Jednací
řád Sněmovny obsahuje dvě procedury pro svolávání a průběh schůzí.
Jedna procedura je obecná, slouží ke svolá "řádné" schůze, druhá je
procedura zvláštní - podle § 51 odst. 4 a navazujících ustanovení
jednacího řádu, sloužící ke svolání schůze na žádost. Tato druhá
procedura stanoví výjimečný postup, odklánějící se od procedury
"běžné". Každá z výjimek, která z tohoto procesu vyplývá, slouží
prvotnímu účelu, kterým je ochrana práv kvalifikované parlamentní
menšiny (zpravidla opozice) a zajištění toho, aby záležitosti, které
považuje menšina za zásadní, byly alespoň projednány v plénu komory.
Základem demokracie a parlamentní činnosti je, že parlamentní menšina
má přinejmenším možnost vnášet svá témata na jednání komory a
přesvědčovat o správnosti svých argumentů.
Proto také není
oprávněn předseda Sněmovny do navrženého programu tzv. mimořádné schůze
jakkoliv zasahovat, ani body přidávat, ani ubírat, ani měnit jejich
pořadí. Vyloučení pravomoci předsedy Sněmovny zařadit návrh zákona
zamítnutý či vrácený Senátem, popř. prezidentem republiky na program
mimořádné schůze je ochranou proti případné snaze znemožnit projednání
navržených bodů, a to již samotným zásahem předsedy komory. Toto
opatření však podle uvedených ústavních právníků v žádném případě
neznamená, že zařazení takových návrhů do návrhu pořadu schůze Sněmovny
je výlučnou pravomocí předsedy Sněmovny. Tím, kdo určuje návrh pořadu
mimořádné schůze jsou totiž sami žadatelé o její svolání - poslanci.
Žádné ustanovení jednacího řádu nevylučuje přitom z projednání na tzv.
mimořádné schůze jakýkoli bod. Naopak, z dikce příslušných ustanovení
jednacího řádu jednoznačně vyplývá, že Sněmovna rozhodne o pořadu
uvedeném v žádosti poslanců, přičemž návrh může pouze schválit nebo
zamítnout, popř. přesunout body pořadu. Pokud by si zákonodárce přál
vyloučit některé záležitosti z možnosti projednání na mimořádné schůzi,
učinil by tak výslovně.
Na žádosti, kterou předsedovi Sněmovny
předal 12. února 2010 předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav
Sobotka byl návrh zákona o krajském referendu zařazen jako bod 1.
Požadavek jednacího řádu byl tedy splněn, neboť tento návrh zákona
nebyl na pořad jednání zařazen dodatečně ani předsedou Sněmovny, ani v
průběhu projednávání v plénu Sněmovny. Vyřazením návrhu tohoto návrhu
zákona ze schůze, resp. jeho neprojednáním, když samotný návrh pořadu
schůze byl schválen, znamená podle uvedených ústavních odborníků
porušení čl. 6 Ústavy i jednacího řádu Sněmovny (zejména § 54 odst. 7).
Stanovisko legislativního odboru Sněmovny k této věci ze dne
22. 2. 2010, o něž se opíralo vyřazení návrhu zákona o krajském
referendu ze schůze, považují proto uvedení odborníci za chybné.
Upozornili i na nesprávnou informaci sněmovních právníků, že tak jako
nyní Sněmovna postupovala i v minulosti. Opak je pravdou. Mimořádná
schůze, která proběhla jako 19. schůze ve 4. volebním období, svolaná
na 22. července 2003, měla jako bod 1 pořadu schůze zařazen návrh
zákona vrácený Senátem. K jeho projednání došlo, aniž proti tomu byla
vznesena jakákoliv námitka.
ČSSD požádala předsedu Poslanecké sněmovny o nové posouzení celé věci ze strany legislativního odboru Poslanecké sněmovny, včetně posouzení výhrad ze strany právních expertů.
Bohuslav Sobotka
předseda Poslaneckého klubu ČSSD
