Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsme ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Samozřejmě nechci vůbec brát kterémukoliv vystupujícímu poslanci a zpochybňovat jakýmkoliv způsobem jeho dobré úmysly a rozhodně nechci zpochybňovat dobré úmysly paní poslankyně Černochové, která usiluje o to, aby se navýšil rozpočet Ministerstva obrany, nicméně bych chtěl, abychom si tady nehráli nějakou hru nebo nepředváděli něco, co už nemá žádnou reálnou hodnotu.
Projednáváme státní rozpočet. Státní rozpočet je důležitý zákon, který předkládá vláda. Předkládá ho vládní koalice a vládní koalice je dohodnuta na tom, jak tento státní rozpočet chce prosadit a v jaké podobě ho lze schválit. My už teď nejsme ve fázi, kdy bychom mohli vyjednávat o změnách v řádech miliard korun, abychom teď na poslední chvíli prováděli v rozpočtu změny v řádech miliard korun a přesouvali finanční prostředky na základě poslaneckých návrhů. Takto prostě příprava rozpočtu neprobíhá a neprobíhala ani kdykoliv v minulosti. V době, kdy politická strana ODS, kterou paní poslankyně Černochová reprezentuje, byla součástí vlády, součástí vládní koalice, nepochybně si paní poslankyně vzpomene na to, že rozpočet hlasovala vládní koalice a že vládní koalice musela být dohodnuta na tom, v jaké struktuře schválí nebo neschválí pozměňovací návrhy, které se objevily v Poslanecké sněmovně.
Já bych byl jenom rád, abychom si uvědomili, v jaké fázi projednávání rozpočtu se nacházíme. Tohle není první čtení, kde se vedla obecná politická diskuse. Tohle není ani druhé čtení, kde se odůvodňovaly jednotlivé pozměňovací návrhy. Tohle je třetí čtení, za malou chvíli nás čeká hlasování, ve třetím čtení se rozhoduje o pozměňovacích návrzích a čeká nás také schválení zákona o státním rozpočtu. Navíc jsem si všiml, že vesměs opoziční strany deklarovaly, že pro rozpočet hlasovat nebudou, protože vůči rozpočtu mají kritické připomínky. To je naprosto legitimní. Je naprosto legitimní, aby opozice vyjádřila své připomínky a pokud chce, aby pro rozpočet nehlasovala. Ale na druhou stranu trošku nepokládám za logické, jestliže nás tady opoziční poslanci přesvědčují o tom, že bychom měli rozpočet upravit a na druhou stranu říkají, i když rozpočet upravíte, ať uděláte cokoliv, tak stejně pro rozpočet hlasovat nebudeme a vládní koalice si je vědoma toho, že nikdo jiný místo ní rozpočet tady v Poslanecké sněmovně neprosadí. Rozpočet musí být schválen hlasy vládní koalice, která v této Poslanecké sněmovně dostala důvěru.
Jenom k metodě možná směrem k občanům, aby pochopili, v jaké se nacházíme situaci. Je možné tady přesvědčovat, argumentovat, ale myslím si, že na to byl čas v předcházejících měsících, kdy se státní rozpočet připravoval. Teď je 7. prosince a měli bychom o státním rozpočtu rozhodnout, měli bychom ho dnes schválit, aby byl jasný signál, podle jakých pravidel a s jakými prostředky bude stát hospodařit v roce 2017.
A nyní mi dovolte, protože jsem byl paní poslankyní opakovaně vyzván, abych odpověděl na její otázky, abych na základě této výzvy reagoval. Skutečně není mojí ambicí prodlužovat tuto diskusi ve třetím čtení, ale pokud jsem vyzván jako předseda vlády, tak cítím jako svoji povinnost, abych odpověděl.
Tak především za prvé. Kdyby se rozpočet armády nesnižoval, tak jsme ho teď nemuseli o tolik zvyšovat. Já jsem si všiml, že rozpočet armády se snižoval, snižoval se zejména v době, kdy tady byla vláda vedená Občanskou demokratickou stranou. Rozpočet se výrazně snížil a příští rok se zvyšuje, zvyšujeme výdaje na obranu o 4,7 mld. korun, rozpočet obrany příští rok přesáhne 52 mld. korun a poprvé bude vyšší než v roce 2010. Já bych si dovolil, prostřednictvím pana předsedajícího, požádat paní poslankyni, aby nám vysvětlila, jak je možné, že ačkoliv tady předtím vládla pravice, tak příští rok rozpočet bude teprve vyšší po letech, než byl v roce 2010 rozpočet Ministerstva obrany tím, že překročíme 52 mld. korun. Je tedy zřejmé, že mezi léty 2010 a 2013 se něco stalo, co vedlo ke snížení výdajů na obranu v České republice. Rozpočet obrany klesal, to vůbec nebyl pozitivní trend.
A jestliže zde paní poslankyně před malou chvílí mluvila o tom, že konečně trend musíme obrátit, tak vás chci informovat o tom, že jsme ho už obrátili. Tohle už je třetí rozpočet po sobě, kde zvyšujeme výdaje na obranu. My přece nemusíme teď obracet trend, my jsme ten trend obrátili, obrátili jsme ho už v prvním státním rozpočtu, který připravovala naše vláda na rok 2015. Výdaje na obranu se zvýšily, zvýšily se v roce 2016, zvyšují se v roce 2017 a budou se zvyšovat i v roce 2018. Ačkoliv paní poslankyně vyjádřila zde zcela legitimní přání jako opoziční poslankyně, aby zde již tato vláda nebyla, tak bohužel musím paní poslankyni zklamat, tato vláda tady bude minimálně do řádných voleb do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že se očekává, že řádné volby budou v měsíci říjnu, tak tato vláda má ještě povinnost připravit návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018. Tato vláda musí připravovat rozpočet, má povinnost ho předložit do konce září do Poslanecké sněmovny a předpokládám, že po ukončení rozpočtového procesu už to bude zřejmě na nové Poslanecké sněmovně, která bude zvolena v příštích volbách.
Tato vláda ještě navrhne zvýšení výdajů na obranu v roce 2018 a tato vláda navrhne zvýšení výdajů na obranu v roce 2019 a 2020 v rámci rozpočtového výhledu. Nebudeme totiž schvalovat jenom návrh rozpočtu příští rok, ale budeme také schvalovat rozpočtový výhled, ve kterém řekneme, jaké přesně budou výdaje na obranu v roce 2019 a v roce 2020. A jestliže tato vláda a koalice řekla, že chce, aby v roce 2020 výdaje na obranu dosáhly 1,4 % HDP, tak to musí vidět a bude to muset být vidět i v rozpočtovém výhledu, který budeme předkládat. Výdaje na obranu se zvyšují na rozdíl od minulosti, když tady vládla Občanská demokratická strana, tak se neškrtají. Počet vojáků se zvyšuje na rozdíl od minulosti, kdy se snižoval, kdy nebyla obsazena tabulková místa, a dokonce dochází i k modernizaci armády.
Pokud jde o otázku, kolik je schopno Ministerstvo obrany utratit, předpokládám, že k tomu ještě vystoupí pan ministr obrany, ale to přece bude jasné na konci letošního roku, kolik Ministerstvo obrany převede do rezervních fondů a kolik tam nepřevede. To znamená bude jasná zpráva i v rámci státního závěrečného účtu, který tahle Poslanecká sněmovna bude projednávat, kde bude jasně řečeno, kolik Ministerstvo obrany utratilo z letošního rozpočtu a kolik nestihlo utratit a převedlo peníze do rezervního fondu, aby je mohlo vyčerpat v následujícím období. Informace bude poskytnuta a bude samozřejmě veřejně známa. Já samozřejmě držím palce Ministerstvu obrany, aby se finančních prostředků podařilo utratit co nejvíce. Ale co vím zcela jistě, že kdybychom teď navýšili jednorázově rozpočet Ministerstva obrany pro příští rok v řádu 10 mld. korun, tak je evidentní, že finanční prostředky se příští rok vyčerpat nestihnou. Prostě se nestihnou vyčerpat, bylo by to jenom plané politické gesto a bylo by to velmi neefektivní, protože bychom navýšili rozpočet kapitoly, která by peníze nemohla utratit, nemá absorpční kapacitu a peníze by tam prostě jenom figurovaly účetně a pak by se na konci roku drtivá většina z nich převedla do rezervního fondu.vBylo by to jenom plané gesto. Nejsem přítelem planých gest, navrhuji postupovat jinak, než navrhuje paní poslankyně, navrhuji postupovat tak, že postupně budeme každý rok navyšovat výdaje ministerstva na obranu v souladu s tím, jak efektivně je Ministerstvo obrany schopno peníze čerpat a jak také samo Ministerstvo obrany řekne, kolik finančních prostředků bude potřebovat v příštích třech letech.
A ty výdaje v roce 2020 by měly být nastaveny tak, aby byl splněn cíl, na kterém se dohodly všechny tři koaliční strany, tzn., že výdaje na obranu budou 1,4 % hrubého domácího produktu. To je jedna poznámka, kterou jsem chtěl říci.
Dovolte mi ještě dvě poznámky, které se týkají vystoupení pana prezidenta. Pan prezident hodnotil určitá rozpočtová rizika a mluvil o výdajích, které jsou spojeny s obnovitelnými zdroji, a mluvil také o výdajích, které jsou spojeny s hmotnou nouzí.
Chci informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že výdaje, které jsou spojeny s hmotnou nouzí, zejména pokud se týká o doplatky, které souvisí s existenčním minimem, tak tyto výdaje už tři roky po sobě klesají. To není rozpočtové riziko. Celkově my na tu oblast hmotné nouze vynakládáme zhruba kolem deseti miliard korun. To je z hlediska státního rozpočtu spíše menší částka. A ten trend je pozitivní. To znamená díky hospodářskému růstu, díky vyšší zaměstnanosti výdaje na hmotnou nouzi klesají.
Pokud jde o příspěvek na bydlení, tak příspěvek na bydlení není součástí hmotné nouze, ale je to příspěvek, který využívají především osamělí senioři a využívají ho především osamělí samoživitelé s dětmi. To je největší skupina lidí, která má příspěvek na bydlení. A já chci jenom připomenout této Poslanecké sněmovně, že příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení byl zaveden proto, že se deregulovalo nájemné. V okamžiku, kdy se provedla deregulace nájemného, tak se také zavedl doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení prostě proto, aby tady velké skupiny obyvatel zvládly deregulaci nájemného, která vedla ke zvyšování nájemného. A jestliže osamělí důchodci, jestliže matky samoživitelky s malými dětmi mají nárok na příspěvek na bydlení, tak je to přece v pořádku. Absolutní většina těch peněz se čerpá v rámci standardních nájemních bytů a v rámci standardních nájemních vztahů. Takže ani příspěvek na bydlení já nevidím jako zásadní problém státního rozpočtu. A pokud jde o hmotnou nouzi, je to kolem deseti miliard korun ročně. Opět, nejsou to výdaje, které by eskalovaly, ale jsou to výdaje, které meziročně klesají.
A pokud jde o otázku solárních dotací a obnovitelných zdrojů, opět chci připomenout této Poslanecké sněmovně, že tady vláda reaguje na přiznané podpory, které byly přiznány v minulých letech. Nejsou to podpory, které by byly přiznány za naší vlády. Naopak, byla to naše vláda, která dosáhla u Evropské komise nápravy stavu, kdy se podařilo velkou část těchto podpor přiznaných v minulosti, před rokem 2011, notifikovat ze strany Evropské komise. My k našemu překvapení, když jsme přišli do vlády, tak jsme zjistili, že ty podpory ani nebyly notifikovány u Evropské komise a že byly vypláceny, aniž by tato notifikace byla k dispozici, takže my jsme odstraňovali tento dluh, a máme tady hlavně problém roku 2009 a roku 2010, kdy se změnily parametry, pokud jde o ceny solárních panelů, a tehdy, bohužel, v těch letech 2009, 2010 ani Energetický regulační úřad ani vláda ani Ministerstvo průmyslu na to nereagovaly. Kdyby v roce 2009 nebo alespoň na jaře 2010 byla předložena legislativa, která by umožnila snížit podporu na solární elektrárny, tak jsme dneska byli úplně někde jinde. Bohužel, ta změna zákona byla předložena až na konci roku 2010, začala platit až od roku 2011 a teprve od roku 2011 se podařilo ty podpory výrazným způsobem snížit na základě novely, kterou schválila tato Poslanecká sněmovna.
To, co vyčítám tehdejší vládě, tehdejšímu Energetickému regulačnímu úřadu, byl fakt, že nereagovaly, že neburcovaly, že nepředložily příslušné legislativní návrhy tak, aby bylo možné tyto podpory snížit. Takže opět, to nejsou výdaje, které by stanovila tato vláda, my jsme je zdědily a jediné, o co snažíme, aby to bylo všechno v pořádku, v souladu se zákonem, s Evropskou unií a myslím, že ten hlavní objem podpor, který je vyplácen, pokud jde o ty solární energetiky, tak se bavíme o nárocích, které vznikaly v letech 2009, 2010, několik let před tím, než naše vláda nastoupila a mohla do těchto věcí zasáhnout. Děkuji. (Slabý potlesk převážně z levé strany sálu.)