My jsme si vyžádali jako členové vlády dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem, takže Úřad vlády v tuto chvíli pořizuje i české znění této dohody tak, aby ho členové vlády měli k dispozici.
Já myslím, že nebude žádný problém, aby tato dohoda byla postoupena také členům Poslanecké sněmovny, abyste ji měli k dispozici. Byla to vlastně dohoda mezi Evropskou unií, to znamená orgány Evropské unie a Tureckem jako takovým. Cílem dohody, což je věc, kterou pokládám za důležité připomenout, bylo zajistit, že budou z Řecka do Turecka vraceni nelegální uprchlíci. Musím říci, že kdyby fungovala standardní readmise mezi Řeckem a Tureckem, tak by vlastně žádná taková dohoda potřebná nebyla. Máme tady problém, že než dohoda byla uzavřena, nefungovalo standardní navracení nelegálních uprchlíků z Řecka do Turecka, protože turečtí úředníci je nepřebírali, Řecko nebylo schopno zajistit detenci těchto lidí a oni vlastně volně dál pokračovali směrem do Evropy s důsledky, které jsme viděli v loňském roce.
Cílem jednání s Turky bylo nastavit proces, kdy nelegální uprchlíci, kteří nedostanou v Řecku azyl, budou vraceni zpátky do Turecka, aby se snížila motivace lidí vůbec se z Turecka snažit do Řecka dostat. Tento mechanismus, byť lidí z Řecka do Turecka zatím oficiálně vráceno příliš nebylo, ale zafungoval. To znamená preventivně vyslal signál, že nemá cenu platit pašerákům lidí za to, že vás převezou do Řecka prostě proto, že v Řecku se nedostanete dál nejenom kvůli opatřením Řecka, ale také kvůli opatřením na hranicích dalších zemí, jako je Makedonie nebo Bulharsko. Je vysoce pravděpodobné, že vás vrátí do Turecka, zejména pokud jste uprchlíci, kteří nepřichází ze Sýrie nebo zemí, kde by byli přímo ohroženi na životě.
To je teď momentálně situace, která je nastavená. Vedle toho byly dohodnuty některé další věci. Byl dohodnut příspěvek pro Turecko na financování pobytu uprchlíků v Turecku. Turecko v tuhle chvíli hostí něco kolem 2 mil. uprchlíků ze Sýrie, což je velké množství. Samozřejmě náklady spojené s integrací těchto lidí nejsou vůbec malé. Druhá věc, která byla dohodnuta na základě požadavku Turecka, že bude připravena otázka vízové liberalizace. Turecko původně deklarovalo, že je schopno splnit podmínky pro zavedení vízové liberalizace do poloviny letošního roku. To se nestalo. Následně tedy termín byl prodloužen tuším do října letošního roku, ale domnívám se, že ani k tomuto termínu Turecko podmínky nesplní, protože vývoj, ke kterému v Turecku dochází po nezdařeném vojenském puči, spíše Turecko vzdaluje, pokud jde o splnění podmínek, které by byly spojeny s vízovou liberalizací.
Současně Česká republika podpořila iniciativu některých dalších členských zemí Evropské unie, aby v jakékoliv dohodě, kterou v budoucnu bude Evropa uzavírat, pokud jde o liberalizaci vízového režimu, byla určitá záchranná brzda, to znamená abychom dopředu už měli vyjednáno, že pokud by vízová liberalizace vedla například k tomu, že se výrazně bude zvyšovat počet lidí, kteří v důsledku vízové liberalizace přijedou do Evropy, budou tady žádat o azyl, pokud by hrozilo ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, tak bude možné ze strany Evropské unie pozastavit režim vízové liberalizace. Chceme, aby takováto pojistka byla ve všech dohodách, které budou uzavírány mezi Evropskou unií a jakoukoliv jinou zemí, pokud jde o liberalizaci vízového režimu. Jedná se tedy o víza na tři měsíce, ale trváme na tom, aby podmínky byly splněny.
Jak je možné to kontrolovat? To je téma, kterým se opakovaně zabývají ministři vnitra na svých radách, to znamená dostávají informaci o tom, jak celý proces probíhá a samozřejmě že Česká republika v případě, že bychom měli pochybnosti o tom, že to skutečně je plněno, tak máme možnost si k tomu vyžádat potřebné informace a máme možnost s tím vyjádřit nesouhlas. V každém případě my se ve finále stejně jako ostatní země Evropské unie vyjádříme k tomu, jestli máme podmínky za splněné nebo ne. A přístup bude striktní. My přistupujeme k té věci striktně, trváme důsledně na splnění těchto podmínek. Nechceme tady žádnou benevolenci, nechceme cokoliv podcenit a myslím, že nic jiného ani není možné realizovat, protože skutečně Turecko je v tuto chvíli problematická země a musíme v této věci postupovat velmi opatrně.
Karel Rais: Mám dvě věci. Jsem rád, že slyším, že vláda se vyjádří ke splnění těch 72 podmínek, čili že budeme mít možnost taky zřejmě prostřednictvím Parlamentu znát názor vlády, eventuálně se k těm podmínkám dostat.
A druhá věc mě trošku překvapuje. 18. 3. mám pocit byla ta smlouva schválena, nebo prošla Bruselem. A dneska je 15. 9. Čili teprve po půl roce se chystá překlad. Připadá mi to poměrně dost dlouhá doba a doporučil bych panu předsedovi, jestli by to mohlo být na webu víceméně veřejně, dané veřejně k dispozici celé společnosti, a tím pádem je také zajištěna veřejná kontrola.
