Srovnání situace ČR s Řeckem není adekvátní, jak pokud jde o trendy vývoje veřejných rozpočtů, tak o celkový aktuální podíl veřejného dluhu na HDP. Je to stejně nepřesné, jako přirovnávat nyní k Řecku Slovensko, Polsko, Irsko nebo třeba Rakousko.
Celkový veřejný dluh bude v Řecku na konci letošního roku 120% tamního HDP, Česká republika vykáže s vysokou pravděpodobností celkové zadlužení 40% HDP. Tedy nižší než Rakousko a Polsko a podobné jako Slovensko. V těchto zemích, jejichž celková zadluženost se řecké situaci dlouhodobě blíží o něco více než ČR žádná podobná hysterie „Řecko nadohled“ neprobíhá. Připomínám, že v roce 2007 byl podíl našeho dluhu na HDP 29%.
Ano, v Evropě existují země, které lze z pohledu celkové výše dluhu s Řeckem porovnávat. Patří mezi ně nejzadluženější země EU - Itálie a také Belgie, Maďarsko a Portugalsko. V žádném případě ne Česká republika. Rozdílné bylo také tempo zadlužování v posledních letech, zatímco roční deficity veřejných rozpočtů se v ČR v letech 2004 až 2008 držely kolem a pod 3% HDP, řecké roční schodky se pohybovaly v průměru na 7% HDP. Řecko trvale překročovalo obě rozpočtová kritéria, důležitá pro členství v eurozóně - celkový dluh i roční schodek. Navíc bylo opakovaně odhaleno špatné účetnictví, které krylo skutečnou (vyšší) úroveň deficitu. To dále snížilo věrohodnost Řecka jak v očích zemí EU, tak investorů. V ČR se nic takového jako zkreslování údajů pro EK nedělo.
Pan ministr Janota by proto neměl naši zemi tak často veřejně srovnávat s Řeckem. Zhoršuje to vnímání našeho státu v očích analytiků ratingových agentur, Evropské komise, zahraničních investorů i zájemců o naše státní dluhopisy. Vyvolávání paniky (např. ve stylu – nebude na důchody) také zbytečně dále ochromuje spotřebu tuzemských domácností.
Česká republika potřebuje změnit trend vývoje veřejných rozpočtů, poznamenaný poklesem ekonomiky v roce 2009 a chybným snižováním některých daní po roce 2008. Je důležité dodržet konvergenční plán redukce schodků tak, jak ho předložila Fischerova vláda. O konkrétních nástrojích fiskální konsolidace rozhodnou přirozeně volby, je ale klíčové, aby se ke snížení deficitu pod 3% přihlásily obě hlavní politické strany (jedna z nich totiž volby vyhraje). Příští vláda ale současně nesmí přehnat rozpočtovou restrikci tak, aby poškodila reálnou ekonomiku. Budoucí ekonomický růst je zatím velmi nejistý. Deficit je nutno snižovat postupně, v horizontu několika let tak, aby poklesl pod 3% HDP nejpozději v roce 2013.
K tomu potřebujeme konkrétní plán úspor a zvýšení příjmů státu. Nepravdivé srovnávání s řeckým rozpočtovým problémem je možná dobrý nástroj stranické propagandy, ale ničemu dobrému jinak nepomůže.
Mimochodem, v letech 2000-2004 vládla v Řecku levice, od roku 2004 do roku 2009 pak pravicová Nová demokracie. V roce 2004 byl řecký veřejný dluh na úrovni 98,6 % HDP, v roce 2008 99,2% HDP. Řecko také v minulých letech snižovalo daně (DPPO postupně z 25 na 20% a dvě sazby daně z příjmů fyzických osob poklesly z 29%/39% na 25%/35%. Mezní sazba této daně (pro příjmy nad 75 tisíc euro ročně) zůstala i za pravicové vlády na 40%.
