Jejím cílem je podpořit angažmá mužů v boji proti znevýhodnění žen, násilí a zamezit podpoře dalších forem diskriminace. Předseda vlády Bohuslav Sobotka myšlenku podpořil spolu s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem společnou fotografií.
Připojili se tak k řadě osobností, které už myšlenku touto formou podpořily. Více na: http://heforshe.org/.
Kampaň je součástí konference 70 let České republiky v OSN: Udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost, při jejímž zahájení předseda vlády Bohuslav Sobotka vystoupil. Cílem konference je mimo jiné podpora diskuse o udržitelném rozvoji a upozornění na propojenost jeho globální a národní roviny.
Premiér Bohuslav Sobotka se v rámci konference v Černínském paláci setkal s Lakshmi Puri, náměstkyní generálního tajemníka OSN a zástupkyní výkonné ředitelky organizace UN Women.
Projev předsedy vlády na konferenci 70 let v OSN: Udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost
Vážené dámy, vážení pánové,
jsem velmi rád, že Vás mohu přivítat na konferenci 70 let v OSN: udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost. Jejím účelem není jen pohled do minulosti a oslava kulatého, sedmdesátiletého výročí členství České republiky v této mezinárodní organizaci. Chceme dnes nahlédnout do budoucnosti a zamyslet se nad tím, jakým způsobem dokážeme využít příležitostí, které před nás staví vlna modernizace, jejíž podoby už dnes začínají být vidět.
V příštích desetiletích nás čeká transformace nevídaného rozměru, srovnatelná s proměnami života v dobách, které se zažívaly při průmyslové revoluci. Tehdy lidé hromadně odcházeli z venkova do měst. Manuální – lidskou – práci začaly nahrazovat stroje. Vznikla do té doby neznámá městská chudoba. Stejně jako průmyslová revoluce z poloviny devatenáctého století, bude mít i dnešní změna hluboké dopady na náš život.
Jestli tyto změny naši společnost ve výsledku posílí, nebo učiní zranitelnější, záleží především na naší reakci a politických opatřeních, která dokážeme přijmout.
Globální výzvy, kterým čelíme ve 21. století, není možno vnímat jako jednotlivě působící fenomény. Naopak. Výzvy, kterým dnešní svět čelí, prostupují ekonomickou, sociální i environmentální oblastí. Zvyšuje se tlak na přírodní zdroje. Mění se klimatické a demografické podmínky. Ekonomické systémy kolísají a společenské nerovnosti rostou. Vzniká tak enormní tlak na hledání nových cest rozvoje, které budou respektovat jeho přírodní a sociální limity.
O tom, jak na tyto problémy reagovat, se v posledních letech intenzivně diskutovalo na půdě OSN: Výsledkem je stanovení 17 globálních cílů udržitelného rozvoje. Jejich přijetí mezinárodní komunitou se očekává na zářijovém summitu v New Yorku.
Budoucí rozvoj musí využívat provázaná a komplexní řešení, která mu umožní dosáhnout jeho hlavního cíle. Tím je zajištění potřeb nejen stávajících generací, ale i generacích budoucích.
Na rozdíl od rozvojových cílů tisíciletí, kterými se svět řídil mezi lety 2000–2015, se v cílech udržitelného rozvoje najde každá země, ať už se jedná o výzvu k překonání chudoby v nejméně rozvinutých částech světa, či závazek pracovat na snižování nerovností v zemích bohatých. Každá země může vlastním způsobem reagovat na Cíle udržitelného rozvoje. Každá je může vlastním způsobem přeložit do svých podmínek a přispět k jejich naplňování.
Dovolte mi, abych uvedl příklad konkrétního cíle OSN a jeho přenesení do reality České republiky. Například cíl číslo 13, tedy zajištění udržitelné výroby a spotřeby, je pro Českou republiku vysoce relevantní.
Půjde také o otázku genderové rovnosti. Žijeme v zemi, která volební právo nabídla ženám již v roce 1918, a podíl žen na zaměstnanosti je trvale jeden z nejvyšších na světě. Rovnost žen a mužů pro nás zůstává aktuálním cílem.
Jedná se například o otázku rovného ohodnocení za vykonanou práci – ve statistikách se opakovaně dočítáme, že za stejnou práci ženy v České republice dostávají jen ¾ toho co muži. Dalším problémem je velmi nízká zaměstnanost žen s malými dětmi. Zajištění podmínek, které by těmto ženám umožnily návrat na pracovní trh, uvolní jejich ohromný potenciál. Naplnění závazků, které před námi stojí, je možné pouze skrze důraz na praktická politická opatření a konkrétní kroky.
Jedním z nich je třeba vytvoření Zeleného klimatického fondu, na kterém se podílí i Česká republika a který mobilizuje prostředky pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je klíčová pro zvládnutí klimatické změny. Právě zde leží hlavní výzva nového globálního rozvojového rámce. Je však třeba si uvědomit náročnost a nákladnost tohoto procesu a zapojit všechny sektory společnosti.
Například právě náklady na transformaci k nízkouhlíkovým ekonomikám se podle odhadů pohybují v řádech stovek miliard dolarů ročně. Takové objemy financí již nemohou zajišťovat dosavadní mechanismy rozvojové pomoci. Proto nová agenda počítá mimo jiné s intenzivní mobilizací soukromých prostředků.
Soukromý sektor již na některé z rizik a výzev budoucnosti zareagoval. Velké mezinárodní korporace i menší firmy hledají v nadcházející transformaci k nízkouhlíkovým ekonomikám svou příležitost a hledají prostor, kde bude možné nabídnout vhodná řešení daných problémů.
Zodpovědností politiků i státní správy je nepodcenit sílu a vliv technologických změn, které výrazně ovlivnily hospodářský a technologický rozvoj v minulých letech, jako byl nevídaný rozvoj mobilní komunikace nebo internetu. Rozhodující bude naše schopnost zapojit se včas do procesu technologických změn a využít technologický pokrok k hospodářskému rozvoji.
Za klíčovou oblast považuji energetiku. Narůstající význam obnovitelných zdrojů, vývoj inteligentních sítí, decentralizace zdrojů či avizované pokroky v oblasti skladování energie, to vše je nutné integrovat do nového energetického rámce, podílet se na těchto změnách a profitovat z nich.
Německý obrat v energetice, který právě „v přímém přenosu“ sledujeme za našimi hranicemi, je jednou z těchto příležitostí. Tuto vizi však musí sdílet celá naše společnost a společně musíme být schopni zvýšit na základě technologické excelence i kvalitu života v České republice.
Česká republika není odlehlým ostrovem ležícím mimo vliv globálních trendů. V cílech udržitelného rozvoje nemůžeme vidět jen vnější nutnost, na kterou je třeba reagovat, protože na ni reagují všichni ostatní. Jedná se o jedinečnou příležitost propojit globální snahy o udržitelný rozvoj a domácí rozhodování o směřování České republiky.
Musíme nalézt vhodné přemostění mezi národní a globální dimenzí udržitelného rozvoje. Není již možné sčítat zisky a ztráty jen na úrovni jednoho státu, bez ohledu na zbytek světa. Typickou oblastí, ve které nemůže být žádná země ostrovem sama pro sebe, je klimatická změna.
Ztráta či škoda jedné země se v globálních podmínkách mění na ztrátu všech. Jeden z vhodných nástrojů pro přenesení Cílů udržitelného rozvoje na naši národní úroveň představuje v současnosti probíhající aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR, který se připravuje.
Potřebujeme načrtnout možné cesty budoucího rozvoje a z nich v široké diskuzi odborníků, politiků a všech občanů země říct, kterou cestu si jako ČR zvolíme.
Jen tak můžeme dosáhnout sdílené vize, která bude usměrňovat naše budoucí kroky. Zcela klíčové bude přijetí této vize občany. Zapojení co nejširších skupin společnosti a odborné i laické veřejnosti do rozhodování nám nedává jen kvalitní informace o dopadech našich rozhodnutí, ale také zvyšuje možnost, že občané budou sami nositeli těchto změn.
Dámy a pánové,
v tomto roce stojíme na prahu převratné změny. Je na nás, abychom zhodnotili problémy, které nám připadají nejpalčivější, a našli reakce, které budou adekvátní a odpoví na naše potřeby, ale i na potřeby těch, kteří přijdou po nás. Musíme debatovat o tom, jakou cestu rozvoje si v budoucnosti zvolíme. Chceme inkluzivní růst, tedy takový, který zajišťuje zlepšení kvality života pro co nejširší skupiny obyvatel. Chceme růst chytrý a zelený, který bude stát na ekonomice s vysokou přidanou hodnotou a naváže na tradici české excelence ve využívání nejmodernějších technologií. Pro to všechno máme dobré předpoklady. Jen je třeba jednotlivé předpoklady využít. A to záleží skutečně jen na nás.
Je mi ctí, že mohu zahájit dnešní konferenci.
