrou vůli Ministerstva průmyslu a obchodu spolupracovat při případné těžbě lithia v hledání budoucích možností pro jeho zpracování. V memorandu je obsaženo i prohlášení, že se budoucí vztahy budou řídit zákony a právními předpisy České republiky, jakož i smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Tyto vztahy se však musí výše uvedenými právními předpisy a mezinárodními smlouvami řídit i bez toho, že je to uvedeno v memorandu. Memorandum pouze na tuto skutečnost poukazuje. Jestliže tedy historicky byla podepsána smlouva o ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií, tak memorandum pouze konstatuje, že takováto smlouva existuje. To neznamená, že by tato smlouva začala existovat na základě zmínky, která je uvedena v memorandu.
Chci také říci, že shora uvedené memorandum nezavazuje a ani nemůže zavazovat Českou republiku rozhodnout ve všech dalších správních řízeních, která v této věci budou konána, ve prospěch nějakého konkrétního subjektu. Proto lze uzavřít, že pokud bude v případě povolování případné těžby a zpracování lithia ve vztahu ke společnosti GEOMET postupováno podle vnitrostátní právní úpravy, není možné, aby tato společnost jakýmkoli způsobem tento postup rozporovala. Pro úplnost chci také uvést, že potenciálním rizikem by mohla být taková zásadní změna právní úpravy, která by byla v rozporu s legitimním očekáváním.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem zde citoval stanovisko legislativního odboru Úřadu vlády, ale musím také říci, že i drtivá většina právních autorit, která byla ve veřejné debatě dotazována v těch uplynulých dnech a týdnech, kdy je zde vedena absurdní diskuse o tom, jestli je memorandum závazné, nebo ne, se vyjádřila v tom smyslu, že memorandum závazné není. Memorandum závazné není. Správní rozhodnutí učiněná na půdě Ministerstva životního prostředí ovšem s ohledem na formulaci zákona závazná jsou. Čili pokud někdo v té kauze lithium zavázal Českou republiku, tak to bylo Ministerstvo životního prostředí, a v žádném případě ne podpis memoranda na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu.
Poslední věc, kterou bych rád ještě zmínil, je vůbec přístup k surovinové politice státu. V těch uplynulých letech opravdu surovinová politika státu neumožňovala vládě, aby do celé věci zasáhla. Já jsem to tady citoval, Ministerstvo životního prostředí rozhodovalo mechanicky na základě žádostí, které dostalo, a vytvořilo právní situaci, ve které se dnes nacházíme. Já jsem pana ministra Havlíčka po jeho nástupu požádal, aby se Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo věnovat otázce vzácných nerostů na území České republiky včetně lithia. To bylo v dubnu letošního roku. Požádal jsem pana ministra Havlíčka, aby analyzoval ve spolupráci se státním podnikem DIAMO, zdali by stát mohl být do budoucna aktivnější, pokud jde o průzkum těchto ložisek, protože jsem nabyl dojmu z veřejně dostupných informací, že stát v této věci bohužel aktivní nebyl. Inicioval jsem jednání na bázi státního podniku DIAMO, na bázi geologické služby, která podléhá Ministerstvu životního prostředí, požádal jsem tyto instituce, aby se podívaly na možnost, jak tu situaci v České republice změnit. To bylo na jaře letošního roku.
Já jsem velice rád, že ministr Havlíček se té věci ujal. A musím říci, že po řadě let to byl první ministr průmyslu a obchodu, který nad tím problémem nezavíral oči. Připravil strategický dokument, který nedávno projednala a schválila vláda. Tento strategický dokument je průlomový. A já bych vás velice rád, vážené poslankyně, vážení poslanci, s tímto dokumentem seznámil. Pouze pro pořádek chci uvést, že vláda ten dokument nepřijímala na základě výzev Poslanecké sněmovny, nepřijímala ho na základě této aktuální kauzy. Dokument se připravoval několik posledních měsíců na základě zadání, které jsem dal ministru Havlíčkovi, když na ministerstvo nastupoval. Tento dokument nově pojímá roli státního podniku DIAMO. Státní podnik DIAMO bude motivován a podporován ze strany vlády, aby se aktivně účastnil průzkumu zásob nerostných surovin v České republice, pokud se to bude týkat strategických nebo super strategických surovin. Je iniciována změna surovinové politiky, která by měla být připravena v příštích měsících a která by měla umožnit, aby to byl státní podnik DIAMO, pokud se rozhodne, aby byl první na pásce, pokud jde o průzkum lokalit, kde by se tyto strategické nebo super strategické suroviny mohly nacházet. To samozřejmě bude vyžadovat posílení ekonomické podpory státního podniku DIAMO, ale já se domnívám, že takováto aktivita je na místě. Součástí toho strategického dokumentu je takové nastavení budoucích parametrů surovinové politiky, aby vláda měla větší vliv na to, kdo co v České republice těží. To znamená, jdeme proti stávajícímu systému, který je do značné míry automatický, který do značné míry může vypadat i alibisticky, prostě protože se postupuje na základě horního zákona, aniž by se zkoumalo, kdo žádost předkládá, jaké budou ekonomické efekty pro Českou republiku. Vláda schválila změnu této strategie. Je zde úkol pro ministra průmyslu, pro ministra životního prostředí, aby pracovali v příštích měsících velmi intenzivně na změně surovinové politiky státu tak, aby byly dány jasné garance a parametrické změny, které budou znamenat, že stát mění svoji politiku. Do této doby ani DIAMO ani geologická služba nebyly ze strany státu aktivně využívány. Do této doby zde byl podle mého názoru promarněn potenciál, který např. státní podnik DIAMO má.
Od okamžiku, kdy vláda připravila tyto strategické dokumenty, se otevírá prostor, abychom systematicky a systémově přistupovali k využívání nerostného bohatství na území České republiky. Pokud v příštím období Poslanecké sněmovny budou přijímány nějaké další legislativní úpravy, tak si myslím, že můžeme pro přípravu těchto návrhů využít analýzy, které byly zpracovány právě ministrem Havlíčkem a které podle mého názoru velmi dobře popisují úskalí stávajících pravidel horního zákona. A tyto analýzy bude myslím velmi možné použít při přípravě jakékoli další legislativy. Stejně tak stát má ve své ruce nástroj, kterým je stanovení poplatků za vydobytý nerost, a i tady v závislosti na cenách lithia může buď vláda, nebo vláda ve spolupráci s Parlamentem přistoupit ke zvýšení tohoto poplatku. A to bude čistě politické rozhodnutí, které bude možné přijmout buď změnou zákona v příštím volebním období, nebo eventuálně změnou nařízení vlády v rámci stávajícího horního zákona tak, jak platí, pokud to ten stávající horní zákon bude umožňovat. Tam je schváleno pravidlo, které říká, že ty poplatky se mění jednou za pět let. Pokud by se Parlament rozhodl tuto lhůtu zkrátit, tak vláda ke změně poplatků může přistoupit mnohem dříve než za pět let a podle mého názoru by to bylo užitečné.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, zmínil jsem alespoň ty základní skutečnosti, které se týkají otázky těžby lithia, resp. budoucí těžby lithia v České republice. Chci zdůraznit, že naše pozornost by měla být věnována nejenom povolovacímu procesu v této konkrétní věci, ale měla by být věnována také systému povolování, jak je nastaven v horním zákoně obecně, aby do budoucna vláda měla větší vliv na tyto procesy na základě surovinové politiky a na základě svých strategických rozhodnutí. Stejně tak pokládám za velmi důležité, aby se nezapomnělo na to, co bylo hlavní, pokud šlo o podpis memoranda, které podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Nejde jenom o to, kdo a kdy bude lithium na území České republiky těžit. Nejde jenom o to, jak vysoký uděláme poplatek z tohoto vytěženého lithia, ale jde také o to, aby na území České republiky probíhal výrobní řetězec, který nám umožní lithium zpracovat. Byly publikovány studie, které popisují možné ekonomické dopady a profity pro Českou republiku. Maximalizovat tyto profity lze tehdy, pokud bude to vytěžené lithium zpracováváno tady u nás v České republice, pokud tady budou stát závody, které budou vyrábět lithiové baterie.
To znamená politika vlády musí být zaměřena nejenom na povolovací proces, na pravidla horního zákona, na stanovení výše poplatků, ale také na to, abychom dosáhli zpracování lithia na území České republiky, aby to zaměstnalo naše lidi, aby tady zůstaly daně z tohoto zpracování, aby Česká republika se účastnila celého technologického řetězce. Pokládám to za důležité mimo jiné i kvůli automobilovému průmyslu.
Asi víte, že vláda jednala se Svazem automobilového průmyslu a podepsali jsme s ním memorandum. Toto memorandum nebylo skandalizováno, možná zatím. Ale v každém případě je to memorandum, kde se vláda dohodla s automobilovým průmyslem na tom, že budeme vytvářet podmínky pro to, aby automobilový průmysl zvládl ty veliké technologické změny, které jsou před ním. A je jasné, že jednou z těch velkých výzev je elektromobilita. A je jasné, že pokud se u nás mají vyrábět do budoucna elektromobily, bylo by ideální, kdyby se u nás také vyráběly baterie, které bude možné v těchto elektromobilech použít. Takže tohle připomínám právě pro to, že to byla podstatná součást úsilí Ministerstva průmyslu a obchodu o to, aby se lithium nejenom těžilo v České republice, ale aby se tady také zpracovávalo. A prosil bych nezužovat tu otázku jenom na těžbu, ale mluvme také velmi otevřeně o tom, jaké nástroje použijeme pro zpracování lithia tady na území České republiky, aby to pro naše občany mělo maximální a pozitivní efekt.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, doufám, že jak ve vystoupení pana ministra Havlíčka, tak v mém vystoupení byly poskytnuty všechny relevantní informace. Pokud byste samozřejmě chtěli jakékoli další informace, které jsou relevantní k této věci, chci odkázat na důležitý vládní materiál, který se jmenuje Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých dalších surovin. To je materiál, který byl schválen vládou a který definuje potřebné změny, které se uskuteční a budou uskutečňovat v rámci naší surovinové politiky. Myslím si, že v tomto materiálu jsou veřejně uvedeny všechny potřebné dostupné další informace.
Děkuji za vaši pozornost
