Zkušební provoz prokázal, že si drtivá většina příjemců dávek nechává peníze z sKarty okamžitě přeposlat na jiný účet. Projevuje se tak nechuť veřejnosti nechat si státem diktovat, která banka bude spravovat jejich peníze. Smlouva mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou se dá dokonce chápat jako útok na samotný princip demokracie, tedy právo svobodně se rozhodnout v zásadních otázkách a navíc jde o bezprecedentní monopolní zvýhodnění jedné firmy na úkor konkurence. Tím se ostatně začal zabývat i antimonopolní úřad.
Velkým otazníkem je i smluvní závazek ministerstva vůči České spořitelně, že se stát bude snažit, aby do roku 2024 plných 98 procent příspěvků šlo přes sKarty, tedy přes účty právě v České spořitelně. Jakákoli konkurence je tak ze hry a vedení České spořitelny může klidně spát. Lehké znepokojení může vyvolávat pouze fakt, že pod smlouvou je podpis náměstka ministra Drábka.
Kolem projektu sKaret je stále více otazníků. V zájmu nás všech a nakonec i samotného projektu by bylo jeho pozastavení, důsledné vyšetření všech nejasností a prodiskutování toho, jak by budoucí sKarty mohly fungovat bez jakýchkoli korupčních stínů a pochybností.