Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na setkání s vedoucími zastupitelských úřadů

Vážený pane ministře,
vážené paní velvyslankyně,
vážení páni velvyslanci,
dámy a pánové,

zahraniční a domácí politika jsou propojeny více než kdy dříve. Události na opačném konci světa na nás mohou mít často bezprostřední dopad. A svět i Evropa se vyvíjí, výrazně se změnila i bezpečnostní situace v bezprostředním sousedství Evropské unie.

I proto jsme přistoupili v loňském roce k aktualizaci tří klíčových programových dokumentů, které se zahraniční politiky bytostně dotýkají. Jde o Koncepci zahraniční politiky, Bezpečnostní strategii ČR a Koncepci působení ČR v Evropské unii.

Ve všech se odráží naše přesvědčení, že se ČR musí v zahraniční politice aktivně angažovat, maximálně využít pozitivního potenciálu, který nám globalizovaný svět nabízí, a zároveň se snažit omezovat či eliminovat negativní zahraniční vlivy ve vztahu k naší zemi.

Ve svém loňském projevu jsem označil za klíčové pilíře naší zahraniční politiky tři oblasti: střední Evropu, Evropskou unii a euroatlantický prostor. Ve všech těchto oblastech jsme dosáhli významných výsledků.

V oblasti střední Evropy intenzivně pracujeme na posilování bilaterálních vztahů s našimi sousedy, stejně jako na rozvoji regionální spolupráce. S Německem jsme zahájili strategický dialog. Ten nám pomůže nadále posilovat naše vzájemné vztahy, formulovat společné zájmy a hledat strategické průniky při rozhodování na úrovni Evropské unie i v dalších mezinárodních organizacích. Věřím, že dobře nastavené komunikační kanály a nadstandartní vztahy se v budoucnu osvědčí i v obtížných situacích. Výrazně posilujeme i vztahy s našimi bezprostředními sousedy Saskem a Bavorskem.

Rozvíjení mimořádné vazby, která nás pojí se Slovenskem, zůstává konstantou zahraniční politiky ČR. Na mezivládní úrovni se projevuje nejenom každoročními společnými zasedáními vlád, ale i častou koordinací našich postojů v rámci EU. Letošní již třetí česko-polské mezivládní konzultace potvrdily také vysokou úroveň spolupráce s Polskem a zájem toto partnerství dále rozvíjet.

Klíčovou platformou pro spolupráci ve střední Evropě pro nás i nadále zůstává Visegrádská skupina. V červenci jsme převzali od slovenských kolegů visegrádské předsednictví. Navazujeme na jejich působení v energetické spolupráci a v řadě dalších oblastí. Za klíčový úkol považujeme posilování soudržnosti Visegrádské skupiny. V této souvislosti bych připomněl i naše úspěšné společné vystoupení při jednání červnové Evropské rady o návrhu Evropské komise na stanovení povinných kvót pro žadatele o azyl a společné iniciativy týkající se digitální agendy či Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Tyto priority bude naše předsednictví dále rozvíjet.

Ačkoli Visegrád pro nás zůstává nejdůležitější formou středoevropské spolupráce, na počátku roku jsme premiérským summitem rovněž zahájili česko-slovensko-rakouskou spolupráci v tzv. Slavkovském formátu. Ten má za cíl přispět nejen k rozvoji trojstranné sousedské spolupráce, ale rovněž k prohloubení a upevnění našich vztahů s Rakouskem.

Dámy a pánové, zřejmě se shodneme na tom, že Evropská unie musela za minulý rok čelit mnoha skutečně těžkým zkouškám. Brexit a Grexit se staly běžně skloňovanými výrazy. Apokalyptické obrazy lodí přeplněných migranty, přistávajících u břehů Malty, Lampedusy či Sicílie, nebo proudících skrze Balkán do Maďarska, se staly každodenní součástí zpravodajství po celé Evropě. Stejně tak se televizní obrazovky plnily obrazy protiislámských demonstrací v Německu i protiněmeckých demonstrací v Řecku. Všichni jsme byli v šoku z teroristického útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži.

Za podstatné ovšem pokládám, že Evropa je schopna všem těmto výzvám čelit v rámci společného postupu. Podařilo se dohodnout další balíček pomoci Řecku a odvrátit jeho bankrot. Eurozóna se navzdory mnoha predikcím nerozpadla.

Nechceme, aby se eurozóna oddělovala od zbytku EU. Nechceme vytvářet unii v rámci Unie, neboť naše země se součástí eurozóny stane, jakmile na to bude připravena. Schválená vládní Koncepce politiky ČR v EU s aktivní přípravou České republiky na vstup do eurozóny počítá.

To, že problémy řešíme společně u jednacího stolu, a nikoli silou, hrozbou jejího použití, nebo například uzavíráním trhů či vnitřních hranic, stále pokládám za nejvýznamnější přínos Evropské unie pro naši zemi i pro naše občany. Evropa musí zůstat silnou a solidární.

Funkční a jednotná Evropská unie, prosazující principy svobody, spravedlnosti a solidarity, zůstane klíčovým imperativem naší evropské politiky i pro následující období. Vystupujeme jako aktivní, proevropsky orientovaná země. Naše priority pro působení v EU jsou dány snahou o zachování jednoty EU vzhledem k aktuálním odstředivým tendencím, jakož i o zachování jednotného institucionálního a právního rámce a vedení účinného boje s daňovými podvody a úniky. Ty jsou totiž v rozporu s naší snahou o sociální spravedlnost.

Naše zahraniční politika by tedy měla mít i sociální dimenzi. Musíme usilovat o zachování evropského sociálního modelu, který představuje důležitý kulturní výdobytek. Uplatňování principu solidarity a sociálního smíru patří mezi ústřední evropské hodnoty. V praktické rovině můžeme prezentovat dobré výsledky sociální politiky ČR, předávat vlastní dobrou praxi, sledovat mezinárodní trendy a nově se objevující standardy, podporovat mezinárodní sociální dialog. Mimo aktivit v EU se nabízí aktivnější působení v Mezinárodní organizaci práce, OECD a dalších organizacích, jakož i vhodný výběr rozvojových a lidskoprávních projektů.

Dovolte mi, abych se v kontextu aktuálního dění blíže zastavil u tématu migrace. Klíčové pro řešení současné situace v EU je vědomí, že migrační problém je problémem nás všech. Této výzvě se nevyhneme, nemůžeme před ní utéct. A v sázce je mnoho – celý systém schengenské spolupráce a volného pohybu osob v rámci Unie, tedy jeden ze základních pilířů evropské integrace.

Vláda si je tohoto faktu vědoma a přebírá proto svou část odpovědnosti za vyřešení současné situace, byť si zároveň uvědomujeme, že se jedná o cestu dlouhou a komplikovanou. Máme vlastní programy pro asistenci uprchlíkům ve třetích zemích. Pokračujeme v humanitárních evakuacích zdravotně postižených obyvatel prostřednictvím programu MEDEVAC.

Na dobrovolné bázi participujeme na distribučních mechanismech, pokud budou spuštěny: v následujících dvou letech přesídlíme 400 osob ze třetích zemí a relokujeme 1 100 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Jsem přesvědčen o tom, že tato nabídka vůči evropským partnerům je silným gestem solidarity i toho, že uprchlickou krizi vnímáme skutečně jako problém evropský.

Daleko větší pozornost než doposud bychom měli věnovat příčinám migrační krize. Musíme se snažit napomoci stabilizaci zemí původu a tranzitu migrantů – jedná se zejména o Sahel, Africký roh či Blízký východ – a účinně bojovat proti převaděčům.

Pro zastavení migrační vlny je nejdůležitější ukončení válečných konfliktů v Sýrii a Libyi. EU musí mít jasnou trvalou prioritu – mír ve svém sousedství. Zastavení války v Sýrii musí věnovat mezinárodní společenství, včetně EU maximální a prvořadou pozornost. Mimochodem, téměř každý druhý nelegální migrant, z těch, kteří byli zadrženi na našem území, pochází ze Sýrie. Před válkou tam utekly čtyři milony lidí!

Bohužel, mise nejrůznějších zprostředkovatelů zatím nebyly úspěšné. Těmto konfliktům se budou muset nyní trvale věnovat státy a mezinárodní organizace na nejvyšší úrovni.

Musíme zefektivnit také naši návratovou politiku a také ochranu hranic. A je nutné, abychom se o těchto problémech více bavili právě se zdrojovými zeměmi migrace i se zeměmi tranzitními. Proto jsem rád, že se listopadového summitu v La Vallettě k otázkám migrace zúčastní i zástupci afrických států. Podobná konference by se měla nepochybně odehrát i ve vztahu k Balkánu a Turecku.

V neposlední řadě musíme v dlouhodobé perspektivě přispívat k dobré správě v zemích původu, k ekonomickému rozvoji i k úsilí o omezení klimatických změn a zmírnění jejich dopadů, ať již prostřednictvím bilaterální rozvojové spolupráce, nebo na mezinárodních fórech, jakým je letošní pařížská konference OSN o klimatické změně.

Protože teprve tehdy, když země původu migrace budou schopny ochránit životy a majetek svých občanů a nabídnou jim perspektivu důstojného života, přestanou migranti možná riskovat smrt v poušti nebo na moři.

Ve světle současných debat také téměř zapomínáme na pozitivní aspekty migrace. I aktivní migrační politika a schopnost přitáhnout nejlepší mozky světa učinila třeba ze Spojených států, Německa, Austrálie nebo Kanady jedny z nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa. Ani Evropská unie se bez kontrolované migrace dlouhodobě neobejde.

Naše významné zahraničněpolitické zájmy se ovšem realizují i mimo Evropskou unii. Důležitým regionem na hranicích EU je západní Balkán. V letošním roce jsem se osobně setkal nebo se ještě setkám s lídry téměř všech zemí regionu – příští týden se v Bělehradě již potřetí uvidím s premiérem Vučićem. Naším cílem je pomoci státům západního Balkánu v transformaci a na cestě do EU.

Jen plnou integrací zajistíme, že region znovu neupadne do víru národnostní a mezietnické nesnášenlivosti. Oceňuji dosavadní pokrok kandidátských zemí v přípravách na členství, zejména Srbsko a Černá Hora odvedly velký kus práce a zaslouží si naši podporu při přípravě na rychlý vstup do EU. Vedle pozitivních kroků se v tomto regionu bohužel v některých zemích setkáváme i s pasivitou politické reprezentace a dlouhodobými hlubokými politickými krizemi. I proto musí Evropská unie věnovat západnímu Balkánu neustále velkou pozornost, protože jeho stabilita je klíčová pro bezpečnost a prosperitu EU. To se nyní ukazuje velmi aktuálně ve vztahu k migrační krizi. Západní Balkán je ostatně jednou z našich priorit pro visegrádské předsednictví.

Stejně tak považuji za významné pokračovat v rozvoji Evropské politiky sousedství, přičemž důležitou pro nás musí být jak její východní dimenze, tedy Východní partnerství, tak Jižní sousedství. Oblouk nestability, který se rozprostírá od Ukrajiny až po Sahel, představuje velkou výzvu pro bezpečnost Evropy i celého euroatlantického prostoru. Evropa nemůže před vývojem v této oblasti zavírat oči, nemůže se od něj izolovat, ale musí hledat nové přístupy a řešení, které zohlední naše bezpečnostní zájmy, ale i očekávání partnerských zemí a jejich občanů.

Ve zhoršeném bezpečnostním prostředí vidím záruku bezpečnosti více než kdykoliv předtím v pevném ukotvení v euroatlantických strukturách. Moje vláda dělá vše proto, aby ČR zůstala spolehlivým a ceněným spojencem. Proto ČR přispívá k realizaci Akčního plánu připravenosti NATO, podporuje námořní operace EU ve Středomoří nebo se aktivně podílí na boji proti hrozbě, kterou představuje tzv. Islámský stát.

Za jedno z důležitých strategických rozhodnutí za rok a půl působení mé vlády považuji závazek postupného navýšení výdajů na obranu na 1,4 % HDP do r. 2020. Armádní rozpočet se v roce 2015 po 7 letech poklesu výrazně zvýšil a poroste i v roce 2016 a 2017. To umožní armádě začít jednoznačně plnit naše závazky v rámci členství v NATO.

Velké naděje vkládám do přípravy nové globální strategie EU, k jejímuž zpracování jsme dali na červnové Evropské radě mandát. Panovala shoda na tom, že připravovaná strategie by měla být komplexní a dotknout se širokého spektra politik, které ovlivňují působení EU ve světě. Měli bychom být při přípravě dokumentu aktivní.

Za klíčového spojence Evropy a garanta bezpečnosti euroatlantického prostoru považuji Spojené státy americké. Udržení zaangažovanosti USA v Evropě stejně jako posílení podílu evropských států na zajišťování bezpečnosti Aliance jsou důležité pro to, aby NATO dokázalo čelit aktuálním bezpečnostním výzvám.

Klíčový prvek v posílení transatlantické vazby bude znamenat i dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Jsme rádi, že Kongres udělil prezidentu USA pravomoc ke sjednání této dohody, ačkoli na cestě ke konečnému textu nás ještě čekají dlouhá a náročná jednání. Z

ároveň je zřejmé, že problémy, které vnímáme primárně jako bezpečnostní hrozby, jako jsou migrace či terorismus, není možné řešit jen silou. Proto je důležité usilovat nejen o navyšování obranných výdajů, ale i rozvoj kapacit v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. V tomto kontextu bych rád zdůraznil také dlouholetý důraz ČR na ochranu lidských práv a naplňování lidské důstojnosti, který je červenou linií naší zahraniční politiky.

Klíčovým úkolem naší zahraniční politiky zůstává i nadále ekonomická diplomacie. Česká republika má silně proexportně orientovanou ekonomiku s vysokým podílem průmyslu. Mimořádný význam pro naši prosperitu má tedy jak vývoz, tak zahraniční investice. Jejich příliv se v posledním roce podařilo významně zvýšit, a to především ze vzdálenějších zemí a teritorií. Nepochybně se to odráží i v současném rychlém růstu naší ekonomiky a snižování nezaměstnanosti. V prvním pololetí roku 2015 patřila ČR mezi nejrychleji rostoucí země v rámci celé EU.

Ministerstvo zahraničních věcí i naše zastupitelské úřady hrají v ekonomické diplomacii nezastupitelnou roli jakožto místo prvního kontaktu v zahraničí. Oceňuji rovněž prohlubování koordinace ministerstva zahraničních věcí s ostatními rezorty, která vedla k otevření Klientského centra pro podnikatele či zřízení prvních pozic zemědělských a vědeckých diplomatů.

Rostoucí roli ve světové ekonomice hraje Asie a tomu by měla odpovídat i naše zahraniční politika i ekonomická diplomacie. Úspěšně jsme restartovali bilaterální vztahy s Čínou, participujeme aktivně ve formátu 16+1. Zároveň jsme navázali strategické partnerství s Korejskou republikou, které se může stát odrazovým můstkem pro další aktivity v regionu jihovýchodní a východní Asie. V rámci našeho předsednictví V4 připravujeme premiérský summit ve formátu V4 plus Korea. Aktivně se účastníme formátu 16+1 pro spolupráci s Čínou, připomínám úspěšný zdravotnický summit letos na jaře v Praze. Do Číny také letos zamířím na premiérskou návštěvu.

Agendou naší diplomacie je ale i otázka technologického pokroku a jeho vlivu na podobu výroby, průmyslu a obchodu, energetiky a v konečném důsledku i pracovního trhu. Musíme být schopni technologických inovací a modernizace, abychom udrželi a zvýšili naši konkurenceschopnost.

Je proto třeba, abychom navazovali a prohlubovali partnerství v oblasti výzkumu a inovací. Spojené státy, Německo, Izrael, Korea či Japonsko patří k perspektivním partnerům, ale okruh spolupráce je mnohem širší. V tomto smyslu bychom měli rovněž usilovat o lepší spolupráci se špičkovými výzkumnými institucemi v zahraničí.

K tomu by měla přispívat práce vědeckých diplomatů. Jsem rád, že jsme se před nedávnem dohodli na umístění první vědecké diplomatky v Izraeli. Brzy bychom chtěli tuto formu diplomacie rozšířit i do dalších zemí, jako jsou USA či Německo.

Dámy a pánové, jsem si velmi dobře vědom skutečnosti, že předpokladem pro efektivní zahraniční politiku jsou kromě kvalitních a zapálených diplomatů dobře fungující Ministerstvo zahraničních věcí a síť zastupitelských úřadů. Tu se nám nyní podařilo stabilizovat a chceme se do budoucna vyvarovat jejich plošnému uzavírání, jakého jsme byli svědky v minulosti. Zároveň je ovšem potřeba průběžně vyhodnocovat přínosy a efektivitu přítomnosti diplomatických misí v jednotlivých zemích.

Neoddělitelnou součástí diplomacie je i služba občanům, která s funkčností ministerstva i diplomatické sítě bezprostředně souvisí. V nové Koncepci zahraniční politiky jsme ji označili za jeden z hlavních národních cílů zahraniční politiky.

Zároveň jsme se v posledním roce setkali s nárůstem počtu komplikovaných případů našich občanů v nouzi, ať již se jednalo o Nepál, Ukrajinu, Jemen, Pákistán, Libyi, Norsko či v poslední době Libanon. Konzulární činnost je náročnou a naprosto klíčovou činností našich zastupitelských úřadů. Chtěl bych ocenit, že byla a je vykonávána na vysoké úrovni, a apelovat na její neustálé zlepšování.

Letošní rok byl dále přelomový z hlediska nabytí plné účinnosti zákona o státní službě. Jsem přesvědčen, že tato norma vytváří podmínky pro rozvoj profesionální zahraniční služby. Zároveň si však uvědomuji, že uvádění zákona do praxe je v kontextu Ministerstva zahraničních věcí náročný úkol, který přináší řadu problémů. Zahraniční služba má mnoho specifik, na která je nutné při aplikaci zákona pamatovat, a mohu Vás ujistit, že vláda je bude řešit.

V této souvislosti chci poděkovat panu ministrovi Lubomíru Zaorálkovi, panu státnímu tajemníkovi Petrovi Gajduškovi za jejich dosavadní práci pro ministerstvo. S řadou těchto problémů se jim podařilo vyrovnat, byť je před nimi ještě hodně práce.

Dámy a pánové, rád bych Vám poděkoval za práci, kterou jste v uplynulém roce ve službách České republiky odvedli.

Dovolte mi, abych Vám popřál hodně štěstí a sil při plnění dalších náročných úkolů, které naši zahraniční politiku v této nelehké době čekají.

Děkuji.