Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, já nejsem stoupencem dlouhých rozprav ve třetím čtení. Myslím si, že bychom měli v zásadě ctít ten duch jednacího řádu, nicméně pokud ta rozprava se zde rozběhla, tak cítím potřebu se k ní také jednoznačně vyjádřit.
Rozhodně nesouhlasím s tím, že ty změny, které navrhujeme, nejsou podstatné nebo nejsou důležité. Podle mého názoru podstatné a důležité jsou. To, že navrhujeme zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, je přece důležitá podstatná změna. Je to zejména signál vůči generacím, těm silným populačním ročníkům, které se narodily v 70. letech, které dneska nesou hlavní zátěž ekonomického života, vlastně ty ročníky narozené v 70., v první polovině 80. let dneska tvoří páteř ekonomicky aktivních obyvatel, a těmto lidem my jasně říkáme, k jakému datu půjdou do důchodu. A pro ty lidi narozené v 70. letech a v 80. letech je to přece dobrá zpráva, protože kdybychom nenavrhli zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, tak lidé narození v 70. a 80. letech by odcházeli později. Odcházeli by do důchodu v 66, 67 letech nebo ještě později. A tím, že navrhujeme zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, tak také odstraňujeme tu abnormalitu, která u nás existuje. My jsme v jednom směru naprosto extrémní, pokud jde o důchodový systém. Jsme extrémní v tom, že nemáme žádný pevný věk odchodu do důchodu. A podívejte se, prosím, do okolních zemí, podívejte se na to, jak to vypadá v Evropské unii, podívejte se na ty země, které mají podobnou střední délku života, jako má Česká republika. Všechny tyhle státy mají pevný věk pro odchod do důchodu. Někde je to 64 let, někde je to 65, v řadě zemí je to 67, ale mají pevný věk. Žádná země v Evropě, a prosím mě opravte, dejte mi příklad jediné země v Evropě, která má systém, který platí do dneška tady. To znamená, že ten věk se neustále posouvá, tzn. každá další generace má perspektivu, že půjde do důchodu z hlediska toho státního systému o několik měsíců později. A přece všichni víme, že to není udržitelné. Tady se nastavilo, v době, kdy vládla pravice, tak se nastavil posuvný věk odchodu do důchodu, tzv. nekonečný věk odchodu do důchodu, a počítalo se s čím? Že lidé v 70 budou schopni se udržet na trhu práce? Rozumíte. To je systém, který není udržitelný. My jsme si tady lhali do kapsy nebo ta pravicová většina si lhala do kapsy, když tady vytvářela důchodový systém, který očekává, že lidé v takto pozdním věku budou schopni se uživit a udržet na trhu práce. Možná v několika výjimečných profesích, ale ve většině profesí samozřejmě, že ne. Takže podle mého názoru to, co zde navrhujeme, je stejný systém, jako je v drtivé většině ostatních evropských zemí. Lidé prostě ví, v kolika půjdou do důchodu. Je tady pevná hranice, která by se neměla přehodnocovat, pokud pro to nebudou vážné důvody. 65 let. Místo 66, 67 nebo 68, podle toho, jak se lidé v těch minulých letech, v jakých ročnících se narodili. To je první poznámka. Je to důležitá změna a myslím si, že to je pozitivní signál vůči těm silným populačním ročníkům, že se to zastropuje na 65 letech a že ten věk se dál posouvat nebude.
A druhá poznámka se týká valorizace. Přece taky víme, jak to vypadá, že ten poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou se posouvá v neprospěch důchodců, že ten podíl klesá, že v minulosti byl kolem 45 %, dneska se pohybuje kolem 40 % a kdybychom nezměnili systém valorizace penzí, tak ten podíl důchodů vůči průměrné mzdě půjde dále dolů. A když se zeptáte lidí, kteří mají před důchodem, tak jejich největší obava je, jaký ten důchod jim bude vyměřen a jestli to pro ně znamenat prudký pád do chudoby. A bohužel, skoro 20 % důchodců patří k té kategorii, která je v zásadě ohrožena chudobou okamžitě. To znamená jiný systém valorizace penzí, který tady dneska navrhujeme, tak povede k tomu, že se nebudou tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou v ekonomice a mezi průměrným důchodem. To znamená, že budeme schopni udržet ten náhradový poměr blíže 40 % i v příštích letech, což je, myslím, také důležitá věc. Já vím, že tady dneska mluvíme o abstraktních tématech, ale pro většinu seniorů ten návrh, který dneska budeme hlasovat, je naprosto konkrétní. Je naprosto konkrétní, protože když tady dneska ten návrh schválíme, bude přijat, tak to umožní příští rok, aby ta valorizace se pohybovala někde kolem 500,- Kč v průměru, což řadě seniorů vynahradí ta minulá léta, kdy zejména před rokem 2013 ty valorizace byly hubené, protože se změnilo valorizační schéma, ignorovala se plná inflace a valorizovalo se jenom podle jedné třetiny. Takže my jsme tady udělali důležité změny během volebního období a teď to završujeme návrhem, který, podle mého názoru, výrazně zlepší situaci seniorů v příštích letech, protože se tady vytváří valorizační schéma, které zohledňuje jejich životní náklady. Zohledňuje je lépe než ten stávající systém započítávání obecné inflace.
A poslední poznámka, abych nemluvil ve třetím čtení zase příliš dlouho. Týká se to toho zrušeného druhého pilíře. No, musím říci, že nám na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku závidí, že se nám vlastně ten druhý pilíř podařilo tak hladce zrušit, protože na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku se to nepovedlo a musela přijímat docela extrémní řešení, jako třeba v Polsku, kde do značné míry ty peníze, které byly naskládány ve druhém pilíři, tak je polská vláda znárodnila a fakticky je zapojila do veřejných rozpočtů. Na Slovensku, v Maďarsku ten druhý pilíř výrazným způsobem osekali, protože zjistili, že to skutečně není efektivní z hlediska toho, jak to nastavili. Díky bohu za to, že se nám podařilo v rámci koalice a v rámci vládní většiny v tomto volebním období ten druhý pilíř zrušit. Ve skutečnosti to byl nepovedený nápad a já myslím, že kolegové a kolegyně z pravice to víte sami. Jestliže ten systém tady několik let fungoval a přihlásilo se do něj všeho všudy kolem 80 tisíc lidí, a to ještě lidí s nejvyššími příjmy, a to ještě lidí, kteří vůbec nemusí řešit pravděpodobně svoje budoucí důchodové příjmy, prostě se tam přihlásili ti, pro které to bylo extrémně výhodné z hlediska odvodů na sociální pojištění, tak je nakonec dobře, že ten systém skončil, protože stejně byste museli za pár let přiznat, že to je krach, stejně by se musely přenastavovat parametry a nakonec by z toho byla jenom jedna velká blamáž. Takže pro veřejné rozpočty, pro seniory je dobře, že se ten pilíř zrušil. A soustřeďme se v příštích letech na stabilizaci státního důchodového pilíře, který tady musí zůstat jako hlavní opora pro budoucí důchodce, a soustřeďme se na zatraktivnění penzijního připojištění a dobrovolného spoření v rámci třetího pilíře. A i tady si myslím, že jsme během tohoto funkčního období udělali pozitivní kroky, které přispívají k tomu, aby se tento pilíř dobrovolného spoření stabilizoval. Rozumím tomu, že je zde debata o tom, jestli ta procedura byla naprosto ideální z hlediska předkládání pozměňovacích návrhů, nicméně je to, podle mého názoru, procedura, kterou nelze žádným způsobem zpochybnit, a já bych velice rád, kdyby dneska Poslanecká sněmovna o tom návrhu hlasovala a kdyby ten návrh byl schválen. Děkuji. (Potlesk.)
