Dvoudenní konference se zúčastní také předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal, generální tajemník rady Evropy Thorbjorn Jagland a ministr spravedlnosti Robert Pelikán, předsedové nejvyšších a ústavních soudů členských států Rady Evropy, soudci evropských soudů a akademici.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na konferenci Závaznost soudních rozhodnutí

Vážený pane generální tajemníku Rady Evropy,

vážený pane předsedo Nejvyššího soudu,

vážení představitelé justice,

dámy a pánové,

je mi ctí vás přivítat jménem vlády České republiky na této konferenci.

Tato konference je součástí širokého programu, který jsme naplánovali u příležitosti českého předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy. Ačkoliv naše priority pokrývají řadu témat, od problematiky menšin přes práva dětí až po boj s korupcí, hlavní záměr celého našeho programu je stále tentýž. Chceme v rámci našeho předsednictví pracovat na tématech, která souvisejí s rozvojem demokracie a právního státu.

Česká republika stojí v čele Rady Evropy teprve podruhé v historii. Příští rok, v roce 2018, oslavíme sto let od založení tehdejšího Československa. Naše dějiny ve 20. století byly bohužel několikrát přetnuty obdobím nesvobody. Nesvoboda není slučitelná s demokracií, není slučitelná s lidskými právy, není slučitelná s právním státem, jaký prosazuje mezinárodní společenství i prostřednictvím Rady Evropy a koneckonců i prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva.

Také proto bylo naše členství v Radě Evropy vnímáno jako návrat k demokratickým kořenům samostatné české a československé státnosti. Naše současné předsednictví se na tento odkaz snaží co nejlépe navázat.

Rada Evropy vznikla dohodou deseti států před téměř sedmdesáti lety. Postupná demokratizace na konci 80. let vyvrcholila pádem železné opony a následně velkým návratem zemí střední a východní Evropy zpět do demokratického společenství.

Spolu s proměnlivou politickou situací v Evropě se samozřejmě proměňovala i agenda Rady Evropy a také Evropského soudu pro lidská práva. Dnes jsou tyto instituce nepostradatelné pro agendu lidských práv, pro ochranu lidské důstojnosti v širokém slova smyslu, tedy například včetně práv zaměstnanců.

Nové výzvy před tyto instituce klade vývoj na mezinárodní politické scéně, stejně jako technologické změny, které vyvolávají nové právní otázky například v oblasti ochrany osobních údajů. S tím úzce souvisí otázka právního státu, dělby moci v demokratickém státě a postavení nezávislých orgánů justice v demokratické společnosti. To bude také tématem vaší debaty na této konferenci.

Chci říct, že dnešní společnost klade na soudy velké nároky, podobě jako klade nároky na legislativní i exekutivní orgány státu. Ze strany veřejnosti je zde poptávka po rychlém a efektivním fungování, což je jistě legitimní požadavek. Co ale považuji v dnešní Evropě za nebezpečné, jsou snahy o stírání hranic mezi mocí výkonnou a soudní. Politický tlak na soudy, nebo dokonce tlak na jejich podřízení se exekutivě není slučitelný s hodnotami demokratického státu, které stojí také v základech Rady Evropy. Je to skutečně varovný signál, pokud se takovéto tendence dnes v Evropě objevují, a je důležité proti těmto tendencím bojovat vlastní agendou v rámci demokratického uspořádání.

Tomu nepochybně přispěje i tato konference.

Dámy a pánové, chtěl bych jí popřát úspěch a chtěl bych také poděkovat Nejvyššímu soudu a Ministerstvu spravedlnosti, že nás zde v Brně dnes hostí. Chtěl bych rovněž poděkovat za vaši pozornost. Děkuji.